Turks fruit

Turks fruit, sladké turecké potěšení. Film, který vyhrál hlasování o nizozemský film století. Jak se něco takového mohlo stát vážně netuším. Ale zobrazit tak přirozeně a nenuceně tolik nahoty, sexu, perverznosti a občasné výbuchy násilí, to je dar. Olga je svobodomyslná a Eric je bezstarostný bohémský umělec, co myslí jen na jedno a (po bouřlivém a explicitním nalézání té pravé) jen na tu jednu. Takže není divu, že je to táhne k sobě a že jejich bouřlivý vztah je jedno nekončící frenetické dobrodružství. Herecké souznění těch dvou před kamerou vypadá naprosto přirozeně a uvěřitelně ať dělají sebešílenější věci. A to i když se ten vztah neprohlubuje a začíná skřípat. Nedokáží navazovat hluboké vztahy a kloužou po povrchu, takže i pro diváka to působí odtažitě. Ale pořád přirozeně a uvěřitelně. Dokáži se na ně napojit a pochopit je. Úvod je silně znepokojující a závěr také provokuje dost odlišným způsobem než většina filmu. I po víc jak 50 letech Turks fruit působí moderně, jako kdyby vůbec nestárl. Díky dvěma géniům, Verhoevenovi a de Bontovi, kterých si rychle všimli za velkou louží. (30.08.2024)

Lehce zvrácený filmeček, který mi udělal docela radost. Perverzita, nahota a zkaženost – mé oblíbené… Rutger Hauer ojede každou, na kterou se jen podívá, dělá si sbírku „bobrů“ a nevadí mu ani sahat na hovna – ale když do jeho života vstoupí ONA, začíná ta správná jízda…Paul Verhoeven vždy rád něčím šokoval a tady se mu to opravdu povedlo. Zvrhlá podívaná však nabídne i celkem zajímavý příběh a hlavně pochmurný osud obou hlavních aktérů, jo a ten pískový panák na pláži byl vážně excelentní… (25.09.2018)

Jednoznačne to najlepšie od P. Verhoevena. Komplexná dráma a multižánrová záležitosť. Najviac ma oslovila dynamika a premenlivosť hlavných postáv a postupný priebeh ich vzťahu, od totálnej zamilovanosti až po vytriezvenie a jeho horkú bodku, pričom je tu i množstvo silných a nezabudnuteľných scén (napr. dažďová scéna). Žánrový kontrast a náhle skoky medzi humorom a vážnymi pasážami navyše vytvára jedinečnú atmosféru a film tým výrazne naberá na pútavosti, pretože tu človek nikdy nevie, čo sa bude v ďalšej minúte diať, je tu možná každá šialenosť, no pritom sa však vždy dbalo, aby neišlo o nič nereálne. Na druhú stranu by som to ale ako spoločenskú štúdiu ľudskej sexuality nebral, pretože hlavný hrdina (Eric Vonka) určite nepatril k práve reprezentatívnej vzorke, skôr by som ho priradil kdesi úplne na okraj spoločnosti, medzi pološialencov a sexuálnych hedonistov. S tým súvisí aj ďalší klad tohto snímku, a síce, že podsúva peknú myšlienku, že aj takýto "šialenec" sa môže zamilovať a začať brať vzťah aspoň trochu seriózne, láska je skrátka pre každého. Čo sa týka R. Hauera, tak to klobúk dole, vždy som ho mal za pána herca, avšak tu mi dokázal, že ten pán herec bol vlastne už od samotného začiatku jeho kariéry, skrátka všestranný talent, ktorý sa pre film nebojí so svojou postavou robiť čokoľvek. Majstrovský kúsok, niečo nezabudnuteľné! (17.08.2016)

Scénář: Gerard Soeteman .. Staré prase Paul Verhoeven ještě s mladistvým nábojem a kontroverzní razancí. Po krátké úvodní sekvenci, protkaná několika brutálními vraždami, jsem dostal neblahý pocit, zda nepůjde o evropský předobraz Henryho. Byl to však omyl. Turks Fruit není o vraždění. Naopak je plný zadků, hoven, penisů, červů, prsou či zvratků a s tím souvisejících (ne)přirozeně znechucujících situací. Avšak má také obstojný příběh dvou mladých lidí - sexem posedlého sochaře a jedné roztomilé, lehce šílející zrzečky - v kolotoči svobodomyslných situací. Vykreslen je sice veskrze povrchně, ale minimálně po tělesné stránce funkčně. Tady mohl Verhoeven více zapracovat, protože dějové vyústění pak není i přes svoji podstatu tolik působivé. Co nezvládl on naštěstí dohání herci, zvláště výtečný bohém Rutger Hauer má jednoznačné plus, za otevřené podání své postavy. (26.11.2007)

Skandalózní snímek, kde se šuká a umírá na rakovinu. 1) Ve své době (pro útlocitnější možná i dnes) lehce skandální snímek, který si nebere servítky a zobrazuje různé věci, o kterých se mezi "slušnými lidmi" prostě nemluví. A tak nevěstě při svatebním obřadu praskne voda a přiběhnuvší pes ji slíže nebo třeba hrdina ručně zkoumá stolici své dívky, aby zjistil, jestli je její obava z rakoviny na místě. Ve více či méně podobných situacích si režisér libuje a překvapivě kultivovaně předává divákovi spolu s pocity rozpaků, trapnosti a nepatřičnosti i poznání života bez příkras a bez autostylizačních filtrů, za které se tak rádi schováváme._____ 2) Ve filmu nemám, s kým bych se ztotožnil. Hlavní hrdina šuká jako králík a život žije tady a teď. Chuligání a suverénně se posunuje od trapasů k průserům. Hlavní hrdinka je vulgární megera bez duchovního backgroundu rovněž žijící přítomným okamžikem. Svět okolo tvoří oběti a lhostejný kompars. Nejoblíbenější holandský film století? No pozdrav pánbůh. Ale jak znám Holanďany..._____ 3) Rutger Hauer hraje báječně. Moc nemluví, proč taky, když všechny potřebné emoce dokáže vyjádřit jinak. Trochu bych mu ořezal velký zadek, i když nemyslím, že bych tím zvýšil jeho nesporné herecké kvality._____ 4) Jak o tom tak uvažuji, mám k filmu vlastně jenom jedinou výhradu - emocionální odtažitost. Žádný smích, dojetí, obavy, nic jsem necítil, neprožíval. Byl jsem režisérem odsunut do pozice nezaujatého pozorovatele. Je to možná dobré pro rozbor díla, ale víte, co neprojde srdcem, to neexistuje._____ 5) Takže mi to vychází na tři hvězdičky + jednu za eroticky zajímavého Rutgera (vlastně jenom půl, ta druhá půlka je proto, že mi tři připadají přece jenom málo). (02.02.2009)