Miloval krásu, moc ho nezajímala. Portrét duševně chátrajícího bavorského krále... V roce 1972 natočil proslulý italský režisér Luchino Visconti film, v němž ztvárnil tragické životní osudy duševně nemocného krále Ludvíka Bavorského. Po Soumraku bohů (1968) a Smrti v Benátkách (1970) představuje Ludvík Bavorský poslední část „německé trilogie". Ta měla být původně tetralogií – Visconti plánoval cyklus završit adaptací Mannova románu Kouzelný vrch, tento záměr však nedotáhl do konce. V době, kdy točil Ludvíka, se Visconti horečně snažil sehnat peníze na svůj dlouholetý sen – adaptaci Proustova Hledání ztraceného času. Ludvík byl jakýmsi vedlejším projektem, na výsledku to však nepoznáme. Precizní režisér se nenechal omezovat stopáží a na velké ploše pečlivě vystavěl portrét postupného úpadku mladičkého a krásného krále, který miloval umění a pohrdal přízemností, nebyl však dobrým vládcem a nad celým jeho životem visela hrozba duševní choroby. Celý život se snažil vybudovat univerzální říši umění, jež mu měla dopomoci k nalezení absolutní krásy. V hlavní roli exceluje Viscontiho tehdejší partner Helmut Berger, kterému sekundují Trevor Howard jako Richard Wagner, Silvana Manganoová jako Wagnerova žena Cosima a především Romy Schneiderová, která zde opět ztvárnila svou nejslavnější roli – císařovnu Alžbětu. Na rozdíl od naivní Sissi je ale Viscontiho Alžběta zralá, zahořklá žena, která si dobře uvědomuje všechna úskalí panovnického života. Spolu s Ludvíkem uctívají krásu, na rozdíl od pragmatické Alžběty ale Ludvík nikdy nepochopí rozpor mezi skutečným světem a říší estetiky. Stává se obětí svého vlastního velikášství a snadnou kořistí intrikánů.
(Česká televize)
Miloval krásu, moc ho nezajímala. Portrét duševně chátrajícího bavorského krále... V roce 1972 natočil proslulý italský režisér Luchino Visconti film, v němž ztvárnil tragické životní osudy duševně nemocného krále Ludvíka Bavorského. Po Soumraku bohů (1968) a Smrti v Benátkách (1970) představuje Ludvík Bavorský poslední část „německé trilogie". Ta měla být původně tetralogií – Visconti plánoval cyklus završit adaptací Mannova románu Kouzelný vrch, tento záměr však nedotáhl do konce. V době, kdy točil Ludvíka, se Visconti horečně snažil sehnat peníze na svůj dlouholetý sen – adaptaci Proustova Hledání ztraceného času. Ludvík byl jakýmsi vedlejším projektem, na výsledku to však nepoznáme. Precizní režisér se nenechal omezovat stopáží a na velké ploše pečlivě vystavěl portrét postupného úpadku mladičkého a krásného krále, který miloval umění a pohrdal přízemností, nebyl však dobrým vládcem a nad celým jeho životem visela hrozba duševní choroby. Celý život se snažil vybudovat univerzální říši umění, jež mu měla dopomoci k nalezení absolutní krásy. V hlavní roli exceluje Viscontiho tehdejší partner Helmut Berger, kterému sekundují Trevor Howard jako Richard Wagner, Silvana Manganoová jako Wagnerova žena Cosima a především Romy Schneiderová, která zde opět ztvárnila svou nejslavnější roli – císařovnu Alžbětu. Na rozdíl od naivní Sissi je ale Viscontiho Alžběta zralá, zahořklá žena, která si dobře uvědomuje všechna úskalí panovnického života. Spolu s Ludvíkem uctívají krásu, na rozdíl od pragmatické Alžběty ale Ludvík nikdy nepochopí rozpor mezi skutečným světem a říší estetiky. Stává se obětí svého vlastního velikášství a snadnou kořistí intrikánů.
(Česká televize)
(viac)
Ludwig je ambiciózním snímkem o životě kontroverzního bavorského panovníkova Ludvíka II., kterého ve filmu ztvárnil Helmut Berger, dvorní herec režiséra Luchina Viscontiho. Život Ludvíka II. stěží můžeme označit za šťastný, spíš se hodí přívlastek tragický. Nejen kvůli jeho záhadné nemoci, ale také pro jeho podivínství, které postupně vedlo k naprostému odcizení od lidí, na kterých mu záleželo (sestřenice Alžběta Rakouská – Romy Schneider). Tento marnotratný král, který vystavěl pohádkové zámky, byl lékaři označen za duševně chorého a zbaven trůnu. Za záhadných okolností pak ve 40 letech umírá ve vlnách Starnberského jezera.
(Roman Albach)