Reklama

Reklama

Smrť v Benátkach

  • Československo Smrt v Benátkách (viac)
Trailer 2

Obsahy(1)

Roku 1911 prichádza do Benátok vyčerpaný hudobný skladateľ Gustav von Aschenbach. V prostredí honosného talianskeho letoviska sa chce zotaviť, načerpať novú životnú silu i inšpiráciu. Tá prichádza v nečakanej forme a berie na seba podobu efébsky krásneho poľského mladíka Tadzia. Aschenbach postupne prichádza na to, že jeho fascinácia chlapcom sa mení na platonickú lásku k ideálu krásy, ktorý sa celý život snažil hľadať v hudbe. Situácia v Benátkach však prestáva byť bezpečná nielen pre Aschenbachove city, ale aj pre jeho zdravie. Zákerné scirrocco privialo do stojatých vôd benátskych kanálov choleru. Benátčania žijúci z turistov sa snažia informácie o epidémii za každú cenu čo najdlhšie udržať v tajnosti. Smrť v Benátkach, ktorá patrí k vrcholom tvorby režiséra Luchina Viscontiho, je druhým dielom tzv. nemeckej trilógie. Film je dokonalou evokáciou atmosféry neskorej secesie, belle epoque i starého sveta, ktorý po 1. svetovej vojne zanikol. Predobrazom postavy Gustava von Aschenbacha bol hudobný skladateľ Gustav Mahler. Preto vo svojej adaptácii Visconti zmenil Aschenbachovu profesiu zo spisovateľa na hudobného skladateľa. S pomocou dokonalej scénografie a hudby Mahlera, Lehára a Musogorského vytvoril z predlohy, ktorá bývala považovaná za nesfilmovateľnú, reflexiu o podstate umeleckej tvorby, krásy a o dvoch silách riadiacich život človeka: sile lásky a sile smrti. (STV)

(viac)

Videá (3)

Trailer 2

Recenzie (187)

Slarque 

všetky recenzie používateľa

Drama jehož děj se dá popsat jednou, nepříliš rozvinutou větou. Přesto dokáže diváka strhnout a zasáhnout. Může za to jak soustředěný herecký výkon Dirka Bogarda, tak úžasná hudba Gustava Mahlera a vynikající kamera i režie. Ale pokud vám vadí pomalé filmy téměř bez děje, nejspíš to ani nezkoušejte. ()

Stanislaus 

všetky recenzie používateľa

Filmové zpracování veleznámého příběhu s šílenou stopáží vzhledem k rozsáhlosti předlohy, které může disponovat podmanivou hudební stránkou, krásnými kostýmy a několika povedenými záběry kamery. Dějově mi to přišlo až příliš roztahané a obrazově dosti chudé - viz záběr na Aschenbacha, pak na Tazia a zase nazpátek. Zkrátka snímek, který musel být svého času kontroverzní, což v dnešní době celkem vyšumí a u kterého by dvoutřetinová stopáž nebyla od věci. ()

Reklama

igi B. 

všetky recenzie používateľa

MIMO MÍSU JEN PRO ČAS UVEDENÍ 15.6.2012 NA >MRTVÉM PROSTORU< . . . * - - - OŘEZ OBRAZU - - - Donutí někdo už konečně duševní impotenty z ::veřejnosrádní tupovize:: aby začali uvádět významné či zajímavé filmy světové kinematografie krom samozřejmého původního znění s č. titulky i v originálním formátu obrazu?!? . . . Dívat se na ty výřezy z ořezů můžou v klidu snad jen nějací kulturní debilové a ignoranti z nejmenované šašskotelevizácké tvůrčí skupiny, část hloupého a věcí neznalého koncesionářského stáda nevyjímaje... . . . A co na to naši píároví pissálci? A co na to naše vyhlášené senilní kritičky?? . . . Bída a utrpení zas... °-[ - - - ZAPOJTE SE DO DISKUZE K PROBLEMATICE!!! http://www.ceskatelevize.cz/porady/29000-smrt-v-benatkach/diskuse/ ()

Rudovous 

všetky recenzie používateľa

"Uslovi"- "formalne dokonale" jakoby korespondovalo s ocekavanim jiste moznosti vnitrniho zklamani ktere se svym zpusobem nemuze nedostavit. Pujdu trosku do extremu. Ale tento intimni snimek si uzijete opravdu jenom a pouze sami v kine treba jako je Ponrepo nebo Lucerna. Na obrazovkach televize (resp. CT2) se mu vyhnete. ()

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Shadwelov komentar je nieco priserne, a uz viem, ze tento uzivatel urcite nebude v mojich oblubenych. No , takze jesto treba zasadit Morte a venezia do sirsieho vseobecno historicko politicko geografickeho rozhladu. V takom Nemecku prvy roman otvorene sa zaoberajuci homosexualitou napisal Klaus Mann /1906 - 1949/, roman sa volal Der Fromme Tanz, a vysiel 1925. Co sa tyka tohoto Morte a Venezia, roman napisal Thomas Mann, otec Klausa Manna /nerozumeli si spolu/ - ide tu o platonicku lasku starnuceho spisovatela k 14 rocnemu chlapcovi z polskej rodiny. Jo, jo, viem, kto bol Bogarde a viem, ze mu isli dobre roly sexualne dezorientovanych ludi tusim vo filme Victim z 1961 roku. Chammurappizial si dobre uvedomujem, ze Bogarde mohol oslovit nejakeho sexualne dezorientoveho mentala aj tuna, a urcite sa film pacil chlapcom v tangach, to jo. No mne ne, ja chlapcov v tangach moc nemusim, co ako vidim kopu 5 hviezdickovych hodnotenie, hodne ludi tu ma rado homosexualny podton. Mne je to jedno. No ale film ma xmrti nudil a jednak je to vopruz. Viem len tolko, ze hudba bola sice ako - tak na urovni, ale kulisy pod/priemerne a vo filme vladla taka priserna nuda, ze som v kine zaspal. Zopakoval som si vsak dalsie 2 projekcie, ale opat som sa nudil jaxvina a potvrdil som si, ze taketo planoby pre mna proste nie su. Jak mnohi tvrdia, ze mlady Bjorn Andresen mal najlepsi film tento, tak to ani omylom, laskavo si pozrite Slabomyslneho Vraha 1982 : 5 % ()

Galéria (68)

Zaujímavosti (9)

  • Tento film je adaptací stejnojmenné novely Thomase Manna. (Lynette)
  • Úryvek z Mahlerovy čtvrté symfonie, kterou ve filmu hraje Alfred (Mark Burns) na klavír, zahrál ve skutečnosti sám Gustav Mahler. Jde o transkripci staré gramofonové desky obsahující nahrávky hudby Mahlera, Richarda Strausse a dalších skladatelů v jejich vlastním provedení. (Stegman)

Reklama

Reklama