Zítra se bude tančit všude

Filmovym jazykem aplikovana komunisticka agitacni prirucka slozena z chatrneho pribehu plneho typizovanych postav (zly mefistovsky student historie a antikomunista co timpadem musi byt fasistou a tak dojde spravedliveho potrestani, od socialisticke reality odriznuty umelec-intelektual co prozre a pochopi ze umeni musi byt lidove, zapalena usmevava soudruzka, mirne dusevne zaostala milenecka dvojce - prototyp budouciho sovetskeho cloveka, se kterym se muze ztotoznit i nejjednodussi vesnicky divak ...) a hudebnich a tanecnich cisel. Ceskych lidovych a samozrejme sovetskych. Je extremne zabavne film sledovat a snazit se dekodovat vsechna poselstvi, ktera soudruzi do snimku nekde vic a nekde min okate nasazeli. At zije Mir! (05.10.2009)

Na jednu stranu guilty pleasure jako sviňa (jsou tu mraky nechtěně vtipných hlášek a scének, rozjuchané a upřímné svazáky a svazačky si prostě zamilujete a dokonce i samotný příběh je o dost zábavnější než v podobně barvotiskové slovenské Rodné zemi), na druhou stranu tím vším temně prosvítá tehdejší skutečný patos mladé generace (Marigoldova slova tesat do kamene!). Ve výsledku je to film, co rozhodně stojí za vidění. (27.09.2016)

Nebýt těch tupých úsměvů a blbečka v hlavní roli, který mi ale opravdu hodně lezl na nervy, tak se jedná o celkem pěkně natočený dokument své doby, podobně jako píše Marigold. Jistě, z dnešního hlediska, kdy vidíme a slyšíme odkazy na hrůzná 50.léta, o kterých víme své, je film celkem strašidelnou agitkou, ale nechce se mi dávat odpad jen za to, že nemám rád komunisty...Doporučuji doplnit záznamem divadelního představení "Zítra se bude..." od Hřebejka! (15.07.2012)

Snímek režiséra Vladimíra Vlčka z pro československou kinematografii kritického roku 1952. Pomineme-li absolutní znesvěcení folklóru, v celkovém vyznění jde o jeden z nejstupidnějších filmů československé historie, který je plný úsečných a nevěrohodných dialogů, nefunkční kamery a toporných herců, kteří prázdné věty scénáře citují s permanentním úsměvem na tváři, který nezmizí ani v momentech, kde řeší poměrně bolestná duševní trable. Některé scény vyvolávají záchvaty smíchu, u jiných se divák naopak zase červená trapností a studem. Přesvědčivost je nulová, a to jak v dílčích okamžicích, tak v celkovém kontextu. O otevřené propagandě snad netřeba mluvit, To byl teda fakt ohavný film. (18.09.2009)

Vladimír Vlček je pro mě asi nejrozpuruplnější postava československé kinamatografie. Má na svém kontu výborný Advent, kde sedělo všechno - předloha, provedení, vedení herců, kamera ..., také Komedianty, na kterýcxh dokázal, že dokáže vést velice citlivě herce, ale na druhé straně je Rudá záře nad Kladněm a Zítra se bude tančit všude. Tady je největší slabinou naivní adorace svazáků, kteří jsou nepřirozeně veselí a optimističtí, příběh je příliš přímočarý a předvídatelný. Když pominu všechny nedostatky, zbude mi na pochválení jen kus folkloru a pár náladitých záběrů kamery. (10.08.2020)