Réžia:
František VláčilKamera:
Rudolf MiličHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Miroslav Macháček, Vítězslav Vejražka, Čestmír Řanda st., Karla Chadimová, Vít Olmer, Vlastimil Hašek, Bedřich Karen, František Kovářík, Zdeněk Kutil (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Baladický příběh se odehrává v oblasti Moravského krasu v první polovině 18tého století. O krásné krajině kolovaly podivné zvěsti, ve kterých se objevoval ďábel. Mlynářská rodina Spálených odedávna zkoumala tajemství přírody, které vždy dokázala využít ku prospěchu svému i vesnického lidu. To se však nezamlouvalo regentovi a biskupovi, a tak spojili síly, aby nepohodlného mlynáře zničili. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (155)
Ďáblova past možná není geniálním dílem, jako Markéta Lazarová nebo Údolí včel, jenže to paradoxně může být pozitivem tohoto filmu. Je totiž podstatně přístupnější, než oby výše uvedené filmy, které dokáží docenit jen ryzí fajnšmekři. Je to dáno zejména jednoduchou narativní linií, jinak se ale ve všem jedná o „plnohodnotného Vláčila“. Jeho rukopis, tj. práce z kamerou, kompozice nebo se zvuky je totiž nezaměnitelný a velice usnadňuje vnímání syrové doby, do které je film situován, kdy lidé pykali za svoji chytrost a úspěch slavili ti podlí a tupí. Až se divím, že film mohl vůbec vzniknout, protože tak paralalela s komunismem, ať už zamýšlená či nikoliv, je evidentní. Ale nejvyýraznějším prvkem, je režisérova genialita, například to jak dokázal na černobílí film zachytit úporné vedro, které je témět hmatatelné, je fascinující. A i zde nelze nezmínit naprosto famózní hudební Kulisu Zdeňka Lišky. Nemám co bych vytknul. ()
Dobrý příběh, dusivá atmosféra nevolnictví a protireformace, zajímavé prostředí Moravského krasu a mistrný výkon Miroslava Macháčka - to považuji za největší přednosti tohoto výborného filmu. Nelze opomenout ani představitele ústřední dvojice mladých milenců (později si spolu zahráli i ve Weissově "Zlatém kapradí"). Zejména u Karly Chadimové je velká škoda, že pověsila herectví na hřebík a dnes je už "jen" manželkou Jana Třísky. ()
Kamera, hudba a fanatický (fantastický) Miroslav Macháček, na jehož postavě je zajímavé, že občas dokáže působit docela přátelsky. O to je nebezpečnější. Příběh je velmi napínavý a skutečně silný. Lidská omezenost, fanatismus a hloupost jsou praví nepřátelé lidstva. Podle knihy A. Technika Mlýn na ponorné řece. ()
Málokdo dokáže tak mistrně popsat atmosféru doby, psychiku lidí v ní žijících a ještě navíc ani chvíli nenudit. Církev Svatá je mocný soupeř a vůbec nemá ráda, když se lidé obrací k silám přírody. Člověk se nemá dívat k zemi, ale k nebi. Nakonec jde ale vždycky jen o moc zakrývanou "větší slávou Boží". Moravský kras musel být v 18. století mystickým krajem plným záhad a tajemství. Vláčil si našel skvělé téma...90% ()
Předkrm před hostinou. Formálně vytříbené a velmi působivé, ale ten obsah! Bolševický odvar z Jiráska. Zavilý tmářský jezuita (vytvořený snad při vzpomínce na kreaci Martina Růžka v Temnu) kontra pokrokový mlynář-amatérský speleolog. Že by zrovna jezuita (příslušník řádu, který byl a je intelektuální smetánkou římské církve a který vyprodukoval množství vědců) neměl ani ponětí o působení vody v krasové oblasti...? Ale udělat pořádný scénář z nijaké předlohy (A. Technik, Mlýn na ponorné řece) asi opravdu nešlo. ()
Galéria (6)
Fotka © CS Film
Zaujímavosti (9)
- Točená scéna, kdy se má postava Víta Olmera celá potopit do ledové vody podzemní říčky, se Františku Vláčilovi natolik nezdála, že ji sám demonstroval zcela oblečený. Zbylý čas natáčení toho dne zůstal v promočených věcech. (Marator)
- Film je natočen podle románu „Mlýn na ponorné řece“ (1958) spisovatele Alfréda Technika (1913-1986). (Kulihrášek)
Reklama