Dým bramborové natě

Jazdou a zábermi cesty sa to začína aj končí, ale inak je to veľmi rozvláčne a aj výkon Hrušínského filmu pomohol veľmi zľahka. Dej je nevýrazný a jedine dedinská atmosféra mala niečo do seba. Príliš melancholické. –––– Tak jsem se naučil chodit pomalu. Mrtvý pták. – Ono je spíš důležité, kam člověk dojde. (21.02.2014)

Nebýt Rudolfa Hrušinského tento snímek by zdaleka nebyl tak příjemný. To, že doktor tráví většinu svého volného času sezením a procházkami po hřbitově někomu jistě přijde ironické. Jen mimo téma, kdybych byl američan a viděl název filmu Smoke on the Potato Fields určitě by mě nikdo do kina nedotlačil :) (28.10.2006)

Těžce nedotažený film, kterému bych rád dal více hvězd ale nemohu. Je v něm příliš mnoho neuzavřeného, nevyřčeného a pár skvělých záběrů (blikající majáček se stožáry vysokého napětí v pozadí) a velmi dobrých hereckých výkonů (Hrušinský) to nezachrání. Navíc mi přijde, že emigrace je zde vykrelesena přesně tak, jak režim v té době chtěl. Zlá manželka tlačící svého neambiciozního muže na post/y zaručující cestování za hranice, se ukáže jako proradná bestie s klidným srdcem řešící svou touhu po západě opuštěním hl. postavy. Zhrzený manžel po této zradě vědomě a s klidným srdcem "odchází" na jih Čech - svého rodiště - aby tam našel klid a smíření. Z místa primáře v Praze není vykopnut, ale z vlastní vůle ho opouští. Pardon, ale to neberu:-) Právě téma emigrace, jeho důsledky a smíření s touto skutečností jsou přesně ta témata, o kterých tento film měl být...Bohužel cenzura či autocenzura autorů tuto klíčovou linii příběhu asi nenechala rozvinout a kvůli tomu film emigraci vylíčil přesně tak, jak režim potřeboval. Nechci aby tento komentář byl brán jako obžaloba nebo kritika autorů v době, kdy si může "kopnout" každý...ale jen o konstatování názoru, který u mne jednoznačně podporuje přesvědčení, že tento film svou kvalitou i zmíněným emigračním poselstvím nepatří do špičky české kinematografie (jak zde pár lidí píše). Tam patří jiné Vláčilovy filmy...např. Údolí včel nebo Markéta Lazarová. (30.12.2008)

Dost depresivní psychologický snímek. K osamělosti doktorovi postavy se pozvolna nabalují samé nepříjemné události a většina z vedlejších postav je v nějakém kritickém období nebo řeší životní dilema. Ani vesnická atmosféra není uvolněná, neustále prší, nic se nedaří a ještě tak podtrhuje negativní náladu, o závěru v sanitce nemluvě. Hrušínský jako obvykle málomluvný, ale perfektní. (02.08.2011)

Je vidět, že předloha Bohumila Říhy, snaživého dělníka socialistické literatury, je až po okraj přecpána všemi možnými socialistickými klišé. To, co s tímto režimním výtvorem provedl Vláčil, mě ohromilo a zanechalo v úžasu. Dým bramborové natě je totiž vynikající pocitovka - nejde tu o děj, ani o propracované postavy (ty jsou vlastně falešné - Somr jako vášnivý milovník vesnických rybníků, Jandák jako nezodpovědné mládí, Hrušínský jako moudrost sama), ale jen a jen o atmosféru české vesnice uprostřed normalizace. Něčeho jsem se dotkl, ale nevím čeho - nic tak nepasuje na tento film. Špatný scénář se špatně napsanými postavami - jenže jsou tu herci, kamera, hudba a REŽISÉR. A výsledek je geniální. (29.11.2009)