Insidious: Červené dvere

Svet Insidious je definitívne mŕtvy. Dva filmy bez pôvodných postáv z rokov 2015 a 2019 boli podpriemerné až biedne. Tentoraz sme sa dočkali návratu starých známych a tí definitívne potvrdili, že námet je už jednoducho vyčerpaný. Drtivú väčšinu času sledujete dvoch vysokoškolákov v reálnom svete. A len občas nakuknú tam, kde všetci chceli, aby sa dej odohrával. Veľké finále je opakovom veľkosti, nevytvára žiadne obavy a jeho rozuzlenie je na úrovni škôlkarskej fantázie. Nakreslil som bubáka? Tak ho začmáru a je hotovka. Je to celé v podstate o tom, ako moc Vám život poserie, keď zažijete hororovú "nehodu". Rozbije Vám to duševnú pohodu a vzťahy. Vymeňte bubáka za autonehodu a dostanete totožný film. (02.08.2023)

Tak nám Inshitdious (Vhovněvězící) i přes mé neutuchající protesty a nevybíravé maily studiu, plné žalostných vulgarismů, neutěšeně pokračuje, a řekl bych, že ty dveře byly spíš příznačně nahnědlé. Skomírající béčkový herec Patrik začal ze zoufalství fušovat do režie, a je to citelně znát, i když je i samotný scénář opět přiblblá telenovelová sračka, tentokrát o znovunalezení rodinných hovnot mezi na pěst ubuleným dedym a jeho nesympatickým mastňáckým spratkem prostřednictvím pár zase naprosto nebubacích astrálních kokotů, ojediněle unyle bafajících z pod postelí a temných koutů. Zedník architektem holt většinou nikdy nebude. A tak se špatně vedený dedy s ublíženeckým výrazem typu „skřípljsemsikoulevzipu“ devadesát minut ukřivděně bloncká od ničeho k ničemu, vzdychajíc nad rozvráceným rodinným zázemím, jeho špatně vedené artově autistické antikoncepční selhání kompulzivně čmárá uhlem škaredé černé obrázky, mohutně podporováno špatně vedenou škaredou, tlustou, avšak silnou a řádně emancipovanou spolužačkou ze Senegalu, pravděpodobně teplou, až se všichni nakonec jako obvykle znuděně vypraví s lucerničkou do nějaké té tmavé astrální prdele, kde se táta zapře o futro a hrdinně zablokuje dveře, ze kterých teče kolomaz, před ukrutně neděsivou až komickou astrální černou rukou. No hurá, zoláti vyhráli, rodinná pouta obnovena, rozvrácená rodina je opět zvrácenou, máma děsně chce být zase s tátou, bo astrální hrdina, fuckan je rád, že jeho dysfunkční výchova nebude nadále pokračovat, navíc má uvědomělou, hexadecimální ebenovou nevěstu, a všichni společně mohou za zvuků molových houslí ruku v ruce odkráčet k zapadající jeblé astrální bábě z předchozích dílů. Už s tím fuckt jděte do prdele! (04.08.2023)

Lepšie ako predošlý film ale slabšie ako prvý insidious. Prvotný dojem až príliš priemerný. S bratrancom sme si hovorili kde je ten horor, skôr to bola dráma so známymi postavami. Chválabohu sa to rozbehlo a Patrick Wilson to celé uzavrel. Zatiaľ však najslabší tohtoročný kino zážitok. S prižmurenymi očami. 4* (06.09.2023)

Patricka Wilsona nemám moc rád ako herca, lebo mi pripadá jeho herecký postoj stále rovnaký a to mdlí a nevýrazný. A ako režiséra som si ho zatial po tomto filme tiež neobľúbil. Séria sa dostala do stavu, kde sa toho už nového nedá veľa vymyslieť a preto načo to má zmysel stále naťahovať a rozoberať staré časti a to len preto, že je to známa značka mi pripadá už trocha od veci. A tak Patrick sa ani nejako nesnažil dať do filmu niečo osobitého a originálneho, len čerpal už z toho čo sám zažil ako herec pri iných filmoch, alebo čerpal aj z iných znamych filmov. Jedna scéna mi pripadala veľmi povedomá a naozaj niečo podobne som veľakrát videl v šiestom zmysle a tak tá scéna sa mi vryla do pamäti a tu bola podaná podobným a hádam tým istým štýlom. Tak je tu sterilná réžia, ktorá ide svojim zaužívaným štandardom a vobec sa nechce rozvíjať, práve naopak len prešľapuje na jednom mieste. Tak dúfam, že po tomto miernom fiasku si už niekto z kompetentných uvedomí, že to nemá cenu ďalej rozoberať a minimálne na dlhší čas, ale najlepšie na stálo by to bol toto posledný diel zo serie . Slabé 3*. (03.08.2023)

Popíšem hlavný dôvod prečo je záver Trilógie o Lambertových lepší ako oba prequely bez nej. Predstaviteľ Josha sa nebál svoju prvotinu uchopiť inak. Pokračovanie osudov so značným časovým odstupom osciluje medzi rodinnou drámou, tínedžerským filmom a ducharinou. Intenzívneho strašenia sa nám toľko nedostáva, ale vychádza z príbehu. To v prequeloch nebolo, tam šlo vyslovene o situácie, ktorým bol podriadený dej. Tu je príbeh nosným pilierom. Pod vplyvom udalostí sa rodina rozhodne podstúpiť zákrok hneď troch členov, ktorí si nemajú nič pamätať. Lenže to napokon povedie k jej rozpadu. Už len fakt, že sa Renai s Joshom rozvedie preto, že mu „lobotómia“ porozhadzovala závity je silné kafe. Na démonov sa dá ale spoľahnúť, tí slabé stránky našich hrdinov poznajú a boľavú minulosť im pripomenú. A že mi tep pulzoval ako blázon pri obyčajnom čarbaní na hodine výtvarnej už o čomsi vypovedá. Napínavých scén tu bol dostatok. Ďalej som rád, že sa pokračovalo s pôvodnými dokonca detskými hercami, ktorí už deťmi neboli. Do filmu zapadla aj spolužiačka so zmyslom pre humor a pobavilo cameo tandemu webových krotiteľov. Nebol som stotožnený iba s vyvrcholením, kedy mali byť tvorcovia odvážnejší a buď niekoho obetovať alebo aspoň neskĺzať do sentimentálnych rozhovorov. V súčte za mňa prekvápko a druhý najlepší diel. (01.05.2024)