Insidious: Červené dveře
Insidious: The Red Door
Insidious: The Red Door
Insidious: The Red Door
Réžia:
Patrick WilsonScenár:
Scott TeemsKamera:
Autumn EakinHudba:
Joseph BisharaHrajú:
Ty Simpkins, Patrick Wilson, Rose Byrne, Sinclair Daniel, Hiam Abbass, Andrew Astor, Juliana Davies, Steve Coulter, Joseph Bishara, David Call, Leigh Whannell (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
Staré známe tváre vstupujú do záverečnej kapitoly desivej ságy o rodine Lambertovcov, aby sa raz a navždy zbavili svojich démonov. Josh (Patrick Wilson) a čerstvý vysokoškolák Dalton (Ty Simpkins) musia tentokrát vojsť do nadprirodzenej dimenzie omnoho hlbšie než doposiaľ, aby čelili temnej minulosti svojej rodiny a novým hrôzostrašným nástrahám, ktoré na nich číhajú za červenými dverami. (Itafilm)
(viac)Videá (1)
Recenzie (216)
Když se přibouchnou dveře před invencí, pak už ani strašidla nefungují. A to postihlo tohle hororové dílo, které mělo snový produkční dohled. James Wan, Oren Peli a Leigh Whannell jsou často strůjci kvalitních hororových zážitků, umějí režírovat a navodit intenzitu. Otázkou pak zůstává svěření režie nováčkovi na režijní stoličce Patricku Wilsonovi, který je hereckou hvězdou série. Ten nepřišel s něčím překvapivým a ani zajímavým. Do popředí šel Ty Simpkins, který v úvodu odchází na uměleckou školu. Jeho malůvky moc hrůzyplnosti nenaženou, pak se začne přitvrzovat s přízraky. Vše bylo nepřehledně instruováno a leknout se u toho mohla leda tak bábinka, která zapomněla na svoji pravidelnou dávku léků. Absolutně unylé režijní cvičení. Patrick Wilson také neměl k dispozici extrovní scénář. Sešlo se v něm mnohokrát viděné, tudíž obehrané, se stylem strašení pro mateřské školky. Nuda a bezvýraznost proplouvá celým filmem. A tak nezbývá než sérii už dál nedojit, neb sázka na tohle směšné strašení opravdu nevyšla. 4|10 ()
/// Jak tvrdím, že trojka a čtyřka jsou vlastně zbytečné filmy (byť celkem ucházející), tak pětka už vážně vůbec vzniknout nemusela. A to to vůbec do zhruba poloviny nevypadá špatně, první lekačku bych dokonce ocenil jako luxusní. Jenomže od astrální návštěvy kappa tau se snímek začne úplně sypat kvůli naprosto nahodilému chování postav a slabým dialogům. Je tu strašně moc situací, u kterých si člověk říká "proč? Co to má znamenat?" Pak se teda snímek odbelhá do totálně pitomýho finále, ve kterým se skoro nic nestane. Šroubování na jedničku a dvojku bylo strašně na sílu a zbytečné. A kvůli jinému režisérovi (i když je to i herec) má film jinou náladu (a především pravidla cestování) než ostatní. Camea Elize a lovců duchů mi dala "no my potřebujeme natočit ten film tenhleten týden, takže jestli nemůžete přijít tak budete jenom na YouTube." Maminka asi nechtěla být ve filmu vůbec, tak ji zabili. A jak moc definitivní pětka je? No, vzhledem k tomu, že uzavřená už byla i dvojka, nevidím důvod, proč by neměl Blumhouse za pár let franšízu zase vyšťavit, když tohle nebude úplný propadák. Potitulková scéna to naznačuje dost okatě. ()
Mnohí by radi zabudli na zlé veci, ktoré sa im stali. Ale je to rozumné? Stephen King o tom vedel svoje a na potlačovaných traumatizujúcich spomienkach dokonca postavil nemalú časť svojej úspešnej tvorby. Vždy, keď si sadám pred nový diel Insidious alebo V zajatí démonov, dlho mi trvá, kým si dám dokopy, čo je čo. Situáciu okrem obdobných pekelných zápletiek plných strašidiel, démonov, prízrakov a môr komplikuje nielen producentský dohľad Jamesa Wana, ale tiež prítomnosť Patricka Wilsona. Ten si Insidious 5 rovno aj natočil, je to jeho režijný debut a treba povedať, že príjemne prekvapil. Nie je to žiadna strhujúca žánrová jazda, o revolúcii nehovoriac. Ale zrežíroval to hladko a konzistentne, akoby sa jednalo o jeho siedmy a nie prvý film. Možno mu to ale bralo energiu a tak svoju postavu odsunul do úzadia. Rovnako tak Rose Byrne, vinou čoho to občas vyzerá skôr na cameá, než vedľajšie postavy (a Lin Shaye, Leigh Whannell, Steve Coulter a Angus Sampson sú na tom ešte biednejšie). Bol by to teoreticky zvláštny prerod, keďže v jednotke a dvojke hrali titulné roly, ale v trojke (prequele) pre zmenu vôbec neboli a štvorka s Lin Shaye sa tiež zaobišiel bez nich dvoch. Štvorka zároveň bola sequel trojkového prequelu a zároveň prequel sequelov (jednotky a dvojky). Séria sa zjavne rada a s nemalou chuťou hrá so zamotávaním svojho univerza. Mne sa to na päťke veľmi páčilo, či už rôzne flashbacky alebo odrazové mostíky v podobe scén z minulosti, ktoré s odstupom rokov vytvorili mimovoľne nové nosné zápletky. To je pekne vidno na samotnej hypnóze, ktorou si Lambertovci získali pár rokov času, ale zároveň to medzičasom vytvorilo zákerné podhubie pre novú strašidelnú zápletku. Taký je ostatne život, nie? Veci, ktoré považujeme za ukončené, sú v skutočnosti len počiatkom čohosi nového. Napriek tomu to Patrick natočil príjemne priamočiary a sympaticky jednoducho, hoc samozrejme je samovražda pozerať to bez aspoň letmej znalosti predchádzajúcich dielov. „Snový“ svet je stále nesmierne nízkorozpočtový (a duchovia ani v päžke v podstate nie sú nijako špeciálne nalíčení, proste sú to obyčajní herci bez výrazných masiek), ale má to svoju atmosféru a niektoré scény sa fakt vydarili. Je to taký divný mix, v ktorom tvorcovia príliš nevedeli (ako ostatne v celej ságe), či majú uprednostniť tiesnivú atmosféru pred lacnými bafačkami. Päťka vďaka odsunu dospelákov na vedľajšiu koľaj miestami pripomína skôr tínedžerskú vyvražďovačku (ale bez vyvražďovania, ehm). Kľúčové bolo tým pádom (keďže je to de facto nový ústredný hrdina) typovo správne obsadiť rolu Patrickovho syna. Tvorcovia sa prekvapivo (?) rozhodli pre Ty Simpkinsa, ktorý Daltona stvárnil ako v jednotke, tak v dvojke. Našťastie to nie je úplne mizerný herec, vieme si k nemu napriek jeho divnej povahe vytvoriť aspoň ako-také sympatie a tak je čas strávený v jeho spoločnosti v rámci možností adekvátny a fajn. Môže sa za to ale do nemalej miery poďakoval fajn parťáčke Sinclair Daniel, ktorá ho drží i v slabších momentoch. () (menej) (viac)
Poněkud vyčichlé pokračování kdysi vcelku vydařených duchařin. Wilson je pořád sympaťák, Byrne je pořád osudová kráska, ale co je to platné, když jejich nejstarší syn je nekňubovitý ocas, jeho spolubydlící na koleji teatrálně žoviální trapačka a celý film je především právě o těchhle dvou klaunech. Stupeň horrorovosti je pak jen lehce nad bodem absolutní nuly, zápletka nezajímavá, děj nudný (z poloviny se řeší obligátní "vztahy"), takže se z téhle očekávanosti stala při jejím sledování otravnost a já ji zklamaně dokoukal jen z nostalgie a jakési falešné divácké povinnosti. ()
Svet Insidious je definitívne mŕtvy. Dva filmy bez pôvodných postáv z rokov 2015 a 2019 boli podpriemerné až biedne. Tentoraz sme sa dočkali návratu starých známych a tí definitívne potvrdili, že námet je už jednoducho vyčerpaný. Drtivú väčšinu času sledujete dvoch vysokoškolákov v reálnom svete. A len občas nakuknú tam, kde všetci chceli, aby sa dej odohrával. Veľké finále je opakovom veľkosti, nevytvára žiadne obavy a jeho rozuzlenie je na úrovni škôlkarskej fantázie. Nakreslil som bubáka? Tak ho začmáru a je hotovka. Je to celé v podstate o tom, ako moc Vám život poserie, keď zažijete hororovú "nehodu". Rozbije Vám to duševnú pohodu a vzťahy. Vymeňte bubáka za autonehodu a dostanete totožný film. ()
Galéria (21)
Zaujímavosti (8)
Súvisiace novinky
12. Filmový víkend ČSFD (4.-6. srpna)
Drazí filmoví fanoušci, rádi bychom vás pozvali na již 12. ročník Filmového víkendu ČSFD, který se letos uskuteční od pátku do neděle 4. - 6. srpna na už tradiční lokaci čerstvě zrekonstruovaného… (viac)
Reklama