Insidious: Červené dvere

Série Insidious je moje oblíbená hororová série. Každý díl mám rád. Líbí se mi, že každý díl je zajímavý svým příběhem, démonama, dobrou atmosférou, funkčními lekačkami a do toho postavy, které mě baví. Pátý díl navazuje na první dva díly (trojka a čtyřka se odehrávají před jedničkou) a vrací se původní obsazení v čele s Patrickem Wilsonem. Ten si vyzkoušel poprvé režii u celovečerního filmu. Vrací se i démon z jedničky. Takže jak tohle dopadlo? No… moc dobře ne. Musím se přiznat, že po odchodu z kina jsem si říkal, že to zas taková hrůza nebyla. Ale po několika hodinách jsem si uvědomil, jak moc ten film nefunguje. Filmu hrozně trvá, než se začne něco dít. Což mi nevadí. Mám rád jakýkoliv druh filmu. Jenže zde hrozně trvá, než se začne rozjíždět děj. Film je o vztahu otce a syna. Celou dobu jsem s tím neměl příliš velký problém. Ve finále je to, ale hrozně nezajímavý a uspěchaný dílo, kterému jakoby chybělo 10 stránek scénáře. Co chci říct je to, že film jakmile se začne rozjíždět, tak se zničehonic přeskočí do finále a je během chvíle konec. Filmu se ani nedaří moc dobře budovat atmosféru a místo toho se zde snaží Wilson sázet na lekačky. Těch je tady opět, jak je zvykem u této série hned několik. Například u té první se musím přiznat, že mi málem bouchlo srdce. První lekačka totiž přišla úplně odnikud. No a právě ta první byla také nejpovedenější… zbytek byly čekaný. Samotný démon, který se vrací z prvního dílu je nevyužitý a nemá Tak zapamatovatelný momenty jako v prvním díle. Dokonce i samotná hudba mě poněkud zklamala (možná za to může fakt, že den před projekcí jsem si dal jedničku a tam je to zkrátka jiný kafe). Suma sumárum ve finále je to průměrný kousek, kterému musím odebrat tu jednu hvězdu, kterou jsem mu po projekci chtěl dát. Jako horor totiž tento film moc dobře nefunguje. P.S. Leigh Whannell tady chyběl… jeho scénáře byly mnohem funkčnější než to, co tady Scott Teems napsal. PP.S. Lin Shaye potěšila. 4/10 (09.07.2023)

Pro sérii Insidious mám slabost. Stejně jako sérii V zajetí démonů. Trojici Wan, Wilson a Whannell mám prostě rád a i když jsem po čtvrtém Insidious říkal, že bych to nechal být, tak jsem vlastně za pětku rád. V horkých dnech jako panovalo kolem premiéry bylo neskutečně parádní si dojít do sálu a užít si tenhle horor v Dolby Atmos. Insidious pět se vlastně vrací k původním dvěma dílům od Wana a u každého pokračování se mi strašně moc líbí ta nitka zpátky na sérii. A těch má Red Door hned několik. Strašení možná přichází trošku později, ale i to není úplná novinka v téhle sérii. Na konci vám pak zase nenechá vydechnout. Já jsem byl vlastně spokojený. Bavil jsem se, bál jsem se a film si užil. Navíc finále je opravdu hezkou nostalgickou tečkou. Teď bych už ale možná opravdu nechal sérii přeci jen být. (75 %) (10.08.2023)

Můj ikonický Insidious, hlavně první dva díly v závěrečném chapteru...no mohlo to dopadnout hůř a to rozhodně není pochvala. Největší slabinou celého filmu je Wilsonova režie. Sice je to výtečný herec, ale potřebuje taky schopného režiséra, aby dirigoval jeho výkon. Wilson prostě nedokáže režírovat sám sebe a jeho herecký projev je občas nečekaně k smíchu. Nemá prostě na to, sedět na dvou židlích zároveň. Pokud jde o příběh, vůbec mi nevadilo, že se první hodinu jen vysvětluje. Příběh Lambertovic rodiny mě baví už dekádu. Místy se dá mluvit i o pekelné atmosféře a pokud by Wilson šlápnul na plyn, mohl ve scéně kdy mu Rennay vysvětluje jejich minulost mít typický Insidious skvost. Protože Bishara fidlat umí, Redface je pořád zkurveně děsivý démon a brutální husí kůže se dostavila několikrát, stejně tak jako mě ničili skvělý scare jumpy. Takže co se týče příběhu problém není, bohužel atmosféra není konzistentní a Wilson jako nováček není schopný vypravěč, navíc se mu nedaří udržet jeho a Sympkinsův herecký výkon. Závěr s písní Stay With Me byl dokonce jak z jiného filmu. Jako ukončení příběhu asi dobrý, husí kůže byla dobrých deset minut v kuse, lekačky solidní a Bishara fidlá pořád schopně. Bohužel je to lepší díl než čtyřka, ale trojka má úplně jinou štťávu. Čekal jsem průměr s dostal ho. Do kina jsem šel pouze z lásky k prvním dvou dílům který miluju a protože jsem v kině viděl díly všechny. No a že na noční projekci v deset večer budu mít v sále zase dva mladý čuráky, co budou celou dobu chrastit popcornem a svítit mobilem jsem čekat taky měl. Plus mladý páreček na pěst. Snad jsme u konce. Slušných 60%. (21.07.2023)

Vzťah otca so synom a odhaľovanie toho, čo sa im v minulosti stalo, je gro filmu. Je preto veľmi pravdepodobné, že si film užijú skôr diváci, ktorých bude ich zápasenie baviť a radi si zaspomínajú aj na staré časti. Nostalgia vie skrátka spraviť svoje. Osobne som v tomto ohľade s filmom nemal žiaden problém, a preto mu môžem udeliť sedem bodov z desiatich. Ak ťa vývoj vzťahu hrdinov a neustále rýpanie v minulosti nechytia, môže sa ľahko stať, že odídeš z kina sklamaný (vtedy si z desiatkovej stupncie odrátaj pokojne aj dva body). V opačnom prípade si užiješ jednoduchú hororovú popcornovú zábavu so starými hrdinami presunutú do vysokoškolského prostredia. Keď sa prehryzieš pomalším úvodom a nebudeš očakávať nič viac než tradičný jump scare s niekoľkými naozaj vydarenými, vizuálne odpudivými scénami, pokojne si na víkend rezervuj lístky. Viac v recenzii. (06.07.2023)