Polnočný beh

Sice z tradičních prefabrikátů postavená, přesto zábavná a svižná jednohubka, které dodává energii těžce sarkastický mrzout De Niro a úsměv skvěle pozitivně nesnesitelný Grodin. Lehce okořená akcí, humorem i dostatečnou porcí hlášek. Navíc obsahující nejen několik výborných dialogů, ale také jednu pro takový film až nezvykle vážnou a navíc pro mě nečekaně silnou emotivní scénu (dcera), která je sice krátká a epizodní, přesto mě dostala a spolehlivě přebila všechno ostatní, co se tu odehrálo. (03.07.2014)

Je zajímavé, jak dokáže obyčejný filmový námět pozdvihnout filmová "hvězda". Jsem si naprosto jistá, že kdyby zde nehrál Robert De NIRO, tak by to byl docela banální film. Mohla by to být i reklama na tabákové výrobky, neboť nikdo v tomto filmu nekouřil, jen hlavní hrdina R.De Niro (ovšem jednu za druhou) až mi tím byl protivný. Jestli mu to předepisoval scénář, tak to prostě přehnali. Kouřil i v jedoucím autobuse, což se mi zdálo přímo "uvalené". Nevěřím, že by to autobusové dráhy povolovaly. Jinak byly scény dost jednotvárné (nic překvapujícího nepřinesly), to vše už bylo lze vidět v jiných gangsterkách. Nicméně De NIRO je hvězda a styl jeho hraní se mi líbí. Když spatřil ve dveřích svou bývalou ženu, dokázal tak přesvědčivě naladit zjihlý obličej, že jsem mu to uvěřila. Film mohu doporučit, nuda to rozhodně není. (13.05.2008)

Cestu skrz Státy s takovou dvojkou jako je De Niro + Grodin bych chtěl zažít. Evidentně si to užívali a když jsem zjistil, že právě Grodin je ten táta z Beethovena, byl jsem překvapen o to víc. Zmatenýho on umí skvěle. Ani drsností film nešetří. To by taky nebyl film s De Nirem. Akorát tu trochu vyměkne, ale ne tolik, aby nemohl hláškovat ostošest. Komedie je to obstojná, párkrát jsem se zasmál, ale o to radši sledoval jejich cestu, která mi uběhla svižně a originálně. --- Ne, ne, ne! Típni to! Cigarety tě zničej. - To ženský taky. (17.08.2007)

Na Půlnoční běh jsem poprvé vyběch jako mladej cucák v roce 1988 v Týně nad Vltavou, ač v kině byla jen má babička a pán s deštníkem. Film mě svou zábavností a příběhem natolik očaroval, že druhý den ráno jsem šel jedný panimámě na vesnici vykopat brambory a ona mě dala za odměnu 10Kčs. A hned jsem věděl jak vydělaný peníze co nejrychleji utratit. Přesně v 17:00 jsem už stepoval před pokladnou kina, která otvírala v 17:15. Za 6Kčs jsem si koupil lístek . Jelikož se mnou šla má dětská kámoška Naďa hned jsem věděl co udělám ze zbytkem penízků. Vedle měli strašně dobrou vanilkovou zrmzku za 3Kčs. Na dvě zmrzky nebylo a tak jsem koupil jednu a věnoval jí Naděnce, nejdříve jsme jí jedli společně, ale pak jsme si jí naházeli na ksicht, což v kině přijemě chladilo. A co bylo nejkouzelnější ?? Ten film se mě líbil snad ještě víc než poprvé a víte kdo byl v tom kině kromě nás, ten samej pán s deštnikem co na prvním promítání !! No a bezmála 20 let po téhle story se najednou tenhle film objevil v televizi a mě se vybavilo úplně všechno. A víte co je nejkouzelnější?? Mě se ten film líbil snad ještě víc než dřív ! Jestlipak se dívala Naděnka a pán s deštníkem. Tipuji, že jo. Vždyť co je lepšího, než se dobře pobavit a tenhle film to umí už 20let. (17.08.2007)

„Nemůžu letět.“ - „Proč?“ - „Slyšels.“ - „To si musíš vymyslet nějakou pěknou výmluvu.“ - „To nemusím, protože je to pravda. Trpím aerofobií.“ - „Co to je?“ - „To znamená, že nemůžu létat. Taky trpím akrofobií a klaustrofobií.“ - „Něco ti řeknu. Jestli nebudeš spolupracovat, budeš trpět i pěstifóbií!“ Já si k mému milému překvapení tenhle žánrový mišmaš užíval. Nejvíc pochopitelně pohodovou atmosféru s hudbou, spoustu drobných vtípků a chemii mezi ústřední dvojkou, potažmo jejich herectví (perfektně je doplňuje hlavně Yaphet Kotto a jeho věčně nakrknutý federál). A kupodivu to netáhne jen ironický Robert De Niro, ale místy snad ještě víc Charles Grodin, jehož mimika byla parádní (zejména jako falešný agent, který je na stopě penězokazům). Akční scény byly též docela fajn (i když na nich film nestojí) a konec mi přišel ještě pořád vkusný (čekal jsem horší), tudíž dám solidní 4*. „Nechceš bejt milovanej?“ - „Hodně lidí mě miluje.“ - „Fakt? Kdo?“ - „Mám bejvalku a dceru v Chicagu.“ - „Jak snášejí tvůj sarkasmus?“ - „Krásně. Neviděl sem je 9 let.“ (29.11.2020)