Concert at the End of Summer
Réžia:
František VláčilScenár:
Zdeněk MahlerKamera:
Jiří MacákHrajú:
Josef Vinklář, Jana Hlaváčková, Jana Hlaváčová, Svatopluk Beneš, František Němec, Vlasta Fabianová, Jiří Bartoška, Zlata Adamovská, Ondřej Pavelka (viac)Obsahy(1)
Obrazy ze života Antonína Dvořáka v českém filmu Františka Vláčila.
Světoznámý skladatel Antonín Dvořák dostane při zkoušce v londýnské Royal Albert Hall zlou předtuchu. Čtyři tóny f-ges-e-f, které ho v myslí pronásledují, ho přimějí k okamžitému návratu do vlasti. Cestou ve vlaku se geniální hudebník noří do vzpomínek: vybavuje si své okouzlení herečkou Josefinou Čermákovou, která se však později provdala za hraběte Kounice. Dvořák se oženil s její mladší sestrou Annou. Skladatelova profesní dráha málem skončila, když Dvořák nevybíravě zkritizoval skladbu Josefinina vlivného švagra Kenta. Díky přímluvě skladatele Brahmse se však přece jen dostal do světa a prorazil svou hudbou…
Životopisný film o jedné z nejznámějších osobností české kulturní historie natočil režisér František Vláčil v roce 1979. Místo obvyklého chronologického sledu událostí nabídl divákům sérii obrazů ze skladatelova života.
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (51)
Pestrá koláž ze života hudebního skladatele Antonína Dvořáka, kterého zcela věrohodně ztvárnil Josef Vinklář. Na poměrně velkém prostoru je rozehrána jakási variace na "Amadea". Dvořák podepíše úpis na složení určité skladby na zakázku, za což dostane dopředu 1000 zlatých. Když pak má svůj závazek splnit složením Requiem ("ódy na smrt"), snaží se tomu za každou cenu vyhnout. Přiznám se, že mi tahle linka příběhu úplně nesedla. Nepřišla mi totiž moc věrohodná. Ve filmu je však naštěstí celá řada jiných zajímavých a pěkně nasnímaných scén, v nichž z úst Dvořáka i dalších postav zazní i několik zajímavých myšlenek (včetně známého Dvořákova výroku: "Všechny své symfonie bych dal za to, kdybych vynašel lokomotivu"). A pak je tu samozřejmě úžasná Dvořákova hudba, která filmu dodává na atmosféře. ()
Tk já na to koukám a pořád si říkám, že je to téma tak divně uchopený, temný až depresivní. Ve vzduchu pořád něco visí a ten způsob vyprávění docela náročnej na pochopení. A v titulkách na konci zjišťuju, že to natočil Vláčil. Tak to už jsem doma. Film rozhodně není rozmarnou obrozenecko čtverylkou, spíš takovou neklidnou hodinkou ze života velikána. Ale je to dělané z lásky k hudbě a já jsem díky tomu zase Dvořákovi o trochu blíž. 80% ()
Vyprávění, jehož tahounem se zdá být scénárista Mahler (též Amadeus) se svým velkým ponorem do dvořákovských dokumentů, ale současně i s obtížně přenosným osobním mysticismem (viz "Dvořák v Americe"), vystavěným kolem bezesporu impozantního a geniálního Dvořákova díla. Až příliš jsou však znát scénáristovy silnější a slabší (zde spoluautorsky nekompenzované) stránky a menší hudební rozhled. Výsledek pak přes vzácné lokace působí televizním dojmem, hudbě by slušelo lepší propojení s příběhem, škoda i vlažného režijního nasazení a méně životných postav. 2-3* ()
Sterilní a bez života jak byt zhýralého fyzika po jarním úklidu. Nejpamětihodnějším okamžikem tak pro mě zůstane odseknutí staříka upíjejícího nějakou kořalku na adresu moralizujícího Dvořáka: "Víte, každý marodění je od zadrženýho pití." Svatá pravda, dědo, svatá pravda. ()
Film s prazvláštní atmosférou, spoustou nádherné hudby a řadou výtečných herců. Vinklář v hlavní roli je naprosto famózní, stejně jako Jana Hlaváčková coby jeho žena, Jana Hlaváčová v roli hraběnky atd. - a zejména poslední (a výtečně provedená) role Bohouška Záhorského, který zemřel čtyři dny po premiéře. ()
Galéria (5)
Zaujímavosti (3)
- Natáčení probíhalo v Pálffyho paláci na Malé straně v Praze. (M.B)
- Ve chvíli, kdy Josefína (Jana Hlaváčová) vypráví o Adamovi a Lilith, stojí před obrazem známého "kacířského" renesančního malíře Hieronyma Bosche pojmenovaném "Adam, God, and Eve". (Panfilmex)
Reklama