Poetický / Dráma / Historický
Československo,
1967, 165 min
(Alternatívna 159 min)
Réžia:
František VláčilKamera:
Bedřich BaťkaHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Magda Vášáryová, Zdeněk Štěpánek (rozprávač), Josef Kemr, Naďa Hejná, Jaroslav Moučka, František Velecký, Karel Vašíček, Pavel Landovský, Ladislav Považay (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
Proslulá historická balada Františka Vláčila dodnes fascinuje zemitostí, s jakou je postižen život ve středověku. Titulní hrdinkou je ctná dívka, předurčená klášteru, ale přinucená stát se milenkou násilnického mladíka... Brutální boje i bizarní postavičky ploužící se zdivočelou zemí jsou postiženy s mimořádnou výmluvností i obrazovou podmanivostí. Film se skládá ze dvou částí: "Straba" a "Beránek boží" a byl natočen v letech 1965 - 1967. (oficiálny text distribútora)
(viac)Zaujímavosti (58)
- Potulného mnicha Bernarda měl původně hrát slovenský herec Gustáv Valach. Těsně před začátkem natáčení filmu jej však neuvolnil jeho zaměstnavatel Slovenské národní divadlo. (raininface)
- Autor hudby Zdenek Liška se trápil s jistým hudebním motivem, se kterým nebyl spokojený. Teprve po deseti letech, při skládání hudby k jinému filmu, na ten motiv přišel. (sator)
- Toulavý mnich Bernard, ztvárněný Vladimírem Menšíkem, během natáčení vydatně zapáchal, neboť jeho sutana byla potřena beraním spermatem, aby se ho držela jej doprovázející ovce. (freelex)
- Výzbroj Zdeňka Kryzánka v roli hejtmana Piva vážila 55 kilogramů a bylo velmi obtížné jej dostat na koně. Při točení scén, kdy je hejtman na koni, měl štáb strach strach, že herec spadne a zlomí si vaz. (freelex)
- František Pavlíček v jednom z rozhovorů uvedl, že jeho a Vláčilův honorář za tento film byl o 60 haléřů nižší než plat uklízečky na Barrandově. (freelex)
- Aleš Dospiva, který je jedním z tvůrců filmu, jež měl na starosti návrhy a dohled nad výrobou kostýmů, rytířských brnění a zbraní, v jednom z rozhovorů v 2009 uvedl: „Když herci protestovali, že je to těžké a že se nemůžou hýbat nebo že ten meč nemůžou zvednout, bylo důležité jim vysvětlit, že stejně těžké to bylo i pro lidi tenkrát. Že všechny ty americké filmy, kde ti chlapi švihají těmi meči, jsou vlastně blbosti. Že tehdy ten chlap jednou ztěžka máchl mečem a za minutu zase... A že takhle pomalu chodil... Že to všechno jim pomáhá, aby byli věrohodní.“ (freelex)
- Zbroj rytíře Sovičky (Zdeněk Řehoř) byla později upravena a použita ve filmu Princ Bajaja (1971). (freelex)
- Latinsky zpívané texty jsou latinské „Šalamounovy žalmy“, podle benediktinského způsobí zpěvu tzv. benediktinský žaltář. Texty zpěvů vždy odpovídají situaci ve filmu. (freelex)
- Ve scénáři jsou jednotlivé události hlavní dějové linie velmi přesně datovány – od 15. 2. do 1. 8. 1250 (např. k Markétině únosu a znásilnění Mikolášem mělo dojít 13. 3. 1250). Denními daty je také opatřeno i několik průběžných ohlédnutí většinou do 40. let. (freelex)
- Film byl roku 1998 v anketě filmových kritiků a publicistů vyhlášen nejvýznamnějším filmem stoleté historie české kinematografie. [Zdroj: Filmový přehled.cz] (Bediverecs)
- Magda Vášáryová byla v době natáčení nezkaženou pannou z malého slovenského města, vyrůstající v přísně konzervativní výchově. Dvouleté natáčení proto pro ni bylo traumatickým zážitkem. Režisér Vláčil páchl alkoholem a malé Magdě neustále vyprávěl historky ze 13. století. I Vladimír Menšík byl často opilý a do poslední chvíle, než padla klapka, vyprávěl sprosté anekdoty. Vůbec nejhorším zážitkem Vášáryové byla scéna polibku, což byl údajně její první polibek v životě. Nelíbilo se jí to a když záběr skončil, otočila se a zvracela. (Cimr)
- Film se skládá ze dvou částí: Straba a Beránek boží a byl natočen v letech 1965 až 1967. Zdroj: Český hraný film 1961-1970, NFA 2004. (ČSFD)
- 9. června 1964 byl po dohodě s režisérem uvolněn z projektu kameraman Jan Čuřík, který se účastnil prvních obhlídek, a následně nahrazen Bedřichem Baťkou. (Panfilmex)
- Před přípravami na natáčení zvažoval František Vláčil mezi dvěma látkami. Jednou z nich byla "Eskorta", kterou pro Vláčila napsal spisovatel Pavel Kohout, a druhou právě "Markéta Lazarová". Ke zfilmováni motivu "Eskorta" nikdy nedošlo. (Panfilmex)
- V roku 1967 získal film Zvláštnu cenu poroty na MFF Mar del Plata. (dyfur)
- Marketa Lazarová byla terpve druhá role Magdy Vášáryové. (Nancy...)
- Pro kostyméra Theodora Pištěka ml. to dle jeho slov byl nejpodstatnější film kariéry. (JoranProvenzano)
- Kostymér Theodor Pištěk ml. k filmu prohlásil: "Nedalo se toho nezúčastnit." (JoranProvenzano)
- V roce 2009 vyšla v nakladatelství Casablanca kniha „Markéta Lazarová“, která rozebírá Vláčilův film z mnoha úhlů pohledu i oborů. Obsahuje i rozhovory s tvůrci filmu a reprodukce kostýmních návrhů Theodora Pištěka. (SeanBean)