Vôňa ženy

Emoční rozmrdávačka v největší kvalitě. Závěrečnou řeč Al Pacina bych vytesal do kamene a ten bych pak ukazoval všem moralistům, pokrytcům a maloměšťákům. Al Pacino zde předvedl doslova zlatoolympijský herecký výkon. Při scéně kdy nasává Al Pacino vůni žen se mě vybavilo, jak některé dámy za komunistů používaly tehdá módní sovětský parfém a když se postříkaly touhle chemickou zbraní a prošli se pak po Václaváku, tak naše nejslavnější náměstí bylo na týden toxicky zamořeno. Tam kdyby tenkrát chudák Al nasál, tak by svět přišel o jednoho z nejlepších herců téhle planety. (21.01.2008)

Takhle uvěřitelně zahrát slepého člověka, to jsem snad ještě neviděla... Ten jeho nepřítomný pohled, to tápání, přestože Al Pacino narozdíl třeba od Jamieho Foxxe skoro vůbec nenosil černé brýle, takže během hraní normálně viděl... Neuvěřitelné a uhrančivé. Pacinův herecký koncert koncertů místy ale bohužel kazí trochu vláčná režie a prokouknutelný scénář, kvůli kterým nemůžu jít s hodnocením výš, než na poctivých (velmi dobrých) 80%. (26.01.2009)

Povedal by som, že to Američania zobrali za správny koniec a namiesto snahy o prekonanie vtipnosti pôvodného filmu natočili (melo)drámu. Pretože táto snaha by pripomínala povestné psie naháňanie vlastného chvosta. Celé to stojí na Pacinovej postave a jeho výkone a niet čo namietať. Za zmienku stojí viacero scén, najmä tá tanečná s náhodnou návštevníčkou reštaurácie a jej vypointovanie, dôležité pre vyznenie celého filmu. Ja by som tento film ani nenazýval remakeom, zmeny sú zásadné, o starého pána sa napríklad žiadna žena nezaujíma. Výrazná výhrada smeruje k záverečnej reči. Tá je príkladom zmeny filmovej reči oproti takým 70. rokom nasýteným novým Hollywoodom, spomeňte si na Pacinov výbuch na súde v And Justice for all. Oproti nej je celý záver vo Vône ženy iba instante naaranžovaný a predvídateľný. (04.10.2016)

Váhala jsem mezi čtyřmi*, ale přesvědčil mě Pacino. Tohle je jen a pouze jeho film, všechno ostatní mu jen dělá křoví a každá vteřina jeho herectví je blaho největší. A má to jednu z nejkrásnějších scén tanga ve filmu vůbec. Příběh sice trochu ohraný, dost předvídatelný, ale co na tom, když tam Pacino tak řádí! Oskar naprosto zaslouženě doputoval do jeho rukou. (12.08.2010)

Ve skutečnosti moc příjemný film s klasickým feelingem Hollywoodu 90. let. Naneštěstí celý ten příběh je tak moc patetický a sladkobolný, že to bylo trochu moc i na mě (a to já v tomhle ohledu snesu poměrně hodně). Vůně ženy kombinuje několik často využívaných schémat do jednoho jediného děje. Snaží se být klasickým srdcervoucím dramatem o sblížení postiženého a opatrujícího, školním příběhem chudý dobrák vs. bohatí floutci a vlastně i jakýmsi soudním dramatem o lidské morálce. Brest to poměrně šikovně zvládá ukočírovat dohromady, ale ta tíha sentimentu jednotlivých momentů je opravdu zdrcující. Výsledkem jsou pak někdy až téměř pitomé okamžiky (slepý řidič ve velké rychlosti zatáčí podle pokynu), které zas jindy vyvažuje působivost vztahu mezi hlavními postavami. Hezký film, který by ve vážnějším a ukočírovanějším provedení mohl být ještě lepší. 6/10 (27.05.2018)