Vôňa ženy

Stretnutie zatrpknutého cynika a mladíka, ktorý sa narodil „v dobe okrúhlych stolov“. Kým Slade vraví „svedomie je mŕtve“, zatiaľ sa Charlieho mladícky entuziazmus do neho vpíja, aby všetko vyvrcholilo v dobrom, aj keď trochu pátosom zaváňajúcom, závere. Al Pacinov slepec bol bravúrny a cynik je asi „od prírody“. Myslím, že na svete je mnoho podobných modelov a realita sa často zráža s ilúziou. Vznikajúce iskrenie patrí medzi korenie života a hlášky ako “IQ tykve“ dodávajú príbehu šťavu. Ja som bola spokojná. (24.08.2005)

Jedna hvězdička utopená v závěrečném sentimentálním patosu. I když zbytečný sentiment provází celý film. I ve scénách, kdy Al Pacino řekne vše svýma slepeckýma očima, dojímá doslova na povel. Pokud jste viděli film s dabingem (znám verzi s puritánsky přiškrceným Vladimírem Dlouhým), z Pacinova hereckého výkonu nemáte skoro nic. (03.07.2007)

Pacinův výkon je famózní, stejně jako celá hlavní postava. Prostě Pacino, Pacino, Pacino. Slade je díky němu ohromně poutavý člověk, ze kterého jsem i přes jeho odpornou aroganci nemohl spustit oči, ke kterému jsem měl respekt, kterému jsem přál osobní vítězství a rozhřešení. Chris O'Donnell jako jeho opatrovník Charlie sice není špatný, ale sekundovat mu nemůže. Film sám o sobě ničím výrazněji nezaskočí - především závěrečná hodina je už příliš předvídatelná a ztrácí na přesvědčivosti, o patetickém konci nemluvě. Risiho originál jsem neviděl, každopádně Gibsonův Muž bez tváře, zpracovávající podobné téma, se mi líbil nepatrně víc. 7/10 (08.06.2008)

Existuje kategorie filmů, která v první řadě člověka donutí vrátit se ke dříve hodnoceným titulům, změnit na ně pohled a opravit počet hvězdiček jim přisouzených. V případě Vůně ženy jsem nejdřív shlédl italský originál a přisoudil mu čtyři silné hvězdičky, po nynějším shlédnutí amerického remaku musím přidat pátou hvězdičku a u Brestova filmu nemůžu jít víc než na tři. Což o to, snímek je to pořád dobrý, jenže v té konfrontaci člověk pochopí, co to znamená umytý, vyžehlený a navoněný komerční titul proti syrovému uměleckému dílu, které se neohlíží na úspěch u nejširší divácké obce a podřizuje se především tvůrčím záměrům scénáristy a režiséra. Al Pacino svého plukovníka hraje skvěle, jenže Vittorio Gassman v italské verzi svého kapitána Fausta nehraje, on jím prostě je. A je jím proto, že mu scénář nepředepisuje patetické kecy, předvídatelné sentimentální chování a žvásty. Gassmanův důstojník autenticky nenávidí, závidí, ponižuje, touží a miluje, jeho americký protějšek se pohybuje v rámci přeslazeného scénáře, který se mění v závěrečné půlhodině v typicky hollywoodský kýč. Pistole v americké verzi je jen rekvizita, která slouží k efektní scéně, kde divák spolu s Al Pacinovým společníkem počítá, za jak dlouho rozebranou zbraň dá slepý důstojník dohromady, k několika dialogům a ke zdánlivě vyhrocené scéně, kde už divák dopředu ví, že musí v duchu očekávání publika dopadnout dobře. V italské verzi je to skutečná zbraň, která může kdykoliv ublížit a zabít. Italský kapitán chlastá a kupuje si děvky, jeho americký protějšek o tom maximálně mluví a zmůže se na pár vulgarismů. U amerického filmu se vlastně divák nemusí bát ani o plukovníka, ani o studenta Charlieho, protože je jasné, že vše se nakonec musí v dobré obrátit. Ten rozdíl mezi evropským a americkým pojetím dramatu je zkrátka drastický. Celkový dojem: 65 %. (18.08.2009)

Původní verzi jsem neviděl a upřímně si myslím, že tuto novější asi (alespoň u mne) již nic nepřekoná. K nevidomému Al Pacinovi coby válečnému veteránovi, (který díky své povaze každého od sebe odhání a nikdo jej nechce ošetřovat) je přiveden studentík O'Donell. Ten studuje na univerzitě ale jelikož nedisponuje tučným kontem jako papínkové jeho spolužáků, přijme nabídku od rodini veterána - dělat za přivýdělek mu občasnou společnost či doprovod. Mezi oběma se tak postupně začne vyvíjet přátelství. Opatrovníkovi je pozvolna jasné proč chce plukovník do New Yorku a podaří se mu změnit jeho názor na svoji současnou a další existenci. Sílu nabírající Al Pacino pak začne ze svého opatrovníka z ušlápnutého studenta pozvolna tvořit muže. Závěr byl obravdu brilantní. Další film, kde se klaním umění Al Pacina. Nutno vidět. * * * * * (13.01.2012)