Prelomiť vlny

Sledování filmu je stejný požitek jako sedět holým zadkem na rozzuřeném ježkovi. Nicméně i kdyby nestál obsah vůbec za nic (a tak tomu není), ty minimálně 4* by zasloužilo ústřední duo Skarsgard a Watson, zejména Emily Watson, jejíž výkon je neuvěřitelně sugestivní, opravdu se překonává. Jinak to zřejmě není film na časté zhlédnutí, mě to jednou taky stačilo, ale rozhodně se dá říct, že mě obsah zaujal a ke konci docela rozprášil. Na 5* to ale pro mě přece jen nebylo. (11.09.2011)

Zatím jediný viděný von Trier. Nevím, jak to dělá, ale vnímám jeho postavy ze současosti jako postavy klasické tragédie - tedy jako pravdivé obrazy sebe samých, nikoli pouhé uzly vnějších a vnitřních vlivů. Něco málo severských filmů jsem už viděl, ale toto je pro mne cosi úplně nového, nezařaditelného. Příběh má sice jakýsi jasný vývoj a vyvrcholení, ale kdyby se film zastavil v kterékoli fázi, nebyl by o nic slabší. V detailech: často nedojde k tomu, co divák právě automaticky očekává - jen pro to, aby k tomu došlo vzápětí jinak. Obraz: nesympatický, škaredá reportáž. Watson: u cizokrajných herců obvykle nejsem schopen vnímat kvalitu jejich hraní, ale tady se to přehlédnout nedalo. Severská výslovnost angličtiny: nemá chybu. Extrémně umrtvovací kalvínská obec: Byl to dobrý obrázek toho, jak směšujeme Boha s freudovským superegem (tím nemířím jen na Bessiny modlitby, ale na celý ten podivný skanzen). A to je ta situace, v níž "naivní" Bess křečovitě sevře svou lásku na život a na smrt - a nepustí. A vzkřísí tím Jana - rozuměj, jak chceš. (08.08.2011)

Keď muž miluje ženu a žena miluje muža, ďalším "reálnym" krokom je svadba. Tam kde nebola láska sa zrazu objaví a jej objavovanie patrí k tomu najkrajšiemu čo môže človek zažiť. Hrdinovia tohto Trierovho opusu začínajú rovnako. V prvom rade si treba uvedomiť, že obidvaja hrdinovia nech sú akokoľvek rozdielny a spoločnosťou v ktorej žijú, nie úplne akceptovateľný, sa ľúbia. Vášnivo a oddane. Práve tento prvok čistej lásky je v prvej polovici filmu neskutočným ťahúňom. Hlavne preto, lebo Bess je psychicky labilná. V hĺbke srdca neskutočne dobrá, ale vďaka svojej citlivosti, nedokáže skrývať svoje obavy, bolesť a strach ako ostatný. Len tak mimochodom asi najlepší výkon Emily Watson aký som mal možnosť vidieť. Svojím hereckým prejavom mi v niektorých scénach doslova vyrazila dych a jej rozpravy s Bohom boli presne tým druhom mystiky, ktorý tomuto filmu prospieval. V polovičke filmu sa to zvrtne, keď sa Janovi - manželovi Bess - stane na ropnej plošine nehoda, vďaka ktorej zostane paralyzovaný. Od tohto momentu nám film ponúka v určitom smere zvrátený súboj ženy s vierou o záchranu muža, ktorého miluje a ktorému ani doktori nedávajú veľké šance. Sledovať tento súboj, sledovať obyvateľov mestečka, ktorý sú až tak fanatický vo svojej viere, že viacej škodia ako pomáhajú a v nemalom rade sledovať Bess ako zúfalo bojuje a nielen s vplyvmi vonku, ale aj so svojím vnútrom, považujem po dlhom čase za jeden z najsilnejších zážitkov vôbec. Prelomiť vlny je pekný film, ktorý definuje lásku a ktorý nesie v sebe niečo smutne tragické. Jeden z najsilnejších Trierových filmov, významom a silou pripomínajúci Dogville. (07.10.2011)

Chladná facka, ale i jemné pohlazení - to jsou pocity prýštící z tohoto díla. Lars von Trier natočil velice sugestivní podívanou z chladného severu, s kterou obecenstvo opravdu nešetří. Proč by to měl také dělat. Ví, jak emocionálně strhnout diváka, jenž potom jen oddaně kouká na filmové plátno a čeká i nečekatelné. Herečka Emily Watson si za svoji roli právem vysloužila tolik ocenění, neboť to, co nám zde předvedla, stojí za malý slovník superlativů. Její mimika a cit pro roli je neskutečně silný a diváka naprosto ohromí. Znásobte to syrovým obrazem s ruční kamerou, výraznou absencí hudby (znějící spolu s obrazem v jednotlivých kapitolách jako kontrast reality) a čeká vás netradiční filmový zážitek, na který se prostě nezapomíná. (18.07.2003)

Ačkoli to bude znít paradoxně, je mi hrozně líto, že musim dát pouze za čtyři. Triera obdivuju a uznávám, na tenhle film jsem se těšil několik let, než jsem sebral odvahu ho vidět. V tom možná tkví ten problém - čekal jsem až moc. Přestože forma a částečně i obsah byly dle mého očekávání skvělé, něco tomu v důsledku chybělo. Něco, co mě poslalo do kolen u Tance v temnotách i Dogville. Něco, co chybělo i Manderlay. Něco, co jsem cítil z Království, přestože jsem ho nejspíš nepochopil... Abych to neokecával víc, než je nezbytně nutné, nemůžu dát plné hodnocení. Ale báječný film to bezesporu je. (17.03.2010)