Kráľovstvo mačiek

Sedmého dne pak Miyazaki spočinul a řekl svým učedníkům: "Tak, chlapci a děvčata, já teď odjedu na dovolenou a vy mezitím ukažte, co jste se naučili. Morito, ručíš mi za to, že tu z toho nezbude kůlnička na dříví." Poté, co se Mistr navrátil ze svého kráčejícího hradu, se k němu učedníci seběhli a nadšeně mu ukazovali, co vytvořili. Byl to příběh pěkný, vcelku poučný, i když trochu zbytečně, a byl zabydlený sympatickými postavičkami, které jako by Mistrovým vlastním z oka vypadly. Měl i nápady prodchnuté originalitou a fantazií, a hudbu, která ucho těšila. Ale scházela mu lehkost, samozřejmost toho jeho zvláštního světa, a Miyazaki viděl, že se tentokrát dospělí nebudou moci vydat na výpravu spolu s chytrými hrdiny, jejichž osud bude pro ně překvapením... zabolelo jej z toho u srdce, ale radost v očích "jeho dětí", všech těch, kteří se tak snažili, mu zabránila změnit se opět v Mistra a ukazovat učedníkům nedostatky jejich výtvoru. I řekl Miyazaki: "Pracovali jste usilovně, moji milí, a děti budou vaším dílem potěšeny." A oddaná srdce učedníků naplnila se radostí, neboť laskavá Mistrova slova jim dala nevnímat to, že nebylo řečeno ani slovo o rodičích a jejich čase, který je v Království koček stěží víc nežli ztracený. Však takový je Mistr Pohádkář, ten, jehož by si všichni přáli mít v dětství večer co večer vedle své postele, aby jim vyprávěl... Tak a to stačí, šup spát. Jinými slovy - ano, je to Studio Ghibli, a v jeho parametrech jsme skutečně dost daleko od špičky, ale na druhou stranu - zkuste oponovat tomu, že bychom si mohli gratulovat, kdyby všechny animované filmy byly alespoň takovéhle. Sedmdesátku si to zkrátka zaslouží, zvlášť proto, že bych se klidně podíval ještě jednou... i když určitý osten vzpomínky na Miyazakiho vlastní práce mě při tom určitě bodat bude. Rozpory, rozpory, ale takové už sedmdesátkové filmy jsou;) (31.07.2011)

Neveril by som, že sa niekedy budem takto baviť pri obyčajnom kreslenom japonskom filme. Kráľovstvo mačiek mi neustále pripomínalo tvorbu Miyazakiho, ktorú mám veľmi rád a možno aj pre to dávam vyššie hodnotenie ako by som za iných okolností dal. Je to trocha podcenené, tak sa prikláňam k vyššiemu hodnoteniu. Animácia veľmi pekná, dej ma bavil dokonale, nenudil som sa ani na minútu vďaka krátkej stopáži. Pekné postavy a mačky zbožňujem, takže u mňa vysoký nadpriemer. Japonci to proste vedia. 85% (04.08.2008)

Hezké, nekomplikované, pohodové, vhodné pro děti. A ty kočičky, jak tam všude chodily po dvou... Tak ty mi kapku lezly na nervy. Příběh zábavný spíš průměrně, atmosféra vyhovující — normálně bych se přiklonil nejspíš k trojce, ale vzhledem nenatahované délce filmu jen něco přes hodinu zaokrouhlím nahoru. (18.05.2011)

Skvělé využití postav z filmu Šepot srdce. Je sice škoda, že film neřeší příběh Barona samotného, ale i příběh Haru je dostatečně nosný a zajímavý. Vynikajícím způsobem je zpracovaný prvotní obrat a je to nepochybně navázání na Šepot srdce, že divák Baronovi okamžitě uvěří. Vyzdvihl bych i důvtipný motiv v bludišti. Fantastická je rozhodně i ta zlatohnědá záporačka! Nejsilnější okamžik je pak na konci donešení školní tašky. (08.01.2022)

Ďalšia orientálna cesta ríšou fantázie. Už o niečo menej nápaditejšia a doslovnejšia. Je však zaujímavé sledovať, akým spôsobom sa dá profilovať charaktery ľudí prostredníctvom mačiek. Ako z nejakej Ezopovej bájky. Škoda, že som takéto animáky nevidel v detských časoch, mohli mi zostať viac v srdci. Je treba ale podotknúť, že obsahovo tejto rozprávke chýbajú hutnejšie prepracované postavy či dajaký silnejší myšlienkový náboj. Z tých prázdnejších obrazov sa dalo vytasiť hlbšie divácke potešenie a tie moje spomenuté klady v prvých dvoch vetách sa nevyužili v miere, akej by som požadoval. (14.11.2014)