Želanie pre Ježiška

Mohl bych s potěšením konstatovat, že se konečně podařilo natočit první skutečně funkční český vánoční film, který neuráží, ale dokonce potěší, jenže to by ten film nesměl být jen tupě doslovnou kopií skvělého polského originálu - Noc plná zázraků (2011). Navíc kopií, která nepřidává vůbec nic nového, nic navíc, nic čeho by se mi nedostalo v lepším provedení už v původním polském filmu. (31.12.2023)

První hezký vánoční film z Brna. Velkej doják. Jen škoda že se nevyvaroval klasické šablonovitosti skládání několika životních příběhů dohromady, z nichž všechny musí dopadnout dobře anebo alespoň nadějně. Jako vybočení z tohle stereotypu by jistě osvěžilo. Hlavní part hrají dětští herci, z niž nadevšemi vyniká holčička-stopařka. Ačkoliv je nemám rád, tady dvojice Dušek Holubová opravdu pobavila. (10.06.2022)

Přiznám se, moje hodnocení je značně ovlivněno místem natáčení a tím, že jsem natáčení některých scén i viděla na živo. Celkově se jedná o velice povedenou vánoční romantickou komedii s malými příběhy, mezi kterými si snad každý najde ten svůj nej. Škoda jen malého prostoru pro postavy Holubové a Duška (jejich scéna - Dělej něco. A co? Třeba auto...Brm brm - byla nejlepší :D ). Trochu divoká byla linka s Vaňkovým Santou a nelogická s Langmajerovým vyjednavačem a jeho napravování vztahů v rodině (jako upřímně přežít pád z hotelu Continental, to bych chtěla vidět). Ale za mě skvělý pokus o českou Lásku nebeskou. (19.04.2022)

Listy do M. jsem viděla před deseti lety. Vůbec jsem nevěděla, že tohle je česká verze. Napověděl mi ten promiskuitní Santa a chlápek pracující v rádiu. Už fakt nemám srovnání, protože kromě toho, že se mi Listy do M. líbily si nepamatuju ani prd. Tato česká verze byla fajn. I když zbytečně přeplácaná přehrávajícími známými obličeji. (20.11.2023)

Česká verzia filmu "Listy Do M." nakoniec vôbec nie je žiadna katastrofa. Je pravda, že "Přání Ježíškovi" pre mňa veľmi veľa prekvapení nemalo, no ak nič iné, aspoň to žiadnym spôsobom nepokazilo solídnu poľskú vianočnú klasiku. Povedal by som, že je to spracované fajn a v rámci možností to funguje. Problém tu osobne vidím len jeden. Bohužiaľ ale je to celkom závažné a súvisí to s tým, že tu ide o remake. O čo ide? Aj keď urobíte dvakrát to isté, nikdy to nebude úplne to isté a v prípade tohto filmu by som povedal, že Marta Ferencová nie je zrovna najlepšou režisérkou. Veľa z toho čo funguje zachraňuje scenár, ktorý ale už poznám a nemá žiadne výraznejšie prekvapenia, ktoré by som vedel oceniť. Zato ale je treba uznať, že v poľskej verzii som tento problém nikdy nemal. Ten je zrežírovaný kvalitne, jednotlivé scénky dokážu vyniknúť a srdce filmu je zachytené kvalitnejšie. Ak by som vám mal úprimne odporúčať, tak by som vás skôr nasmeeroval k poľskej verzii filmu, ktorá pôsobí úprimnejšie a menej hraná. Ak ste poľskú verziu nevideli, možno vás to zaujme viac, pretože koniec koncov príbehové línie nemajú žiadne väčšie odchýlky a spracované sú celkom dobre. Jediná, ktorá ale podľa mňa funguje rovnako dobre ako v originále sú časti s Táňou Pauhofovou, Matějom Hádkom a Valentýnou Bečkovou. A som rád, že práve tieto časti fungujú najlepšie, lebo tie sa mi aj v origináli páčili najviac. No sklamanie je najciteľnejšie v scénkach s Langmajerom a Annou Polívkovou, ktorí rozhodne nevedia to krachujúce manželstvo predať tak ako to spravili Piotr Adamczyk a Agnieszka Dygant. Tá chémia tam bola oveľa lepšia. Takže je to pre mňa dosť mix, ale sám o sebe je film celkom dobrý. Viackrát sa už k nemu ale nevrátim, kým poľskú verziu pozerám rád každý rok počas decembra. Hodnotenie: B- (14.07.2023)