Dogville

Napřed to byl ANTIKRIST potom KRÁLOVSTVÍ a nebylo o čem přemýšlet, Lars von Trier mi přirostl k srdci. Z jedné stránky je to krásné setkání s jeho temnými filmy, na druhou stranu to až tak krásné není, jeho filmy obsahují démonickou formu, které dokáží diváka psychicky zdrtit, a jeho díla těžko rozdýchávám, ale jsem fascinován jeho obrazy, obsahem a to mám rád (tuhle cestu mi už ukázal Michael Haneke - oba mají lidi přečtený). DOGVILLE má geniální kulisy, myšlenku (kresby), divadelní ateliér (perfektní opony), charakteristika postav (ta nejlepší od Nicole Kidman) a perfektní režii. Během sledování DOGVILLE se mi těžko dýchalo a na scénku v autě mezi jablky nikdy nezapomenu. DOGVILLE je originální, deprimující a vnitřně zdrcující dílo. (21.07.2013)

║Rozpočet $10miliónov║Tržby USA $1,535,286║Tržby Celosvetovo $16,680,836║ Režisér Lars von Trier natočil obdivuhodné dielko odohrávajúce sa po celý čas na jednom "divadelnom" pódiu čo by mohlo vyznieť dosť nevýrazne až nudne a hlavne na slušnú dĺžku filmu. Ale výhodou filmu sa stávajú dialógy, čo ani na moment nezbehnú do fádnosti či určitej planej zbytočnosti a herci ich prezentujúci kde exceluje hlavne Nicole Kidman či Paul Bettanny, ostatný zúčastnení ich pozíciu svojimi slušnými výkonmi len upevňujú a citovo umocňujú do takej podoby, že si nakoniec mestečko Dogville a ich obyvateľov pretransformujeme do ich skutočnej "ohavnej" podoby a nie takej ako vypadli na začiatku, koniec filmu je určitý nevyhnutný vrchol tejto snímky a zadosťučinenie vnímania toho slušného penza obsiahlych dialógov. /75%/ (01.03.2008)

9 / 10 Dogville je veľmi ťažké opisovať - je tak nabitý nápadmi a myšlienkami, úvahami, postojmi a názormi, že nepripravený divák sa môže do tejto spleti číro-čírej geniality ľahko zamotať a beznádejne sa pripraviť o to krásne, sladko-kyslé a oslobodzujúce poznanie, ktoré na neho čaká na konci filmu. Kým sa ale človek dostane až tam, čaká ho strastiplná cesta naprieč ľudskou psychikou, ktorá je rovnako odpudzujúca a skazená, ako krásna a krehká. Nemá zmysel tu vymenúvať všetky klady tohto nekompromisne radikálneho snímku - o Dogville sa nedá písať, musí sa o ňom rozprávať, musí byť príčinou hádok a sporov, vášnivých debát a nekonečných diskusií. Najlepšie pri poháriku sherry s ľadom a s pohľadom upretým na krvavočervený západ slnka. (28.12.2005)

Původně jsem čekal nějaký experiment ve stylu Antikrista, který se mi třeba i bude líbit, ale v rámci "umění" to zas půjde (nejen) s rozuzlením do háje a já zklamaně přiklepnu průměr a nálepku "nepochopeno". Ale chyba lávky! Protože Pointa s velkým "P" (kterou asi málokdo odhadne předem) je v tomto filmu (no, pravda, spíš divadle) naprosto dokonalá a těžko by si mohl divák přát lepší. A příběh, který k ní spěje, je sice na jednu stranu dlouhý (což bude kromě "krapet" nefilmové formy asi jediný možný zápor Dogvillu), ale na druhou velmi dobře napsaný, rozhodně nenudí a jeho délka zde má své odůvodnění (stupňování "zla" až na samé maximum). Co se týče hereckého ansáblu; vybrání Nicole Kidman do role hlavní hrdinky bylo absolutní sázkou na jistotu, protože ona zde zahrála opravdu výborně a snad každý divák jí fandil, soucítil s ní a chtěl za přečiny proti její osobě odplatu. Ostatní herci také nebyli vůbec špatní, ať už to byl Paul Bettany alias nerozhodný srábek, Stellan Skarsgård jako neurvalý primitiv nebo James Caan v malé (ale o to hezčí) roli mafiána. Takže tento příběh o lidskosti, využívání, dobrotě, zneužívání, toleranci, ponižování, odpouštění a pomstě jsem si opravdu vychutnal. A pokud někteří prohlašují, že je tvůrce cynik, negativista a jeho Dogville postrádá citovost, tak se v tomto případě (opakuju v tomto případě, kdo ví co za sousto si na mě pan Trier přípraví příště :-) ) jen nahlas směju a přehrávám si v hlavě, kolik emocí a myšlenek ve mně toto 5*-ové dílo vyvolalo. Napsal bych sem geniálně krutou "hlášku" s "přestat, pokud zadrží slzy" v plném znění, ale nebudu spoilerovat. (06.09.2011)

Můj dlouho prokletý film. Nekonečná propásnutí v kině či absence dvd po letech ukončila noční televizní chvilka. A čekání stálo za to. Jakmile jsem si totiž zvykl na výpravu (o jejímž naprostém minimalismu jsem věděl, ale přesto mi chvíli trvalo tuto nikdy nepoznanou atmosféru potřebně nasát), přišlo naprosté pohlcení. Von Trier velmi rozvážně rozehrává hru nepoznaných duševních zákrut a temných míst, která se objeví během jediného mžiku a přesto v naprosto logických a uvěřitelných důsledcích. Opatrnému rozkrývání dogvilleského problému bych ale přicházel na chuť podstatně pomaleji, kdyby v čele všeho dění nestála ta pravá osoba. Od prvního vkročení do města je uchvacující bohyně Nicole fatální osudovou bytostí, která coby Grace každého blízkého člověka změní a hlavně díky ní jsou nejrůznější vypjaté chvíle nezapomenutelnou a překvapivě i strhující podívanou. Proč tedy přes můj chvalozpěv nejdu k nejvyššímu hodnocení? Protože tříhodinová délka je v případě Dogville skutečně moc. Sice důkladně poznám povahu mnoha postav, ale čím dále komplikace zacházely, tím více jsem se třásl na nevyhnutelný závěr. Ten nakonec svou úplností předčil moje očekávání, ale režisérovy občasné naschvály "proti divákovi" jsou mi zkrátka proti srsti. I přesto se ale zoufale těším na pokračování nové cesty a považuji tuhle zraňující podívanou za filmovou povinnost. (04.01.2008)