Epidemic
Epidemic
Epidemic
Epidemic
Epidemic
Réžia:
Lars von TrierObsahy(1)
EPIDEMIE je film o natáčení filmu, který dává nakonec dohromady film. Žánrově zde Trier přirovnává snímek k Felliniho 8 a 1/2, Godardova vášeň nebo k Americké noci. Režisér Lars a scénarista Niels zjistí, že jejich dlouhá práce na scénáři k filmu Komisař a děvka byla zbytečná, scénář byl totiž vymazán z počítače. V rychlosti tedy sepíší nový scénář, který poté prezentují producentovi. Nový projekt nese název Epidemic a hlavním hrdinou v něm je doktor Mesmer (Trier), který se rozhodne vést boj proti zhoubné epidemii, i když ví, že je marný. Doktor je přímým zdrojem nákazy, a zná smutnou pravdu, že cesta do pekla je stavěna dobrými úmysly. Mezitím co v rámcovém příběhu už režisér a scénárista připravují další projekt, začne se Evropou šířit nová epidemie... (Aristes)
(viac)Recenzie (45)
Pro Triera mám (soudě podle toho, co jsem zatím viděl) celkem slabost, ale Epidemic mě příliš nezaujal. O čem to vlastně - kromě toho, co je napsáno v obsahu, bylo? Je to autorská sebereflexe, žert, podobenství zlých důsledků dobře míněných příčin ... ? Nápady by určitě byly, nejednoznačné filmy mám rád, ale v tomto tak nějak chybí patrnější vodítka. ()
„Bylo podivuhodné, že se ty barvy nesmíchaly, ale vytekly najednou spolu tak, jak to Bůh chtěl... bez toho, že by smícháním vytvořily třetí barvu. Zdá se mi, že jsem to viděl u jedné zubní pasty. Nevím, jestli se dá ještě koupit, jmenuje se Signal.“ * * Hmm, může ještě něco výstižněji charakterizovat hloubku a styl tohoto filmu, když napíšu, že výše citované filozofování zde nasleduje z ničeho nic po jedné z atmosféricky temných scén s hypnotizující atmosférou? Jako některé filmy Larse von Triera se mi celkem líbily, ze 7 dosud viděných jsem mu dokonce již třikrát udělil 4 hvězdičky a originální náměty či nekonvenční snímky v rámci žánrů jsou pro mě lákadlem i u nejednoho dalšího Trierova filmu. Ale Epidemie mi přijde jako jeden z dalších režisérových totálních úletů, jejichž klady z větší části začínají i končí u jednoho zajímavého nápadu a výsledkem je takové podivné undergroundové cosi, čemu pořádně rozumí asi jen samotný von Trier s Vørselem a co ocení nejspíš jen opravdu skalní režisérovi příznivci. Líbilo se mi neobyčejné nahlédnutí do zákulisí scenáristické tvorby se samotným Trierem, v některých scénách na mě ta zvláštní atmosféra i působila a úplný závěr má taky cosi do sebe, ale jinak jsem se po většinu času nedokázal naladit na stejnou vlnu, nejednou jsem se nudil a celkově mi zhlédnutí Epidemie moc nedalo, ani nenabídlo žádný výraznější zážitek. Ale jelikož mívám to u Triera doslova jako na houpačce, doufám, že příští vybraný film mi zase sedne víc. Jestli černobílý undergroundový film o scenáristovi a jeho podivném filmu, tak za mě určitě raději Rockwellův Průšvih (1992). [35%] ()
Asi by bylo na místě, abych přehodnotit svůj názor na ""Prvek zločinu"" - po zhlédnutí "Epidemie" vím, že bych dnes nereagoval tak odmítavě, do některých filmů holt musíte dozrát. ___ Musím říct, že jsem příjemně překvapen šíří Trierových tvůrčích postupů (poetik), Lars není jako dejme tomu "Béla Tarr", který od jisté doby (nejpozději Satanským tangem) točí v drobných obměnách tentýž film. Schválně: porovnejte si (co do stylu) tento film kupříkladu s "Idioty". Kdo by poznal, že za ním stojí tentýž člověk? Pro jistotu opakuji: pozor na nedorozumění! Nemluvím o tvůrčí vyzrálosti a o kvalitě. Už i "Prvek zločinu" a "Epidemie" působí dospěle a promyšleně, jen se ubírají jiným směrem než Trierova pozdější tvorba (napovím: l´art-pourlartismus vs. naturalismus). Sám za sebe dávám přednost Trierovi devadesátých let (Království, Dogville) a nového tisíciletí (Melancholie, Jack staví dům), ale i existenci "Evropské trilogie" dokážu reflektovat, uznat ji jako něco, nad čím má cenu meditovat. ___ "Epidemii" (druhou část Evropské trilogie) pak vnímám jako nejméně přístupný Trierův film. Řekl bych, že z deseti náhodných lidí si ho je schopen užít skutečně tak jeden divák (a to tomu možná ještě fandím). Já jsem z těch, který oněch dvou hodin vůbec nelituje. Aspoň jsem se radoval z dosti osobité metafikce, konzumoval atypické záběry (viz smrt kněze à la A. Tarkovskij) a znovu si potvrdil, že hranice mezi realitou a fikcí je nesmírně tenká, že možná celá takhle ostrá dichotomie je falešná. 75% ()
Po Antikrist (r. 2009) je Epidemic mojím druhým stretom s tvorbou dánskeho režiséra Lars von Trier a žiaľ, aj tentoraz som mu nevedel prísť na chuť. Film bol pre mňa veľmi nudný a nezáživný, dokonca by som si aj dovolil tvrdiť, že pozerať ho do konca je pre mňa utrpením. Herecké obsadenie je - na rovinu - zle až hrozné, po technickej a hudobnej stránke film leží niekde za priemerom a vcelku sa mi na neho nepozeralo dobre. S veľkou pravdepodobnosťou Epidemic hlbší zmysel má, no ja som ho bohužiaľ nenašiel a celé mi to prišlo ako jedna podivnosť. Tak isto ako aj Antikrist, som vo filme našiel niekoľko momentov, ktoré mi prišli divné a nechápajúce, tak sa filmu podarilo aspoň trochu zdesiť - kvôli tejto časti by som filmu priradil ešte jednu hviezdičku, no to by bolo rozpisovanie záporov zbytočné a preto ostanem pri dvoch. ()
Trier byl už od počátku emociální manipulátor. Je to patrné i z tohoto jeho ranného snímku. Vždy navodí atmosféru nasáklou emocemi, nezapomene jí pak vždy nabořit nějakým rušivým prvkem, jako by chtěl dát najevo, že takovými postupy pohrdá. Zároveň zde ukazuje jak snadné je danou atmosféru navodit a pohrát si tak s lidskými emocemi tím nejbanálnějším způsobem. Jednak to demonstruje na morových scénách, kde se o náladu scén postará prostě jen hudba Richarda Wagnera a obdobně to ukazuje v určitých hororových momentech, doprovázených geniální a zároveň jednoduchou zvukovou kulisou. Cit pro takovéto scény ho předurčil k režisérskému řemeslu. Tomuto filmu však bohužel chybí určitá kompaktnost, jako je tomu například u Europy. ()
Galéria (15)
Fotka © Det Danske Filminstitut
Reklama