Evropa

Vidět Antikrista a po něm Evropu je opravdu nářez!! Rozhodně lepší naž naopak. Hříčka mistra Triera před velkým odhalením. (Někdy si opravdu říkám, že si paní Trierová měla vzít své tajemství raději do hrobu. Ale kdo ví, možná bychom přišli o Melancholii?) Máte jedinečnou šanci dostat se přímo do srdce Evropy. Stačí zavřít oči a počítat do deseti.                   Zajímavé komentáře: Faye, Dudek, Eddard (21.11.2014)

Úplně se třepu hrůzou, když si představím všechny velké filmové odborníky a všechny ty filmové laiky nabité filmovým intelektem, tady z databáze, jak čtou po řadě mé komentáře a právě porovnávají tři hvězdičky, které jsem dal Evropě, s tím, co ode mne dostal předchozí film (Jay a mlčenlivý Bob vrací úder). A tak to řeším podobně zoufale a spontánně jako Leo, v téhle zmatené, mne cizí csfdEvropě hodnotící vlastně samu sebe, a dávám v rozporu se svým svědomím hvězdičky čtyři filmu, který mne přesvědčil svou obrazovou výtvarností, velkou spoustou scénáristických, režisérských, střihových a nevím jakých nápadů, (jen) některými hereckými výkony, občas tolik vychvalovanou hudbou (oč mě ale víc vzala třeba hudba v nedávno uvedeném Pokání) a vynikajícím, úžasným on-line komentářem Maxe von Sydowa, ale který mne současně nechal (téměř) zcela chladným a vůbec nevzal za srdce. (18.03.2008)

Trier až magicky vtahuje diváka do vykolejené, zvrácené doby a doslova ho vymáchá v temné až halucinační atmosféře, tak, že závěrečné titulky působí dojmem šoku, násilného vržení zpět do skutečné reality. Příběh je poměrně jednoduchý, pracuje se schematy nepříliš vzdálenými filmu noir, vizuální stránka však rozhodně není pouhou nápodobou dobových postupů - už jen přiznaná ateliérovost natáčení, obsese zadními projekcemi, trikové postupy a snaha o opulentní efekty, barevné náznaky a další nepřeberné podněty dělají z filmu jeden z nejopojnějších vizuálních zážitků, co kdy plátna spatřila. Navíc využití vypravěče - hypnotizéra, který jako by celou vizi ovládá se dá rovnou označit za geniální a výborně uvádějící diváka do děje a horečnatého světa. Metafora dějin jako cesty vlakem, která nutně končí katastrofou, jakkoli se člověk tomuto vývoji událostí vzpírá a má je domněle ve svých rukou, nabízí již třetí vrstvu - Evropa je opusem jak pro milovníky napínavých a enigmatických příběhů (a žánrové hry), vizuální požitkáře a formalisty, tak pro ty, co film berou jako silný podnět k přemýšlení. V každém tomto aspektu film funguje na pět hvězd, takže je výsledné hodnocení více než jasné. (20.04.2012)

K von Trierovým filmům mám dost rozpolcený, dvojaký vztah. Buď totální sračka a odpad! (např. Melancholia), nebo lahůdkový divácký zážitek (Antichrist). Europa je samozřejmě v té druhé skupině - už moje její první projekce začátkem devadesátek se mi zapsala hluboko do divácké mysli. Četl jsem tehdy náruživě Kafku a tenhle příběh mi přišel tak nádherně, přímo čistokrevně kafkovský... A pamatuju si taky, že při závěrečné scéně a písni dostala kdesi v předních řadách jakási křehká citlivá dívka záchvat usedavého pláče. Chápu, že pro nepřipraveného, jemnocitného diváka, nikdy příliš nepřemýšlejícího o válce, smrti a podobných přirozených jevech a faktech, může být tenhle film kapánek depresivní. Já si v něm naopak libuju jako moucha v... jako vosa v medu. Nejlepší postavou filmu je myslím německy chladnokrevná a fanatická werwolfka (s podezřele slovanským jménem) - kdo z chlapů by kvůli ní nevyhodil do vzduchu třeba deset vlaků plných dětí, že jo? (16.07.2014)

Když jsem viděla Dogville, myslela jsem, že víc už Lars von Trier udělat nemohl. Pak mě ale Prolomit vlny přesvědčil o opaku. A teď přišla Evropa a já nevím, zda je možné ji srovnávat s nějakým filmem, vím však, že takhle vypadá umění. Dokonalá práce s kamerou, skvělé prolínání černobílé a barev, scénář bez chyby a hlavně vypravěč. Trier vás vtáhne do děje a nepustí vás z něj ani po závěrečných titulcích. Tenhle zážitek mě jen tak nepustí. "Až řeknu deset, zemřeš..." (24.01.2007)