Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hořká komedie a v pořadí třetí celovečerní film režiséra Tomáše Vorla (Pražská pětka, Kouř), odehrávající se v samém srdci Prahy - na Karlově mostě, tak jak jej známe z dnešních dnů. Je to příběh plný romantiky, vášní, černého humoru a temné pražské mystiky. Hlavní hrdina Tomáš, absolvent FAMU a někdejší slibný mladý režisér, řeší klasickou třicátnickou krizi. Potlouká se bez cíle po Malé Straně, propadá čím dál tím větší beznaději. Všude kolem něj kraluje důmyslný i prvoplánovaný duch komerce, na níž se on sám nechce podílet. Kromě tvůrčího prázdna a snad i v závislosti na něm se kolem Tomáše trhají i osobní vztahy. Pro manželku Martinu je už Tomášův bezbřehý způsob života neúnosný. Pro ní i jejího syna Péťu svitne naděje v osobě bohatého a úspěšného producenta Roberta, který se svižně pohybuje přebujelým světem reklamních šotů. Tak se Tomáš stává jedním z vrcholů manželského trojúhelníku. Robert Tomáše donutí, aby se dal do psaní filmového scénáře a slíbí mu, že bude financovat jeho natočení. Očekává, že se mu Tomáš nebude plést do jeho slibně se rozvíjejícího se vztahu s Martinou. Dochází však k nečekanému rozuzlení...

Příběh režiséra, jenž zoufale hledá cestu ze slepé životní uličky, naznačuje jistou autobiografičnost nejen křestním jménem hlavního hrdiny, ale do značné míry kopíruje i Vorlovy názory na českou současnost a rozvíjí jeho utkvělá témata. Přes všechny své kvality, výjimečný myšlenkový přesah a vnitřní upřímnost vyznívá Vorlovo hledání životní a tvůrčí autenticity poněkud uměle - lze mu minimálně vytknout stylovou nevyváženost, místy i tezovistost a přebytečnou ornamentálnost. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (92)

Djoker 

všetky recenzie používateľa

Vorel byl při psaní scénáře evidentně na pokraji psychického zhroucení, takže není velkým překvapením, že jde o naprostý zmar plný deprese. Něco se však přeci jen povedlo. Nemám problém přiznat, že jsem v první chvíli uvěřil, že vidím Chytilovou. Většina hereckých výkonů je k pláči, ale Synková si za svou proměnu zaslouží uznání. ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

,,Hřích, vina, zákon, nesmět, stydět, poslechnout, zpovídat, povědět, soudit, odsoudit, upálit, trest..." U filmů Tomáše Vorela mám pocit, jakoby existovala v českém filmu 90.let (vlastně již od konce 80.let) nějaká ta další "nová vlna". Kamenný most je netuctovou záležitostí, nabízející dokořán otevřené dveře do duše talentovaných umělců, již nejdříve zničila doba a teď je ničí deprese. Místy šokující, hodně pesimistické až nihilistické. Obávám se, že podruhé už asi nebudu mít chuť dívat se na tenhle film, zážitek byl ale velice silný. Hodně mě upoutalo artové zpracování plné magické atmosféry, s formálnou stránkou hrající se krásně nejen s kamerou, barevnými odstíny, ale i způsobem vyprávění příběhů pomocí krátkých kapitol představující různé útržky z osudu kolem hlavní postavy mladého filmového režiséra, jež získal v minulosti řadu cen za svou práci, ale souběžně s problémy v soukromém životě ztrácí jakoukoliv inspiraci a chuť dále pracovat. Ta jednou sice znovu přijde, ale jsou tu ještě další potíže čelící umělcům v nové době. V době, v níž nad kvalitou mnohdy vládne komerce. Zatraceně silný snímek. Zajímavý Tomáš Hanák v dramatické roli, důstojná filmová příležitost po letech pro Milenou Dvorskou a jako bonus na odlehčení Jana Synková v roli profesorky FAMU coby karikatura slavné provokativní Věry Chytilové. 80% ()

Reklama

Devadesát Dva 

všetky recenzie používateľa

"Ideální místo pro hastrmana. Tahle vrba, ta mi rozumí." Vorlův asi vizuálně nejartovější, nejpůsobivější a současně, pokud nejste z toho slova už otupěli, nejdepresivnější (a právě asi proto tak opomíjený) film. Je to jako číst Václava Kahudu, když to vidím, Vorel by dělal geniální adaptace jeho knih. Asi i hodně autobio. Hanák hraje strádajícího režiséra, co nerežíruje, chlastá, smrdí a víceméně se protlouká a poflaukuje Prahou v polovině devadesátek, tak nějak odnikud nikam. Jen krok od toho být totální houmles a selhání a nebo naopak úspěšný režisér, film skvěle vykresluje že hranice neexistují, dole a nahoře je totéž, je to daleko víc existenciální, než je u Vorla zvykem, ale taky to má svoje unika, jako třeba, že uvidíme skvělý tělo Hany Tallerové, která je něco jako devadesátková dream girl (a jak je u Vorla zvykem, ukradl si i tuhle femme fatale - i když v tomhle případě asi spíš jen kurvičku, co se točí okolo umění - jen pro svůj film). 'Kamenný most' je celkem pěkně nasnímaný a Vorel je schopen okolo toho komponovat celkem poutavý a sledovatelný cosi (jako vše od něj je sledovatelné a obsahuje trpaslíky). Vše se tak nějak točí okolo mostu, je to o umělcích a umění, strádání - umělec, co hladoví, no... mnohem ambiciózněji vyhlížející. Mimochodem, hudbu pro film skládal Vladimír Franz, který se ve filmu i objeví, tehdy pokérovaný jen částečně. V devadesátkách ale byla tahle nálada i přístupy jaksi "snadno dostupné" a tím pádem "snadno zapadnutelné" v záplavě dalších, lepších filmů, které taky hodně jely na oné náladě, kdy filmy byly jakoby z jiné reality... nejdřív nemáš co jíst, pak jseš s laptopem u ohně. Noční Praha. Cigárko s prezidentem. Chápu, že pro Vorla to asi byl dost zlomový film, jde z toho cítit hodně zoufání nad tím, že "jsem dole", ale právě pak se odrazil ode dna a, podle mě, natočil svůj nejlepší snímek 'Cesta z města', hned po tomhle. A mám ho konečně komplet. ()

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Příklad Kamenného mostu je dalším mezníkem, kde se opět neshodnu s Alenou Prokopovou. Ona například ještě v roce 2014 bilancovala tuto hořkou komedii jako nediváckou čili nereprízovanou čili nám se to tehdy nelíbilo. Sorry, ale volby dramaturgů našich TV jsou tím posledním ukazatelem kvality. Jasné, Kamenného mostu se všichni většinou spíš bojí, protože nemají zájem se nořit do absolutní deprese a bilancovat si vlastní rozhodnutí v době doznívajícího prozření. Nicméně očekávat, že po Pražské 5 a Kouři nám Vorel nabídne komorní civilní melodrama s jemnými autobiografickými prvky v malebném prostředí Karlova mostu, to by bylo poněkud naivní. Geneze Vorlova a Duškova scénáře jen až na kost odhalila tu degenerující prudu poloviny 90. let, kterou na straně jedné geniálně portrétuje Milena Dvorská jako matka trpitelka, na straně druhé Jana Synková jako karika božské Věrrry Chytilové. Deziluze, krize, kapitalismus a ponor do hlubin kamenného mostu, to je, oč tu běží. Není to příjemné, ale samozřejmě nějaké to vhodně odhalené ňadro a potrestání archetypálního zla může potěšit ty chrabré kralevice v každém z nás. A samozřejmě DRA kopie je to nejlepší, co ten film mohlo potkat. ()

Toj 

všetky recenzie používateľa

Tomáš Vorel mě už nejednou překvapil některými filmy o kterých jsem občas ani neměl tušení, že existují... A podobně jako Cesta z města je i tenhle počin trošičku podhodnocený. Autor natočil netradičně depresivní zpověď z prostředí Karlova mostu. To prostředí umělců a "umělců" se mi dost líbilo. Vorel se zajímavě vypořádává s FAMU, Věrou Chytilouvou (opravdu zajímavý pohled), ziskuchtivým producentem, cenzurou, komercí, reklamou, popularitou, zodpovědností, libidem, kapitalismem a komunismem... A ano, někdy to vyznívá jako trapné kopání kolem sebe na intelektuální úrovni studenta páté třídy, jindy Vorlovská poetika přehrávání a přehánění funguje dokonale. Každopádně nikdo nemůže tvrdit, že kamera (a mizanscéna) není chvílemi totálně geniální, a že příběhy zneuznaných umělců a jejich děl nejsou úžasné. Jó a viděl jsem to v DVD verzi, jestli tomu rozumím správně, tak nejhorší na tom je, že to bylo doplněno o ten Hanákův vnitřní hlas, což mě dost mrzí, protože jednak působil mnohdy trapně a byl jsem ochuzený o možnost tápat, uvažovat sám a v tichosti si interpretovat vyobrazení... To je něco, co se mi asi už nikdy nepoštěstí (již jsem všechny ty komentáře jednou slyšel a to nelze vzít zpět). Ale třeba je to jenom logický následek střetu Tomáše a producenta Roberta... :) ()

Galéria (6)

Zaujímavosti (10)

  • Už v době svého uvedení šel film do kin ve dvou verzích. Jedna měla mezititulky s názvy jednotlivých „kapitol“, zatímco druhá měla mezi nimi jenom poněkud delší „zatmění“. (charles3)
  • Postava Jany Synkové až nápadně připomíná známou českou režisérku Věru Chytilovou. (ČSFD)
  • V lednu 2016 proběhla premiéra režisérské verze snímku po 20. letech od vzniku snímku..Film byl digitalizován, přibyly vnitřní monology hlavní postavy Tomáše a digitální efekty. Film bude promítán pouze v klubových kinech. (sator)

Reklama

Reklama