Rosalinda

Telenovely nemusím, ale díky hodnocení macamalkova1 jsem se zkusila podívat na jeden díl a docela mě zaujal, tak jsem to postupně skoukla celé až do posledního dílu. Dle mého názoru je to zbytečně moc dlouhé, pár dílů bych vyhodila, hlavně kolem 20.dílu bych hodnotila jako odpad a od 65. je to taky docela nuda. Ze začátku nepřirozeně přeslazené, Rosalinda naivní, mnohem víc se mi líbila okolo 30.dílu jako Paloma. Občas dochází k situacím, někdy až absurdním, které by se v běžném životě stát nemohli... občas jsem se i zasmála byť to bylo drama. Taky mi docela vadili občasné trapné výroky, mohli to nadabovat jinak, volit jiná slova... Ale jinak je děj zajímavý, některé díly bych hodnotila deset hvězd z pěti. Po celou dobu napětí, kdy pravda vyjde najevo. Nebýt těch blbostí, dala bych s klidem pět hvězd. (23.01.2015)

Jedna hvězdička za Thalíu. Mám ji ráda jako zpěvačku. A navíc je to první telenovela, kterou jsem kdy viděla. Na to, že je to telenovela mexická, tak je to ještě slušné, protože ti co dokáží vyprodukovat za skvosty (narozdíl od Argentinců, kteří se neberou v tomto případě tak vážně, naopak), to jednomu sem tam zůstane rozum stát. (09.07.2011)

Ach, já jsem trpěla s Rosalindou a José Fernandem poté, co si ona konečně vzpomněla, kdo je, ale vlastně spolu "nemohli" být. A ta scéna v kostele, kdy si měla brát toho staršího chlapíka v kostele, José Fernando (sakra, snad se tak jmenoval) tam u zdi, kousek od oltáře, trpěl, zvláště poté, co Rosalinda řekla tomu chlapíkovi ANO. Náhodou, krásně se mi s nimi trpělo. Navíc dodnes si pouštím jednu klavírní skladbu...Ach jo. :D (06.03.2012)

Rosalinda, pěkná pinda, Rosamunda, pěkná... Ehm... Aneb jak si děti tehdy říkávaly. Obyvatelé vesničky ČSFD jsou k telenovelám neúměrně krutí, a navíc evidentně rasističtí. Že v 90% případů se jedná o nedochůdčata, která jen somrují, okrádají a chlubí se cizím peřím, to neznamená, že zbylých deset procent je taky takových. Co třeba slečna Divoký anděl? A slečna Kachorra? A slečna Vypůjčené životy? A slečna Manuela? To všechno jsou dělnice s tváří umouněnou od popela, ale poctivě pracující. K těm se řadí i Rosalinda, která zdánlivě nebyla víc než exhibicí nádherné popové divy Thalíi, ale při bližsím pohledu ukrývala ryzí telenovelní jádro, takové, pro které telenovely tolik milujeme. Hodnou hlavní hrdinku sexbombího vzezření, fešáckého hlavního hrdinu, jeho konkurenta, neméně fešáckého avšak mnohem špatnějšího (opak slova "lepšejšího") člověka, fůru škodičů (main villain Rosalindy byla zlá tchýně Valerie, ta měla svého "čističe" Mizériase, služebnou Berthu a další ne tolik významné parchantíky, jejichž skon či jiný veselý odchod jsme mohli v průběhu sledovat), slabošské dobráky, kteří se nakonec vzepřeli osudu (ať už hlaveň pistole obrátili proti svým mučitelům nebo proti své spánkové kosti) a spoustu dalších nezbytných plochých figurek, které své uplatnění jinde než v telenovelách nenašly. Všechno to bylo v mixu absurdních a bizarních zápletek v obvykle pomalém tempu atd... Ale celé to bylo prostě o kus výš, než ty opravdu odpadové telenovely. Velkou měrou přispěla i samotná Thalía, kterou je radost vnímat všemi smysly (jop, poslouchám laciný popík, a nestydím se za to). Rosalinda není pinda, je vlastně docela cool. Znáte to, jednooký mezi slepými král. (02.06.2007)

Díos mío... kdo dělal ty dialogy? Být autorem, tak se k tomu radši nehlásím. Nejen že takhle nikdo normální nemluví, ale dokonce ta nápadnost snahy o nastínění děje přímou řečí je tak za uši tahající, že se v trapnosti přímo utápím, a to jsem viděla jen první díl. Do dokonalosti vše přivádí herci, kteří předvádějí něco jako loutkové divadlo pro osazence ústavu pro choromyslné, kteří potřebují náležitou dávku polopatičnosti, aby každou emoci a charakter postavy pochopili. Absurdita tohoto veledíla se i přes veškerou snahu nedá dost dobře okomentovat. Bože můj, do čehos to duši (a prachy) vrazil! Kde by mohli Mexičané být, kdyby nefinancovali takové projekty... (07.08.2014)