Jak se budí princezny
Réžia:
Václav VorlíčekScenár:
Bohumila ZelenkováKamera:
František UldrichHudba:
Karel SvobodaHrajú:
Jiří Sovák, Milena Dvorská, Marie Horáková, Jan Hrušínský, Jan Kraus, Vladimír Menšík, František Filipovský, Stella Zázvorková, Oldřich Velen (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Ešte pred narodením kráľovskej dcéry odchádzajú kráľ s kráľovnou za kráľovninou sestrou Melániou. Tá už roky žije odlúčená od sveta v spustnutej krajine od chvíle, keď dal kráľ prednosť jej sestre Eliške. Ani teraz však nestojí o zmierenie a neustále myslí na pomstu. Pri narodení dcéry Ruženky vyriekne kliatbu, podľa ktorej jediné pichnutie do prstu Ruženku uspí a spolu s ňou aj celé kráľovstvo, ktoré sa tak ponorí do hlbokého večného spánku... (STV)
(viac)Recenzie (383)
Jaké bylo moje překvapení, když jsem v osmdesátých letech na koncertě kapely Dybbuk uviděla za baskytarou Šípkovou Růženku. Jak se budí princezny je dodnes svěží, milá, příjemná pohádka na kterou se i po těch letech občas ráda podívám. A taky jedna z mála, u které si neřeknu: "Ježkovy voči, to už ZASE dávají tohle?", jako si to říkám, díky stereotypu vánočního programu, u mnoha jiných pohádek. ()
Moje oblíbená pohádka, jejímuž kouzlu jsem podlehla až v pozdějším věku(že by se dříve tolik nevysílala?!). Klasické zpracování Vorlíčka se opravdu povedlo. Stejně jako výběr herců (především nezapomenutelný Vládimír Menšík, který už v době natáčení bojovala s nemocí), krásná hudba a celkový děj. 78%. ()
Další pěkná pohádka vzniklá v naší zemi na motivy klasické pohádky O Šípkové Růžence. Právě díky takovýmhle pohádkách se o našich pohádkách říkalo, že jsou nejkrásnější na světě, bohužel v dnešní době už se takovéhle pohádky moc točit nedaří. Spousta skvělých herců (především nezapomenutelný Menšík jako hladový sluha nemá chybu), pěkná hudba, u které mám sklon si ji po zkouknutí pískat, hodně humoru a hlášek, strastiplná cesta za záchranou princezny a samozřejmě taky typický šťastný konec. ("Tohle řekla mě, který tolik stonal. Neměli bychom jim vyhlásit válku?!") ()
Vladimír Menšík ať hrál, kde hrál, vždycky na sebe dokáže upoutat divákovu pozornost. Postava Matěje je jedna z nejvtipnějších pohádkových postav, od níž by se všichni představitelé Plancheta mohli učit. "Ne, princi ne! Vy snad nemáte srdce." "Srdce." "Tak nemáte žaludek." ()
Podľa mňa to, že Jan Hrušínský po svojom otcovi Rudolfovi nejaké herecké vlohy nezdedil a že v mladosti nebol ešte dobrým hercom, dokazuje tento film, kde bol podľa ma jalový. Horáková je tu celkom pekná, ale nech sa na mňa nikto nehnevá, to masové zaspanie ľudí postojačky, to ako prišlo k úvodnej kliatbe, či to ako prežili dvaja chlapi pád veľkého kamenného útvaru na ich hlavy z veľkej výšky, to bolo také amatérske a tak mi rozprávka privodila pár rozpakov. Je taká nenáročná, priam až cukrová v niektorých momentoch, ale zas nemá ani nejakú výraznú hudbu. Moje hodnotenie na úrovni priemeru je preto dokonca len tak tak. ()
Galéria (16)
Zaujímavosti (29)
- Milena Dvorská, která hraje královnu, matku Růženky, si stejnou roli zopakovala v pohádce O spící princezně, šípkových růžích a uražené víle. (Jezinka.Jezinka)
- Režisér Vorlíček měl za to, že brněnský akcent Oldřicha Velena, který ztvárnil krále Vendelína, je velmi výrazný. Proto jej při postsynchronech nadaboval Lubor Tokoš. Stejně tomu bylo i v dalším Vorlíčkově filmu Což takhle dát si špenát (1977). (funhouse)
- Když měl Jan Hrušínský natáčet scénu, kdy jede na koni, spadne do rybníka a pak stojí po pás ve vodě, měl na noze sádru, jelikož předchozí večer utrpěl zlomeninu stehenní kosti po pádu z římsy hotelu. Natáčení však bylo značně komplikované, Jan si nejprve musel vlézt do velkého pytle, který mu zavázali gumou, přes něj si teprve mohl obléknout svůj kostým, aby nic nebylo poznat. Jenomže ve vodě mu do pytle natekla voda takovým způsobem, že byl Jan moc těžký a nemohl se sám dostat z vody. Filmaři si museli půjčit jeřáb, Jana na něj zavěsit a vytáhnout. (Lynette)
Reklama