Kdo chce zabít Jessii?

Parádní hravé, blaznivé a lehoučké..dost z toho dýchá taková ta hezky naivní radost z toho jak řetězy systému povolují a film se může(stejně jako lidé) po dlouhé době nadechnout trochu svobodněji...Je to občas nedotažené či hloupoučké ale to ve výsledku jen podtrhuje čistotu a opravdovost celé téhle taškařice :) (19.01.2012)

V případě KDO CHCE ZABÍT JESSII? je tře mít na vědomí, že nejde o žádné pokus o splynutí filmu a komiksu - a vlastně ani nejde o komiksový film, protože pronikání komiksové estetiky je spíše uměleckým nástrojem než cílem. Komiks je Macourka a Vorlíka (podobně jako ve srovnatelné době pro Jiřího Brdečku nebo Oldřicha Lipského) jen další z výzev k blbnutí s možnostmi filmového vyprávění i stylu. Výzvou, která je mnohem promyšlenější a chytřejší, než by se dalo z praštěného námětu vyvozovat - a celá tahle "alternativní vlna" strukturně modernistických filmů bez modernistických ambicí si do budoucna zaslouží detailní prozkoumání. Tak či onak, pokud by vás zajímala analýza filmu KDO CHCE ZABÍT JESSII, můžete ji najít třeba tady (nebo v uhlazenější podobě od strany 129 v ROZBORU FILMU). Dodnes zatraceně působivý film... a to i proto, že Miloš Macourek byl prostě génius, ať už jeho scénáře režíroval Lipský nebo Vorlíček. (21.03.2020)

Je nepochybné, že v šesťdesiatych rokoch sa uvoľnila nahromadená tvorivá energia československých filmových tvorcov. Nikdy predtým a ani potom nevzniklo toľko originálnych nápadov, z ktorých mnohé boli aj adekvátne dobrým spôsobom spracované. Pri zrode Jessie stál originálny nápad pánov Macourka a Vorlíčka. Opieral sa síce o komiks, ktorý sa netešil priazni straníckych ideológov, ale plné využitie možností, ktoré poskytoval, mohlo počiatočný handicap prekonať. K dispozícii bola komiksovo krásna Olinka Schoberová, Ďuro Višný napínal svaly ako Schwarzenegger, v epizódkach sa zaskveli Menšík s Líbíčkom, ale okrem niekoľkých hlášok filmu zúfalo chýbal humor a ten, ktorý tam tvorcovia predsa len dostali, pôsobí dnes dosť zvetralo. Určite je to výrazný a nadpriemerný film, ale mohol a mal byť lepší. (16.02.2011)

Do půlky 60.let neměl sci-fi žánr v Československu velkou tradici, ale to co v tomto směru do té doby vzniklo (Bílá nemoc, Krakatit, Vynález zkázy, Ikarie XB-1) mělo filmové kvality světové úrovně, včetně skrytého poselství. Pak vstoupil do kinematografie scenárista Miloš Macourek, střídavě spolupracující s Vorlíčkem a Lipským, a tradice toho žánru v našich končinách zůstala v paměti mnohých diváků spjata výhradně se stylem osobitých bláznivých komedií, především parodující různé kriminálky, akční filmy, grotesky, komiksy a sci-fi současně. ... Chtěl jsem se ještě jednou podívat s odstupem času tuhle komedii, na které jsem se jako dítě velice rád opakovaně bavil. Má v sobě do detailu promyšlenou zápletku i další vývoj až s vypointováním děje v závěru, spoustu gagů a hlášek, spoustu krásných momentů, kde se groteska míchá s poezií (proražení sousední zdi přes tahání telefonní šňůry a následné hraní na klavír uprostřed rozbouřené místnosti). To všechno vnímám, ale působí to na mne stejně jako překombinovaná fraška, spolu se Zabil jsem Einsteina, pánové spíše jako kuriózní perlička kinematografie zlatých šedesátých, než filmový klenot. Každopádně žnu Danu Medřickou v roli vědkyni a ty její pragmatické hlášky. ,,Nemluv na mě takhle, teď nejsem tvoje Růženka, ty jsi obžalovaný - kdyby se ti zdálo jenom o tvé ženě, nemuselo to dojít až sem." 65% (04.08.2018)

Zajímavý nápad, který se vyloudil z českých scénáristů na filmové plátno jenže bez dost důležitého humoru a vtipu doufající jen v to, že ona podstata samotná bude vtipná už dost, ale ejhle. Mně osobně tento film přišel jako něco neobvyklého, ale zpracováno tak průměrně, že nemůžu říct, jak je tento film povedený nebo dobrý, prostě pro mě je průměrný a tak to zůstane. --- Já nekoušu pane docente ! (21.05.2008)