Kdo chce zabít Jessii?

Velmi originální český film, mimo jiné uveden v knize 101 sc-fi filmů, které musíte vidět, než umřete. Hravá a zábavná komedie, jež obsahuje filmovou raritku v podobě komixových bublin, což asi jentak v nějakém snímku neuvidíte. Kdo chce zabít Jessii? dokazuje, že Češi jsou vynalézavý národ a co víc, dříve dokázali točit skvělé filmy, což dnes je už víceméně minulostí. (11.06.2011)

Výchozí premisa je, stejně jako u srovnatelně „jiného“ Happy Endu Oldřicha Lipského, úžasná. Její rozpracování do podoby celovečerního filmu již pokulhává. Expozice zdlouhavá a poskytující dostatek prostoru k přemýšlení, o jakou blbinu s oním strojem na sny jde. Zbytek dění tvoří poněkud chaotické lovení a následně poněkud drastické likvidování snů. Málo nosné i na osmdesát minut. Úsměvnější stránkou věci jsou herecké výkony a pravděpodobné inspirační zdroje Macourka, Vorlíčka a Saudka – americký komiks byl sice nesehnatelným zbožím, ale motiv (SM) bičování ve svém „vedlejšáku“ pro dospělé rád využíval Joe Shuster, autor Supermana. Pro roli Jessie mohla být vybrána herečka lepší, stěží lepější, a docent Dana Medřická, zosobnění tuposti komunistické ideologie? Ďábelštějšího komiksového padoucha aby jeden pohledal. (Měřeno vzhledem, nabízí se Jiří Sovák s antigravitačními rukavicemi a účesem šíleného vědátora, ale povahově jde o vcelku sympatickou postavu, která chce jenom uniknout z ubíjející socialistické rutiny.) Vysvobození z šedi všedních dní příznačně (a provokativně) představuje zhmotnění původem amerického snu. ___ Adjektivum „unikátní“ náleží vzhledem k místu a době vzniku technické úrovni díla. Točilo se na cinemaskopický formát a kvůli realizovatelnosti triků černobíle, což ničemu neškodí, černobílá naopak Jessii odlišuje od pestrobarevných komiksových filmů ze zámoří (kde měl dokonce vzniknout remake, ale pak přišel rok ’68 …). Vtipů vycházejících z obohacení dvourozměrného světa o třetí rozměr mohlo být více, ale stejně jsem měl dojem, že sleduji film, kterému bylo předurčeno vzniknout o pár dekád později. Vorlíček zkrátka předběhnul svou dobu, za což mu budiž slabší vypravěčství protentokrát odpuštěno. 80% Zajímavé komentáře: Šandík, Adam Bernau (18.07.2012)

Do půlky 60.let neměl sci-fi žánr v Československu velkou tradici, ale to co v tomto směru do té doby vzniklo (Bílá nemoc, Krakatit, Vynález zkázy, Ikarie XB-1) mělo filmové kvality světové úrovně, včetně skrytého poselství. Pak vstoupil do kinematografie scenárista Miloš Macourek, střídavě spolupracující s Vorlíčkem a Lipským, a tradice toho žánru v našich končinách zůstala v paměti mnohých diváků spjata výhradně se stylem osobitých bláznivých komedií, především parodující různé kriminálky, akční filmy, grotesky, komiksy a sci-fi současně. ... Chtěl jsem se ještě jednou podívat s odstupem času tuhle komedii, na které jsem se jako dítě velice rád opakovaně bavil. Má v sobě do detailu promyšlenou zápletku i další vývoj až s vypointováním děje v závěru, spoustu gagů a hlášek, spoustu krásných momentů, kde se groteska míchá s poezií (proražení sousední zdi přes tahání telefonní šňůry a následné hraní na klavír uprostřed rozbouřené místnosti). To všechno vnímám, ale působí to na mne stejně jako překombinovaná fraška, spolu se Zabil jsem Einsteina, pánové spíše jako kuriózní perlička kinematografie zlatých šedesátých, než filmový klenot. Každopádně žnu Danu Medřickou v roli vědkyni a ty její pragmatické hlášky. ,,Nemluv na mě takhle, teď nejsem tvoje Růženka, ty jsi obžalovaný - kdyby se ti zdálo jenom o tvé ženě, nemuselo to dojít až sem." 65% (04.08.2018)

Mohlo to být natočeno v barvě. I tak, ale geniální zábava každým coulem. Navíc film s komiksovými bublinami je zřejmě světovou raritou, na kterou můžeme být vskutku pyšní. Romantický   závěr a následné výstřízlivění nemá chybu. Nejskvělejší je tady ale Jiří Sovák a protože se taky jmenuji Jindřich a tento týden byl čtvrtek, hodnocení je bez debat. (28.04.2019)

V případě KDO CHCE ZABÍT JESSII? je tře mít na vědomí, že nejde o žádné pokus o splynutí filmu a komiksu - a vlastně ani nejde o komiksový film, protože pronikání komiksové estetiky je spíše uměleckým nástrojem než cílem. Komiks je Macourka a Vorlíka (podobně jako ve srovnatelné době pro Jiřího Brdečku nebo Oldřicha Lipského) jen další z výzev k blbnutí s možnostmi filmového vyprávění i stylu. Výzvou, která je mnohem promyšlenější a chytřejší, než by se dalo z praštěného námětu vyvozovat - a celá tahle "alternativní vlna" strukturně modernistických filmů bez modernistických ambicí si do budoucna zaslouží detailní prozkoumání. Tak či onak, pokud by vás zajímala analýza filmu KDO CHCE ZABÍT JESSII, můžete ji najít třeba tady (nebo v uhlazenější podobě od strany 129 v ROZBORU FILMU). Dodnes zatraceně působivý film... a to i proto, že Miloš Macourek byl prostě génius, ať už jeho scénáře režíroval Lipský nebo Vorlíček. (21.03.2020)