Hry a sny

Dětský povídkový film Hry a sny je složen ze dvou částí: z původní filmové povídky Malá vánoční a z později literárně zpracované miniatury Milenci z bedny. První povídka kouzelným způsobem sleduje peripetie předškoláka, který se ztratil před štědrým večerem. Prochází městem a potkává nejrůznější lidské typy. Maličký Michal Staninec bezbranně koulí očima a nechává se strhnout okolnostmi docela roztomile. Bohužel druhá povídka příliš tlačí na pilu a na příběhu dvou dětí zobrazuje všechny myslitelné nešvary tehdejší společnosti. Na dnešní poměry jsou dialogy vkládané do úst dětem příliš cynické, archaické až škodlivé. A pranic na tom nemění skutečnost, že se na povídce kreativně podílel Miloš Nesvadba. (27.12.2022)

Půvabný povídkový film, který současně názorně ukazuje, jak dětský pohled dokáže zastínit celý svět dospělých, i odhaluje smutek za vším tím pevným, kamenným, z čeho je vybudován. Vánoční příběh o ztraceném chlapci uvádí do odcizeného předpůlnočního labyrintu, v němž všichni spěchají k okamžiku vysněného míru v teple domova, a ve svém kvaltu přehlédnou naplňující se pohár hořkosti ve zbloudilém malém srdci. Již v této pokročilé vánoční náladě zasněžené Prahy se profilují jediní adekvátní spoluhráči dětských her – vysloužilci a outsideři všeho druhu, k nimž lze připočíst jak mladíka z bedny z druhé povídky (ve skvělém podání Miloše Nesvadby) a jimž vévodí kolotočář, rovněž výstižně ztvárněný Ladislavem Peškem. Krátké i delší dialogy dětí s těmito postavičkami zároveň odkrývají, jak tito osamělci dokáží bystře zareagovat a v tom nejvzácnějším okamžiku, kdy se zdi jejich opuštěnosti prolomí, zahořet, i jak ani oni nedokáží ten široce rozevřený dětský zrak naplnit. Zvláště bolestně tento kontakt – a konflikt – vyvstává v rozhovoru na strážnici, kdy se staršina neúspěšně pokouší zastavit čas. Ten ještě živěji prchá ve druhé povídce, v níž interakcí přibývá a prohlubují se i novým, ženským elementem v podobě chlapcovy kamarádky. Její přítomností se zároveň odkrývá, jak nezbytná je pro muže jakéhokoliv věku ona ženská touha po životě: dívenka se instinktivně brání všemu, co by jejich křehkou jednotu mohlo narušit, a přestože se oba ústřední protagonisté vyjadřují „jen“ dětsky, naivně, naléhavost tohoto poselství nic neumenšuje. (29.12.2022)

Milan Vošmik mě svou tvorbou (až na Zlé pondělí) nikdy tolik neoslovil jako filmy Karla Kachyni, ale Vošmikova práce s dětskými (ne)herci dosahovala též velmi pozoruhodných výsledků. Komu jsou věnováni Hry a sny? Dětem, které dokážou vidět svět kolem sebe jinýma očima, dokážou u her zapojit obrovskou fantazii, ale i dospělým, kteří se ve svém okolí s dětmi setkávají a teprve s odstupem času si víc uvědomují výjimečnost těch zašlých dětských let. DĚTSTVÍ... výjimečné jako okamžik, když se rozsvítí to vánoční náměstí... doba, kdy za křídou namalovaným oknem s kytkami na dřevěné zdi vidíme opravdu okno s kytkami a ne pohou kresbu křídou... kdy vlastně stačí obléknout kostým, vidět pár obrázků a slyšet zpěv z gramofonu, abychom se na pár minut ocitli v nějaké exotické krajině. V rámci společensky rozporuplného období 50. let natočil Vošmik určitě jeden z nejpovedenějších snímků pro děti a mládež, s nebývale civilními dětskými výkony, bez jakékoliv ideologické myšlenky, byť černobílá stylizace s loudavějším tempem byla na mě coby současného diváka v obou povídkách možná až trošku moc líně loudavá... 70% (28.12.2020)

Dva příběhy ze staré Prahy z dob, kdy se ještě dalo hrát na dvorku a běhat po ulici, případně si vypůjčit koníka s povozem a kousek se svést. Zapovídat se dalo s lampářem nebo pohřebákem, ani policejní stanice nevypada příliš nevlídně. Mša i Evička působili velice přirozeně. Snímku je vyčítána nostalgie, já víc vnímám tu překrásnou dobovou atmosféru a hravost jak dětí, tak i dospělých. Každá povídka má velkoryse nasazenou stopáž a pokud budete stejně jako já sledovat všechny reálie, určitě se nebudete nudit. Tématicky zapadá do tetralogie o Martinovi. (25.09.2015)

O existenci filmu, který obsahuje mou v dětství oblíbenou Aškenazyho Malou vánoční povídku jsem neměla tušení. Ještě, že na ČSFD existují různé vyhledávací pomůcky a díky tomu jsem pod tagem Štědrý večer toto roztomilé dílko objevila. Z té první štědrovečerní povídky na mě dýchla kouzelná atmosféra vánoční zasněžené Prahy, kterou procházel klučina, hledající cestu domů. Naštěstí s tím hledáním zase tak nespěchal a mohla jsem si spolu s ním toho toulání ztemnělými starobylými uličkami patřičně užít. Druhá povídka o dětech z bedny je taky dobrá zábava, ale to vánoční toulání se mi líbilo víc. Oběma povídkám vládnou dobré herecké výkony dětských i dospělých herců a myslím si, že by si toho filmu užili malí i velcí, kdyby se ho snad rozhodla zařadit některá naše TV. (30.12.2016)