Dny zrady I.

Tfuj ! Tfuj ! Tfuj ! Posledních pár minut jsou jedinou částí filmu, při kterých jsem nezvracel a nesvíjel se na zemi v křečích. Martin Štěpánek s nohou na zlomené závoře kosící skopčáky je alespoň podbarven hrdinskou hudbou a má v sobě alepsoň závan symboliky a režijního umu. Jinak je film odpaduhodná filmařská slátanina a óda na zvrácený a zločinný režim a jeho nechvalně proslulého představitele - masového vraha Klementa Gottwalda. Tfuj ! Tfuj ! Tfuj ! ZAJÍMAVOST: Martin Štěpánek zde hraje čet. Václava Rataje, ale v Sokolovu si již střihne samotného kpt. Otaraka Jaroše a čet. Rataje po něm převzal Jan Kanyza. (30.06.2008)

Nejdříve bych chtěl „poděkovat“ komunistům za podstatné pokurvení, jinak možná jednoho z nejlepších velkofilmů v dějinách cs. kinematografie. Dále bych chtěl stejným způsobem „poděkovat“ Francii a Velké Británii za to, že 29. září 1938 ukázali, ve které části těla mají osud Českolovenska. Já jen pevně doufám, že se jako Čech nikdy nedožiju toho, aby vláda mojí země způsobila svým rozhodnutím tak velký ponížený jinýmu národu a současně dala zelenou jednomu z největších terorů v dějinách této planety, tak jako to způsobily vlády Francie a Velké Británie nám i celému světu. Hodnotit film Otakara Vávry, Dny zrady, není ani trošku jednoduchý. Na jedný straně film umí dokonale vybudit emoce. Scénu, kdy Henleinovci chytí českou holkou svážou jí, pak jí nadávaj, plivou na ní a mlatí jí, jsem prožíval velmi silně. Ne, necítil jsem při ní nenávist k Henleinovcům, ty si nezaslouží ani tenhle pocit, ale prožíval jsem to obrovské ponížení mých spoluobčanů v pohraničí, kteří tohle museli snášet ve vlastní zemi bez náznaku obrany. Z filmu je doslova cítit ten obrovský mrak zloby a nenávisti, kterej se pomalu, ale jistě stahoval nad osudem mojí země. Navíc vynikající práci odvedl hudební skladatel Zdeněk Liška. Bohužel film má i druhou, nechutnou stranu. Míra propagandy a překrucování faktů je ve filmu opravdu hodně velká a zcela nahrává komunistickým grázlům. Chování vraha Gottwalda působilo úplně směšně až parodicky. A vůbec nejhorší byla věta „Sovětský svaz nám určitě pomůže.“ Ta ve filmu zaznívala v pravidelných dvacetiminutových intervalech s přesností švýcarských hodinek. Vždycky když zazněla, tak jsem si vybavil jak Sovětský svaz „pomohl“ Polsku, pobaltským republikám nebo Finsku, který by mohlo o Mainilským incidentu mluvit dlouhý hodiny a chtělo se mě z představy podobné "pomoci" Sovětského svazu nám, blejt. K dovršení všeho jsem byl ve tři hodinu ráno vzbuzen a nade mnou ustaraná tvář babičky říkala „Pavle, co to křičíš ze spaní, Sovětský svaz už nám nepomůže, vždyť už neexistuje.“ To jsem, ale bábince vrátil hned druhý den, když celá nešťastná četla dopis od ČEZu, že už nám opět zdražují elektřinu, mrkl jsem na babču a řekl „Babi neboj, Sovětský svaz nám určitě pomůže.“ A jak jsem tohle všechno dal dohromady a došel k hodnocení ? Vzal jsem z filmu všechnu tu komunistickou propagandu a vyrazil jsem jí z odpadem na světlo boží, jenže pořád mě zůstal velkej kus dokonalý filmařiny a emocí, který prostě odpadem nedokážu jen tak sestřelit. Tohle jsou moje nejtěžší tři hvězdičky, které jsem tady kdy dal a platí pro oba díly, které jsme viděl v jednom celku. (23.01.2010)

Viděl jsem to v celku, takže toto je i za druhý díl. Škoda. Dějová linie je samozřejmě držena, nicméně doba si k tomu řekla své, takže ti nejhodnější jsou Kléma, Rudé právo, dělníci a Sovětský svaz se svojí připravenou pomocí na hranicích.... Skutečně nezávidím Dr. Benešovi, čím si tenkrát musel projít.... To bylo nejmíň na deset infarktů.... Kdyby se dílo od tendenčních vlivů oprostilo, mohl to být perfektní historický velkofilm o dnech, kdy i dnešní generace narozená dávno po válce bezmocně svírá pěsti a zkouší domýšlet jaké by to bylo, kdyby naši dědové alespoň první dny nakopali skopčákům prdel....Samozřejmě by velká města byla srovnána Luftwaffe a časem bychom dopadli jako Polsko, ale neztratili bychom hrdost a lev v našem znaku by dál mohl napřahovat drápy... A hlavně by se ukázalo, že nám Sověti nepomohli... Když si vyfiltrujete ty bludy ( a ono to jde) budete osud mladé republiky prožívat stejně intenzivně jako naši prarodiče. (19.05.2011)

Rekonstrukce událostí z podzimu roku 1938 není dobře natočená. Problém spočívá ve vyobrazení SSSR jako skoro jistého záchrance. To je značně zkreslené, situace byla daleko složitější. Hlášky typu:"sověti pošlou letadla" nebo "Rudá armáda je skoro na hranicích" - to je velká manipulace. Karikování Hitlera také nepřidává na důvěryhodností. Propaganda ve filmu postupně nabírá tempo. Je zábavné sledovat orodování Gottwalda u Beneše. Jeho mektání o zásadovostí komunistů v SSSR v roce 1938 jistě podporuje podepsaní tajného dodatku paktu Ribbentrop-Molotov v roce 1939. Představitelé parlamentních politických stran v ČSR (podle scénáře) jsou hamižní zrádci, kteří klidně vpustí Wehrmacht přes hranice, pokud se tam objeví Rudá armáda! To už je moc. Mám skoro pocit, že celý snímek slouží jen jako obžaloba 1.republiky a dějinné události vzniku Protektorátu Čechy a Morava jsou jen takovým sekundárním příběhem. Tento "velkofilm" se pohybuje na úrovni dvou slabých hvězdiček. (12.02.2010)

Dny zrady jsem viděl z Vávrovy trilogie jako poslední, a bohužel jsem dostal poměrně studenou sprchu, nejde mi o to že tu je něco špatně či jinak(nikdo v té době asi ani odtud nebyl), a je mi poměrně šoufl když vidím komentáře typu "takhle to nebylo, bylo to jinak". Mě je to celkem ukradené(když v Malý Nicky strkaly Hitlerovy ananas do prdele, taky to nebylo skutečné:)). Nicméně i tak mi přijde film šíleně roztahaný, ta délka mě ubíjela. Herci kromě Hitlera byly obstojný, ten co hrál Hitlera mě moc nebral. Pravda je ale taková že nejsem vyloženě zklamán, či znechucen. Jen je to rpostě takový "jiný" film. Ale rozhodně je to asi nejslabší část z trilogie. (19.11.2010)