Dívka v modrém

Lída Baarová jako komtesa Blanka mluvící staročeštinou je tak vtipná, že Dívka v modrém je jedna z komedií, kterou můžete vidět stále znova a znova. Mnoho komedií natočených ve 30. letech patřily do té doby a dnes se jim smějeme především díky roztomilé naivitě a přehrávání herců. Toto ale není případ právě Dívky v modrém. Je to komedie nadčasová s výbornými hláškami.... (např. Blanka ke kouřící dívce: "Párátko ti hoří") (08.02.2010)

Jedna z nejmilejších starých českých komedií, v níž vyniká nejen Oldřich Nový, ale zejména Lída Baarová. Ten příběh už znám skoro nazpaměť a přece se na něj vždy rád podívám. Když se doktor Karas zamiluje do obrazu (podobně to nejdeme v Pygmalionu), rozhodnou se jeho dva kamarádi využít nápadné podoby Blanky z obrazu s jejich kamarádkou Vlastou, jež se zhostí velmi zdařile úkolu představovat dívku ze 17. století. Trik naivní, ale diváka pobaví, stejně jako třeba František Kreuzmann převlečený za pěvce - mušketýra a další pánové, které se do Blanky - Vlasty zamilují...Pěkné výkony i od Nataši Gollové, A. Nedošinské či krásně naivní a nesmělý part slečinky - S. Langové... Tohle se nadmíru povedlo a zůstalo to ve zlatém fondu naší kinematografie. (18.01.2016)

Příjemná komedie u které je dobré vypnout, základní zápletka je totiž velmi naivní. Baarová se mi líbila, ale popravdě moc nechápu proč zrovna její typ byl obrazem tehdejšího ženského ideálu. Gollová nebo Langová k tomu dnešnímu mají blíž. Na druhou stranu to zvláštní charisma, staročeština a jemná potrhlost ji určitě sluší spíše, než by slušela zmiňovaným. V tomto filmu je třeba na tu dobu netypicky zmínit herce ve vedlejších rolí. Ruka Vávry se při výběru herců mimořádně povedla. (15.09.2012)

Československá romantická komedie natočená podle předlohy Felixe de Cámara, v níž se nesmělý starý mládenec notář Jan Karas (O. Nový) zamiluje do dívky v modrých šatech na obrazu ze 17. století, který mu zůstal v opatrovnictví jako pozůstalost po zemřelém hraběti. Jednoho večera dívka sestoupí z obrazu a notář musí řešit četné problémy spojené s jejími tři sta let starými způsoby. Netuší však, že si z něho jeho přátelé dr. Pacovský (B. Veverka) a Ing. Čadek (F. Paul) udělali legraci a místo pravého obrazu nastrčili prázdný rám a jejich známou studentku Vlastu (L. Baarová), jež měla představovat onu komtesu Blanku z Blankenbergu z obrazu. Vlasta z důvodu věrohodnosti a utajení šprýmu mluvila nádhernou archaickou češtinou, bohužel jí však často nebylo dost dobře rozumět. V rolích nápadnic dr. Karase se objevila N. Gollová a S. Langová v doprovodu své energické matinky R. Šlemrové. Zajímavá část snímku se odehrávala na hraběcím plesu, kde vzbudila Vlasta ve svých historických šatech a svou mluvou nemalé pozdvižení. V závěru dochází odhalení onoho žertu a pochopitelně k romantickému vyvrcholení a zasnoubení dr. Karase s Vlastou. Komedie O. Vávry právem patří už mnoho desetiletí k nejzdařilejším a nejoblíbenějším filmům pro pamětníky. (11.01.2019)

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů z "pro pamětníky" a také můj nejoblíbenější film od Otakara Vávra. Roztomilý Oldřich Nový a životní role okouzlující Lídy Baarové jako Blanky, jejíž staročeština je tak roztomilá. :) Nezapomenutelná je záhadná země Helianda, kde jsou sto let za opicema, protože tam žijí jako ve středověku. ... "A odkud že je?" - "Z Helliandy." - "Z Helliandy, a prosím vás, kde to je?" - "Ale má drahá, vy nevíte, kde je Hellianda?" A nebo: "A co vy myslíte o té Heliandě, profesore?" - "Ale ovšem, to je známá neprozkoumaná země..." ... Tak vidíte, jaký jsou lidé blbci. :) Každý Helliandu zná, a přitom nezná. (22.12.2011)