Jan Hus

Četnost slov „pravda“ a „lid“ v tomto filmu je až maniakální. Jakožto falešný propagandistický kýč to ovšem není až taková hrůza jako panslavistický Jan Roháč z Dubé z r. 1947 (!). A Štěpánek narozdíl od ochotníka Korbeláře hraje, hraje přesvědčivě a místy je strhující. Jeho Hus dokáže být i vtipný. Lze nalézt několik pozoruhodností (třeba kardinálovo zděšení: „Jsi tak prostý nebo tak ďábelský?“) a proč nepřiznat, že při finální Žižkově přísaze mi šel mráz po zádech. Nesetkávám se často s tak působivou poslední pětivteřinovkou, která sama zvedne vyznění celého filmu o patro nahoru. (Geniálně řešeno: kdo je tato dosud komparsní postava posluchače Husových kázání, víme jen z učebnic dějepisu; jakož i to, co bude následovat.) Na hru o socialistickém revolucionáři se nakonec dá přistoupit, jen ať mi nikdo neříká, že je to historický film. K tomu viz komentář Subjektivův, sice torzovitě, ale pro hrubou představu zcela dostatečně. Já se zde jen pozastavím nad detailem, že za celou dobu ve filmu ani jednou nezazní jméno Wiklif. Jak by také mohlo, když je to o socialistické revoluci. Pokud jde o konkrétní fakta, tak v době zlovolné popravy tří tovaryšů Hus nebyl vůbec v Praze. Po návratu se první neděli, vzdor obecnému očekávání, o celé události ani slovem nezmínil. Teprve když šly hlasy, že mlčí ze strachu, zvedl o tom veřejnou řeč. Shrnuto: Vávrův Hus je zfalšovaný Hus, Štěpánkův Hus ovšem dokonale odpovídá národní legendě o svatém mučedníku mistru Janovi. (29.08.2011)

První část historické trilogie Otakara Vávry. Je to naše národní historie a tak bychom se na film měli dívat s velkým porozuměním. Myslím, že na to, jak je film starý (55 let) je stále dobrý. Snad jedinou výtku : asi pvních 6 minut je zvuk na DVD velmi špatný a nejasný. Dav řve, někdo tam mluví, ale vy nevíte co. Pak už je celý film zvukově OK. Ve filmu hrají všechny herecké legendy, které ve své době na uměleckém nebi něco znamenaly a dodnes znamenají. (21.09.2007)

Jeden z mála českých velkofilmů s působivou výpravou a dobrými hereckými výkony. Sice byl komunisty ideologicky zneužit (jsou zde patrné protiněmecké a protikapitalistické tendence), ale připadá mi to od nich jako házení bumerangem, když Jan Hus (skvělý Zdeněk Štěpánek) tvrdí, že se nemá poslouchot špatná vrchnost. Snad jedině mě trochu mrzí, že je zcela opomenut Jeroným Pražský, který byl pro stejnou věc upálen na tom samém koncilu. Jan Hus chtěl návrat katolické církve k původnímu učení Ježíšově, kde rozhodně nebylo nic o hromadění majetku a moci. Ale tento odklon začal už po Ježíšově smrti a to samotným svatým Petrem, který zavedl celibát, aby kněží neměli potomky a mohl se kumulovat majetek. Šlo pouze o majetek a to pod jednou záminkou, že nechtěli připustit, že měl Ježíš kromě božské podstaty, také podstatu lidskou, víceméně to, že by Marie nebyla panna. A tak začalo hromadění majetku, touha po penězích a moci, což je něco, co odporuje učení Ježíšově a zákonům božím. Proto nikdy nemůže dojít k svateřečení Jana Husa, neboť by to bylo přiznání, že celou dobu lidem lhali. Vůbec jejich demagogie, aby jsi se smířil s chudobou a poslouchal, protože po smrti se dostaneš do království nebeského, je jen další šikovnou formulkou k hromadění bohatství. Skvělé jsou výkony představitelů katolické církve, kteří každého možného protivníka raději označili za kacíře a usmrtili ho, aby dál vyvolávali strach a ovečky je dál slepě poslouchali. Zejména: kardinál Pierre d'Ailli (Bedřich Karen), úlisný papežský legát (František Smolík), pokrytecký Štěpán Páleč (Otomar Krejča), který byl v uzavřeném kolektivu větší křikloun, ale na veřejnosti pokrytec, farář Jan, řečený Peklo (skvělý Vladimír Řepa) a papežský komisař Tiem (František Kreuzmann). Další zajímavé postavy: ustrašený král Václav IV. (Karel Höger), pražský purkmistr (Vladimír Leraus) a jeho úskočný synek (Rudolf Hrušínský), pražský konšel Štumpfnagel (Bohuš Záhorský) a císař Zikmund Lucemburský (skvělý Jan Pivec). Zkrátka je to velmi kvalitní film o zneužitelnosti moci ať duchovní, nebo světské, ke kterému ji pomáhá strach a kruté tresty a nevědomost tupých ovcí. Je to velmi vlastenecký film, také to bylo naposledy, kdy se Češi dokázali bránit, pak už je to vždy rychle přešlo. Jsou zde velmi zajímavé a stále aktuální myšlenky o špatnosti systému fungování společnosti, která je založená na moci a penězích. Otázkou pouze je, kdo se přidal k Janu Husovi z přesvědčení a touze po změně a kdo z vypočítavosti a touze po majetku. (10.03.2010)

Lord of the Rings 50. rokov - presne to je Vavrova husitska trilogia. Klasicke Vavrovske filmy su o tomto : ideologicky hnoj, ale technicky a rezisersky genialne, dokonale diela. No a Jan Hus nie je vynimka : toho ideologickeho prorezimneho balastu je tuna fakt hodne a marxisticko -leninska historiografia, ktora vyhovovala vladnucim sudruhom z KSC je na filme hodne poznat : rodiace sa husitske hnutie je postavene do pozicii, kam nepatri a ktore mu neprinalezia. Zdenek Stepanek ako Jan Hus je maximalne uveritelny a slape naplno, kulisy, dialogy su vycibrene. 86 % (07.07.2015)

Husova charizmatická schopnost ovlivnit davy, jeho fanatická víra v pravdivost Bible versus praktické uplatňování moci církve i feudálů. Tento film mám v oblibě, i když jsem byl nucen navštěvovat jej povinně v rámci školní výuky. Navždy mi bylo vryto do paměti, že Mistra Jana, potažmo nás všechny potomky husitů, zradil Zikmund, ta Liška Ryšavá... Film s mnohými českými hereckými bardy několika generací. Jeden z největších herců, Zdeněk Štěpánek si zde zahrál Jana Husa i Jana Žižku zároveň. A tak se mohla zcela pravdivě odehrát i scéna z konce filmu, kdy Jan Žižka z Trocnova přísahá za všechny přítomné věrnost Husovu učení...Ukázka z filmu: http://www.youtube.com/watch?v=Rn_98pI686o (20.07.2009)