Réžia:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Zdeněk Štěpánek, František Horák, Karel Höger, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Jan Pivec, Václav Voska, Vítězslav Vejražka, Gustav Hilmar, Miloš Kopecký (viac)Obsahy(1)
Druhý diel husitskej revolučnej trilógie podľa románu A. Jiráska. Odohráva sa v rokoch 1419 - 1420 a zachytáva napätie a rastúcu nenávisť ľudu voči postupu vtedajšej katolíckej cirkvi a panstva a prvé víťazstvá tzv. božích bojovníkov - husitov - proti križiackym vojskám v bitke u Sudoměřiciach. Kráľ Václav IV. podľahne hrozbám Ríma a dá rozkaz odzbrojiť Pražanov. Jan Žižka, vojenský veliteľ, sa napokon postaví na stranu ľudových povstalcov, odmietne poslúchnuť kráľa a dá otvoriť kráľovské zbrojnice, aby rozdal ľudom zbrane. Husitská revolúcia sa začína tzv. pražskou defenestráciou - proti nej pošle cisár Žigmund križiacku výpravu...Dobou svojho vzniku poznačený film nakrútil v r.1955 - s veľkolepou výpravou - režisér Otakar Vávra. V hlavnej úlohe tu exceloval Zdeněk Štěpánek. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (186)
Keby sa dejiny odohrávali podľa toho, ako ich točili za socializmu, tak by sme boli ušetrení mnohých vojen, komunizmus by bol asi dokonalý a zavládol už omnoho skôr. Všetko je to veľmi zjednodušene chápané, teda skôr vykladané, prekrúcané a prispôsobované vtedajšej budovateľskej kinematografii. Naozaj by som radšej videl skutočnú históriu, no chápem, že Vávra sa režisérskeho kormidla nemohol ujať úplne slobodne, ale aj on prispel svojou dávkou propagandy tam, kde nemusel, čím však vytvoril inšpiratívne filmy, krásne filmy, ktoré však s realitou nemajú veľa spoločné. Tento o Žižkovi a husitoch sa môže porovnávať s tým o Husovi, možno o málinko je aj horší. ()
Opět řemeslně zvládnutá filmařina , vynikající herecké výkony v čele s tradičně dokonalým Zdeňkem Štěpánkem. Ovšem komunistickými zvrácenostmi ještě více zasažený film než Jan Hus. Osobně nepatřím ke skupině kritiků husitského hnutí - naopak, ale tenhle žvást a komoušská agitka je opravdu hnusná záležitost. Už jsem jen čekal, kdy si husité začnou říkat "soudruhu". Obě dvě akční části, tedy pražská defenestrace a bitva u Sudoměře jsou ovšem ukázkou opravdového umu českých tvůrců a dávají tušit, jak by asi film dopadl nebýt v područí komunistických vykladačů historie. ()
Největší štěstí této komunistické bandy středověku bylo to, že císař Zikmund měl hlavu jak štoudev z Turků. Turci byli pro evropskou civilizaci taková hrozba, že o nějaké nuzáky se sudlicemi se nikdo nezajímal. V opačném případě by byl Žižka nejen bez oka ale i bez hlavy. Proto se jim na krátký čas povedlo to, co se jim povedlo s minimálními náklady. Husitství si vyložil každý po svém. Trhani bez majetku křičeli: bude život bez pánů a ať chleba jí, kdo na něj pracuje. Vlastenci křičeli: Pryč s cizáky, země čechům. Podnikatelé a hlavně defraudanti křičeli: Pryč s papeženci, německý majetek nám! Sexuální úchylové křičeli: pryč s manželkami, ženy jsou všech a tak dále. Každý toho chtěl využít stejně jako v roce 1989. Obávám se, že by se husitstvím Česká republika moc chlubit neměla. Ale co stalo, stalo se. Jinak film vkusně zrežírovaný s hvězdným obsazením. ()
Takové Vítěství je pro náš národ nepředstavitelné, poprvé a asi naposledy jsme porazily světovou armádu, díky geniálnímu generálovy Janu Žiškovy. Husitství je moje oblíbená historická epocha a tento film husitství oslavuje. Co mi na něm vadí je ruka Josefa Macka, marxistického historika, jehož Husitské revoluční hnutí, je vlastně jakousi předlohou, národní komunistického revolučního obrození. Je vtom cítit vliv padesátých let, to samozřejmě škoda. ()
Po pustení si "moderného" Žižku je toto ako pohladenie na duši. Krásna čeština, dialógy na úrovni, vzletlé slová, hrdinstvo a hrdosť na vlastný národ. Takto má vyzerať historický film, ktorý má povzbudiť národný duch. V dnešnej dobe ale radšej pošleme milióny cudzincom a necháme ich do stredoveku navláčiť černochoch a emancipované ženské... ()
Galéria (50)
Fotka © Československý státní film
Zaujímavosti (25)
- Pyrotechnici na loďkách pri scénach na jazere vytvárali dymovú clonu, aby neboli vidieť stopy civilizácie, napr. železnice či mohyla od Emanuela Kodeta. (Raccoon.city)
- Koně a kompars, který čítal několik set lidí, dodaly armáda a Svazarm. (jenik71)
- V roku 2003 sa na Barrandove rozhodli likvidovať staré sklady rekvizít, medzi ktoré patrili aj halapartne, sudlice, štíty, meče a iné veci z tohto filmu. Renomovaný juhočeský šermiar, majiteľ agentúry ARGO a zakladateľ školy šermu AKA Petr Nůsek sa ich rozhodol zachrániť a zrenovovať. Vystavuje ich v areáli Housův mlýn v Táboře. (Raccoon.city)
Reklama