Réžia:
Otakar VávraKamera:
Josef IllíkHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Elo Romančík, Vladimír Šmeral, Soňa Valentová, Josef Kemr, Lola Skrbková, Jiřina Štěpničková, Marie Nademlejnská, Miriam Kantorková, Lubor Tokoš (viac)Obsahy(1)
Jeden z nejznámějších filmů Otakara Vávry vznikl podle stejnojmenného románu Václava Kaplického a podle dochovaných soudních zápisů z čarodějnických procesů z let 1678-1695. Inkvizitor Boblig, povolaný do města Šumperka, aby vyšetřil přestupek jedné žebračky, zkonstruuje proces, jehož metody zaručují doznání všech obžalovaných. Proti spořádaným a ušlechtilým občanům se náhle vynoří moc, která pod rouškou očišťování kraje od čarodějnic sleduje pouze vlastní obohacení a která neváhá pro tento cíl ničit všechny odpůrce a obětovat životy desítek nevinných lidí... Na scénáři s Vávrou spolupracovala i výrazná osobnost českého filmu Ester Krumbachová. Oba obohatili scénář neskrývanou analogií s politickými procesy 50. let, jejichž hrůza začala vycházet v 60. letech najevo. Film se tak v obecné podobě stal působivou výstrahou před zneužíváním neomezené moci nad životy lidí. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (962)
Rozhodně jeden z nejlepších českých filmů, osobně ho mám radši i než třeba "Spalovače mrtvol". Jestliže Spalovač je opravdu silný až u konce, u Kladiva je tomu tak v průběhu celého filmu. Výborný scénář jde ruku v ruce s bezchybnou režií, neskutečnou atmosférou a skvělým castingem podpořeným výbornými hereckými výkony. Boblík je prostě svině k pohledání, beznaděj je cítit na každém kroku a ty lidi tam snad opravdu mučily. Takovéhle filmy se u nás už holt v dnešní době netočí a když se jen zamyslím, jak trapně by vyzněl pokus o něco podobného dnes, je mi z toho trochu až smutno. ()
Mega depresivní film, při kterém jsem se styděl, že jsem člověk. "Miluj bližního svého..." už v té době neexistovalo Totální bezmoc, strach a smutek. ___ Film je opravdu na urovni celosvetovych klasik, ktery bych zaradil i mezi 100 nejlepsich ever, ale... ()
Nadčasové podobenství o moci, která s každým zatočí a tu pravou pravdu z něj nakonec vytluče. Soudruzi se nakonec poznali, přesto film neskončil v trezoru, jen se zkrátka nějakou dobu nepromítal. Od začátku 80.let se opět začal sporadicky objevovat v kinech, ale do TV si našel cestu až po roce 1989. Výjimečné spojení Kaplický+Vávra+Krumbachová funguje bezchybně. Autoři přiznávají, že skutečné šumperské procesy byly daleko drastičtější - brutálně byly například vyslýchány i malé děti. Jednu z rolí prvních usvědčených čarodějnic si zahrála J.Štěpničková, která si odseděla několik let ve vězení za pokus opustit republiku. Petici za její uvěznění podepsala většina hereckých kolegů a kolegyň. V.Šmeral, hrající inkvizitora, byl naopak kovaný komunista, který velkému množství lidí ublížil. Vávra tak alegoricky natočil procesy z 50.let, kde oba jmenovaní stáli stejným způsobem na opačných stranách barikády.... ()
A co svědomí? Jsem právník, ne teolog. ()
Člověk se divý, že trvalo skoro 300 let než došlo k rehabilitaci. Film je natočel velmi zručně a dobře. Doby naštěstí dávno minulé byly temné. Bohužel i v současnosti si z nich berou někteří inspiraci. Pěkná (tedy hrůzu nahanějicí) je i úvodní píseň. Václav Lohniský je démonický strašidelný a nemusíte se na obrazovku koukat stačí jen poslouhat. ()
Lidstvo má v povaze po celou svou historii, nechat si od někoho kálet na hlavu. Církev, komunismus, nacismus všechno má tu nevýhodu, že koncentruje obrovský podíl moci na jednoho člověka. A když má člověk moc nad ostatními, tak je zle. Málokdy je totiž moc svěřena někomu správnému, protože jak se dobrý člověk může vypracovat do pozice, aby moc uchopil? To nelze. A tenhle film o tom svědčí úplně dokonale. A to jsem zatím psal jen o posleství filmu a nezmínil úžasné zpracování. ()
Jestliže se dokážete soustředit na tento film, necháte k sobě prostoupit atmosféru, již Vávra do snímku mistrně vtisknul, pak se vám Kladivo na čarodějnice odmění a můžete zažít pocit beznaděje a nicotnosti, jako jsem to během oněch 103 minut prožíval já. Jeden z nejlepších českých (československých) snímků. ()
"Kladivo na čarodejnice" patrí nepochybne medzi vydarené historicky ladené skvosty československej kinematografie. Pikantne zrežírovaná problematika náboženského fanatizmu a pútavo prednesené pravidlá kde a ako hľadať diablom posadnutých, ako ich donútiť k priznaniu a následne mučiť. ()
Geniální, kruté, dobové.. Nespravedlnost a hloupost je v našich národech zakořeněná po celá staletí, byli jsme takoví, jsme takoví a budeme takoví..... :-() ()
Velice drsný film, který působí až neuvěřitelně, že něco podobého vůbec bylo možné. Film rozhodně stojí za to, především z historického pohledu. Otakar Vávra dokázal vykreslit velmi silnou atmosféru a nebral si vůbec žádné servítky. Přestože je film skvělý, tak dávám jen 4 hvězdičky, protože si chci udržet od snímku odstup a rozhodně ho nechci řadit mezi své nejoblíbenější. 80% ()
Tady je vidět, že tortura je velice účinná a přinutí každého říci i to co není pravda. Chvílema docela silný a zoufalý děj. Na druhou stranu upálení není úplně realistické. Žádný křik a muka, ani žádný krvák. :D ()
krutá, slepá a nemilosrdná je touha po moci. Bez ohledu na to, jestli po ní touží práskač, flanďák nebo komouš. Stejně jako filmy z komoušských lágrů, fašistických koncentráků a amerických věznic je i zde základem všeho utrpení a bolest nevinných. hrůza... ()
"Mají z tebe už strach, poněvadž ty nejsi s nima v jedný řadě." ()
HUDBA: Jiří Srnka; Atmosferická a docela frustrující podívaná. ()
Asi vůbec nejtemnější a nejdepresivnější český film, a zároveň také jeden z nejlepších. Vladimír Šmeral musí mít něco společného s ďáblem a jeho záporná postava ve mně vzbuzovala takový odpor, jako snad žádná jiná. ()
"Potom jsme s galanem ulehli na zem a pak jsme spolu smilnili. Musela jsem jeho ocas vzývat a políbit. A potom jsem od něj dostala za úkol svítit. Přinesl svíčky, ohnul mě k zemi, zadek mi obrátil do výše a ty svíčky mi tam strčil. A tak jsem svítila až do půlnoci. Za tuhle službu jsem získala rýnský zlatý od lázeňské Tobiášové." ________ A pak jsem si uvědomil, že půjdu do pekla. Pozoruhodná kritika teismu s pomocí anti-teismu v dnes již kultovní filmové analogii na machinace politických procesů pod režijní taktovkou Otakara Vávry. ()
Brutální film, který jsem psychicky nevydržela a po 20 minutách jsem urychleně opustila promítací místnost. Ale i těch 20minut stačí na pět hvězdiček ()
Údolí včel, Markéta Lazarová a barokní Kladivo na čarodějnice. Asi tři nejlepší historické české filmy. Kaplického jsem samozřejmě četl, četl jsem i Malleus maleficarum což je jakási příručka inkvizitora, kterou však řadu duchovních již v patnáctém století zavrhla jako protiprávní se silným sexuálním podtextem... Vlny protičarodějnických procesů zachvátily v sedmnáctém století celou tehdejší Evropu od Španělska, kde situace byla nejdrastičtější přes Francii, Německo až k nám. Po řadě válek, morových epidemiích a nevysvětlitelných přírodních úkazech lid věřil v lecos. Síly pekelné nebyly žádná imaginární představa, pekelné síly byly běžnou součástí života prostých bohabojných lidí, které o přítomnosti Satana a jeho zlých pomocníků neustále utvrzovali kněží a mniši. Stačila neúroda, sucho, mor dobytka, nevysvětlitelná úmrtí a už se hledala příčina. Většinou to schytal někdo, kdo se vymykal průměru. Bába bylinkářka, zdatný ranhojič, potulný šarlatán... cikáni... U Kladiva je spouštěcím mechanismem ukradená hostie při mši. Snahou kněžích i inkvizice bylo eliminovat různé pohanské rituály a i kacíře v ně věřící či je provádějící. Nedoznal-li se kacíř dobrovolně, bylo přistoupeno k útrpnému právu. Na katových mučidlech pak málokdo s vykloubenými údy, popáleninami a rozdrcenými kostmi trval na tom, že není spjat s ďáblem. Většina chudáků si dokonce vymýšlela děsivé báchorky jen aby kat nepokračoval v mučení. Přitom padlo vždy několik jmen sousedů, členů rodiny, nepřátel... a tak to šlo dál a dál. Inkvizice měla stále plno práce. Jindřich František Boblig z Edelstadtu skutečně existoval, historici si však nejsou schopni ujasnit, zda to byl člověk tak moc oddaný svému přesvědčení, že přes svůj fanatizmusi neviděl nalevo napravo, nebo osoba deviantní s násilnickými sexuálními sklony. Faktem je, že se na obětích výrazně obohatil a jeho řádění na Šumpersku zatrhla až vrchnost, která pochopila že spíše než čarodějnice na panství řádí a škody dělá sám inkvizitor. Film je skvělý a nelze mu nic vytknout. Koho problematika zaujala doporučuji shlédnout obdobnou věc z Anglie (o krapet hůře zpracovanou):http://www.csfd.cz/film/26510-lovci-carodejnic/. * * * * * ()
Jeden z nejlepších českých filmů, co jsem kdy viděl! Bezmoc a beznaděj nad vládou inkvizice, která odsuzovala lidi na smrt tak zbytečně, až to člověka dohání k zuřivosti! A Šmeral předvádí jednoho z největších a nejnenáviděníhodnějších padouchů filmové historie! Geniální dílo po všech stránkách. ()
Otakar Vávra prekladá mrazivú expozíciu témy inkvizície v surovej forme v jednom z najlepších československých filmov 60.tych rokov, a podľa môjho názoru najlepších československých vôbec. Neštíti sa skutočne ničoho, a necháva diváka zvíjať sa v kŕčoch pred zobrazenými hrúzami, utrpením a bolesťou, a zároveň symbolicky prehadzuje role, a ukazuje skutočných diablov v telách a mysliach šľachty, vysokých cirkevných hodnostárov a inkvizície. Diablov, ktorí sa ani nepokúšajú skrývať pokrytectvo, kážu vodu a pijú víno, ich slovo je zákon a kto sa proti nim postaví, skončil nadobro. Po celý čas mi behal mráz po chrbte, a pri niektorých scénach, v ktorých naplno explodovala prehnitosť a násilie, som sa takmer nedokázal dívať na obrazovku. Elo Romančík je neskutočný herec, ale démonický Vladimír Šmeral v roli inkvizítora Bobliga ťažko vládne. Hrôzostrašný film, z ktorého analógia s totalitným režimom robí čistokrvný horor. Na toto budem veľmi dlho spomínať. Ešte teraz mám zimomriavky. 100% ()