Kladivo na čarodějnice

Ten film je přesný. Ukazuje, kam až může zajít lidské zmrdství, fanatismus a také debilita. A hlavně, kam se až může rozrůst řešení naprosté prkotiny. Škoda že na konci kolektivně všichni nepráskli, že byl Bobík na Petrových kamenech taky. Jak bylo správně řečeno, známe nejrůznější filmové psychopaty a zrůdy včetně mimozemských, a pak tady máme ještě jednu zvláštní a ojedinělou kategorii, a tou je čurák Boblig. Nicméně, v dnešní době stačí pár dní strávit na úřadech se snahou něco vyřídit a upalování čarodějnic bych zavedl hned znovu. (20.03.2010)

Velmi mrazivý film a hlavně nadčasový. Krásně dokresluje "schizofrenii" Vávrovy tvorby. Když jsem ho viděl poprvé, nevěřil jsem, že jde o český film. (02.05.2010)

Kladivo na čarodějnice je špičkový český film, který snese srovnání s knihou a zcela po právu je v hodnocení na databázi tak vysoko. Film je tak dobře natočen, že i po 40 letech neztrácí nic ze svého kouzla. /// Film je krásnou ukázkou toho, co dokáže moc, se kterou se nepojí odpovědnost nebo svědomí (morální odpovědnost). Příčinnou mnoha zla na světě bylo a je jen proto, že na sebe nikdo nevzal odpovědnost, aby se mu postavil (zajímavé je srovnání s Kick-ass). /// Ve filmu všichni (nebo téměř všichni) věděli, že zlem nejsou čarodějnice, ale raději se skrčili a doufali, že uniknou vichřici, která je stejně dříve nebo později semlela. A Boblig? „Jsem jen nástroj v rukou Božích“ omlouvá své jednání před jinými a pravděpodobně i před sebou samým, a přehazuje tak odpovědnost do rukou Božích, přesto že Bůh nám dal možnost volby a s tím spojenou odpovědnost, které se prostě nemůžeme vzdát, ať si nalháváme cokoliv. /// Představa mučení je pro mě otřesná. Ale ještě otřesnější je fakt, že těm lidem zlomí ducha tak, že jsou schopni udat nejen sebe a nevinné lidi, ale obvinit i děti, přítelkyně, manželky, rodiče a vůbec lidi, které milují, a kteří jim důvěřují. A to je pro mě asi největší zločin, který se v honu na čarodějnice udál. Pokud církev nutí lidi k takovému činu (láme ducha i samotnou podstatu lidství), pak je sama v rozporu s Bohem v jeho nejzákladnějším poselství (alespoň jak ho chápu já z hlediska člověka, který v Boha nevěří). /// „Charakter člověka se pozná podle toho, jak se člověk chová k lidem, od kterých nemůže nic získat“, kdysi kdosi napsal (bohužel si nepamatuju, kde jsem to vyčetl). Ještě více se charakter pozná dle toho, jak se člověk chová k lidem, nad nimiž má absolutní moc. Církev ve své době měla nad lidmi absolutní moc. A dopadlo to takto neslavně. Církev se tím v mých očích naprosto zdiskreditovala. Mnohokrát nutila lidi k „Sofiině volbě“, bez jakéhokoliv ohledu na samou podstatu jejich učení. /// Vznik církve jako náboženské instituce může mít smysl, pokud bude lidi vzdělávat a vést. Může přesvědčovat, ale nemůže nařizovat, protože víra se vynucovat nedá. Víra je jen mezi člověkem a jeho Bohem. /// Asi tyto úvahy nepatří do kritiky, ale nemohl jsem si pomoci. :-) Možná proto, že shlédnutí filmu ve mě právě tyto dojmy zanechalo. /// Musím se podivovat nad tím, že tento film komunisté nezakázali. Film se dá totiž považovat i za kritiku tehdejšího režimu. (16.06.2010)

Mistrovsky zpracované téma, film je velice tvrdou a drsnou výpovědí na tehdejší dobu bezbřehé moci inkvizice, proti které nebylo odvolání. Je to kruté, drsné a deprimující zároveň. (25.11.2010)

Opravdu silný a působivý film. Jsem rád, že jsem jej viděl až v tomto věku, protože jako dítě by mě zobrazená brutalita pravděpodobně odradila. Teď můžu vidět, že film není jenom o mučení, nebo zlé církvi, která (jako každý totalitářský systém) umožňovala páchat zvěrstva a bezpráví. Krásně je zde zobrazeno jak kritická situace vystavuje člověka životní zkoušce, tříbí, nebo ohýbá jeho charakter a snímá společenskou masku. To se opakuje co je lidstvo lidstvem, každá generace má své kladivo, ať viditelné, nebo skryté. Napadá mě, jestli na naší generaci taky čeká nějaká zkouška ohněm... nebo jestli jí už žijeme? :) (28.11.2010)

Moje predstavy o nejakom konzervatívnom filme zo 60-tych rokov sa po úvodných scénach plných odhalených pŕs a aj kadečoho iného razom rozplynuli. A keď začalo to mučenie tak som celkom otvárala ústa, fakt neviem, prečo som čakala niečo...možno menej brutálne. Keby nebol film čiernobiely tak by aj červená farba krvi lepšie vynikla a účinok by bol možno ešte väčší. Elo ma až tak neohúril ale zato Vladimír Šmeral, to už áno. Od začiatku vrcholne nesympatický a na konci by som mu najradšej krkom zakrútila a do tej palečnice niečo strčila a neboli by to prsty! Fakt sa mi až rozum zastavoval koľko zla sa urobilo pod rúškom cirkvi, ktorá to tolerovala, dokonca podporovala. Ale nejdem sa rozohňovať, je to zbytočné. No a čo povedať k Soničke...nejeden chlap si iste povzdychne aká bola fešanda. (13.12.2010)

Ďakujme Bohu, že tie časy sú už za nami. (13.01.2011)

četl sem nekolikrat knizni pradlohu od Vaclava Kaplickeho,no a za nejaky čas sem zkouknul i tenhle film a reknu vam že oproti knize,je to trapna ubohost.....Kdybych mohl hodnotit knižku tak dam za 100.Radeji si kupte knihu a nebudete litovat (04.02.2011)

Už to bude pomalu deset let, co jsem četl knížku. Moc konkrétních věcí si z ní už nepamatuji, ale rozhodně mi v hlavě utkvěl pocit, jak jsem s každou další stránkou víc a víc nenáviděl Bobliga. Podobné pocity ve mně vyvolala i tato adaptace. Trochu škoda, že nezbyl prostor pro o něco hlubší vykreslení povah mučených a vražděných "čarodějnic a čarodějů", ale asi by to bylo složité a výsledkem by byla neúnosná stopáž. Takže nakonec vlastně dobře, že se Vávra soustředil zejména na hlavní postavu inkvizitora. A to zakončení, které přichází o něco dřív než v knize, korunuje nadčasové vyznění celého snímku. (27.05.2011)

Pravdivý příběh o chamtivé inkvizici a čarodějnictví, který ukazuje,jak moc inkvizice toužila po majetku druhých. Naprosto dokonale zpracované. (19.06.2011)

Po shlédnutí tohoto filmu jsem začal nenávidět Hony na čarodejnice a považuji to za první setkání s tím, co se dnes označuje jako Náboženský fanatismus... (04.02.2012)

Úžasný film... ta čirá bezmoc tryskající z tohoto filmu nemá obdoby. Skutečně silný film. Když se člověk přistihne, že nahlas nadává postavám jako malé dítě vidící pohádku v divadle a nemůže od filmu odtrhnout oči, pak si uvědomí, co je to kvalitní "film" (scénář a režie). (18.02.2012)

Jeden z nejlepších filmů Otakara Vávry, ukazuje temnou stránku dějin lidstva i temné stránky lidské mysli ... Vynikající herecké výkony a černobílá kamera. Tento film krásně ukazuje, jak jedna, poměrně malá skupina lidí dokázala zpomalit vývoj lidstva o několik set let ... (25.02.2012)

Koukáno poprvé a nedokoukáno, podruhé už ano. Udivilo mne, že ten film nebyl v trezoru, protože praktiky StB se nijak nelišily od praktik pana Bobliga. Podotýkám, že kvůli této postavě jsem pana Šmerala dlouhou dobu vážně neměl rád. Obrovský pocit nespravedlnosti se táhne celým filmem, strašně strašně tísnivá atmosféra umocněná psychopatickými vstupy pana Lohniského moji maličkost dlouhou dobu budila ze spaní. TOHLE je horror, tohle je nářez.....základní vzdělání a povinnost. (16.04.2012)

Film se mnou opravdu zacloumal. Depresivní atmosféra a bezmocnost zatčených by se dala krájet. Je nutno přičíst i parádní herecké výkony a pro film trefnou hudbu. Přiková do křesla od začátku do konce a neustále nutí k zamýšlení, jak se takovéto hrůzy vůbec mohly dít. (09.05.2012)

Opravdové drama! Atmosféra, co by se dala krájet. Víc takových filmů. (10.07.2012)

Při pohledu na hořící hranice až mrazí v zátylku, jak zůstal námět vynuceného přiznání aktuální až do dnešních dní (přes středověk, nacisty, komunisty, až k vrahovi Putinovi). (19.08.2012)

Petrovy kameny, ojoj neradno tam chodit. Hodně silný film. (21.08.2012)

Už dlouho jsem tento Vávrův film neviděla, ale některé scény mám v hlavě dodnes... Silný zážitek (21.10.2012)

V pražských kinech se promítal od 12.2.1970 (Světozor) (08.01.2013)