Réžia:
Otakar VávraKamera:
Josef IllíkHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Elo Romančík, Vladimír Šmeral, Soňa Valentová, Josef Kemr, Lola Skrbková, Jiřina Štěpničková, Marie Nademlejnská, Miriam Kantorková, Lubor Tokoš (viac)Obsahy(1)
Jeden z nejznámějších filmů Otakara Vávry vznikl podle stejnojmenného románu Václava Kaplického a podle dochovaných soudních zápisů z čarodějnických procesů z let 1678-1695. Inkvizitor Boblig, povolaný do města Šumperka, aby vyšetřil přestupek jedné žebračky, zkonstruuje proces, jehož metody zaručují doznání všech obžalovaných. Proti spořádaným a ušlechtilým občanům se náhle vynoří moc, která pod rouškou očišťování kraje od čarodějnic sleduje pouze vlastní obohacení a která neváhá pro tento cíl ničit všechny odpůrce a obětovat životy desítek nevinných lidí... Na scénáři s Vávrou spolupracovala i výrazná osobnost českého filmu Ester Krumbachová. Oba obohatili scénář neskrývanou analogií s politickými procesy 50. let, jejichž hrůza začala vycházet v 60. letech najevo. Film se tak v obecné podobě stal působivou výstrahou před zneužíváním neomezené moci nad životy lidí. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (970)
Velice sugestivní film kde pravda a spravedlnost naráží na bohužel silnější lež, pokrytectví a moc v podobě inkvizitorů, jenž mají požehnáno přímo od biskupa ke svým zvrhlým a podlým intrikářským zvěrstvům. Je vidět, že lidstvo je pořád stejné a ze svých chyb se nikdy neponaučí. Stejně jak je hrozná vina všech těch despotu co měli moc a tyranizovali, tak stejná vina padá na hlavy těch kdo pravdu zná a jen mlčky sedí. Vždyť i Hitlerovi takový lidé jenž měli moc mu zabránit v jeho síle, tiše a hlavně nečině seděli a nehnuli ani prstem ač z obav ač z prospěchářství či strachu. ()
Nenapadá mě jiné slovo než děsivé. Tím víc, když si vezmeme, že takto to opravdu bylo. ()
Strhující, syrový film. ()
Fascinující je pečlivost s jakou režisér dbal na historickou věrnost. Jak se ukazuje, tento způsob bestiality dokáže zvítězit v jakékoli době, kdykoli se může opakovat. Může s tím něco dělat osvícenost, nebo jen pouhá statečnost? Může vůbec kdo? ()
Dokonalé zpracování zrůdnosti myšlení omezeného člověka. Knihu jsem četla několikrát, film mě strašně štval - svým obsaheem, protože byl tak dokonale natočen, že jsem některé aktéry (Boblig) upřímně nenáviděla. Film krásně ukaazuje, že moc a majetku chtiví lidé jsou schopni všeho a to, že se to jen tak nezmění a ani nezměnilo. ()
au au ()
Vávrův opus magnum, a řekl bych i jedno z nějvětších děl českého filmu. Hutná, téměř nedýchatelná atmosféra totálního zmaru a bezmoci, když se octnete vystaveni milosti a nemilosti jednoho (nebo několika málo) mocichtivých parchantů, kteří pro svůj pocit moci, důležitosti a majetek udělají cokoliv. ()
Vynikající film s úžasnou syrovou atmosférou. Byť je to celé tak trošku nadnesené, jde vám mráz po zádech. ()
Konečně jsem si udělal čas na toto opěvované veledílo. Mám ale smíšené pocity. Neupřu určitě režisérovo, či spisovatelovo umění a odhodlanost ke Kladivu na čarodějnice, ale pro mě moc depresivní a krutý film. Nepatřím k žádnému náboženskému vyznání a film velice obdivuji a ani náhodou neodsuzuji a nezpochybňuji. I tyto filmy je třeba točit... ()
Dlouho pro mě nejlepší převedení knižní předlohy na filmové plátno! Doporučuji také ke čtení milí mladí přátelé. Na podzimní, či zimní večer umezi dvěna hrami nějaké divoké hry na konzoli, či PC... nezapadne... ()
Proces s Miladou Horákovou ()
Opus magnum režiséra Otakara Vávry. Mám k filmu atypický vztah, protože za největší zvěrstvo v našich dějinách, považuji proces se skupinou okolo Milady Horákové. Je známým faktem, že Otakar Vávra točil Kladivo na čarodějnice právě v reakci na tuto nechutnou kapitolu českého národa. Skvělé výkony Romančíka, Šmerala, Kemra a dalších. Spolu se Spalovačem mrtvol, Formanovými filmy a filmy Vojtěcha Jasného, spatřuji v Kladivu naprostý vrchol československé kinematografie 60.tých let. V postavě Bobliga jsem si dokonale dokázal představit zvrhlost komunistických prokurátorů a soudců. Otakar Vávra natočil poctu filmu, poctu obětem čarodějnictví a komunistické zvůle a nesmazatelně se zapsal mezi nejobdivovanější režiséry naší historie. ()
Film, který mi naháněl husí kůži. Film u kterého jsem nemohla vydržet sedět. Uvědomění si vlastní bezvýznamnosti v mašinerii lidských zrůd je totálně depresivní. Film je aktuální pro každou dobu. Je zapamatovatelný na opravdu hodně, hodně dlouho. :-)) ()
Naprostý pocit hnusu,beznaděje a odporu.Nedokážu definovat vůči komu nebo čemu,ale mám dojem že v době kdy jsem tendle filmík poprvé skoukala,stal se ze mne totální ateista.Todle dílko není jen historickým filmem.Je ukázkou toho,že ve jménu jakékoliv víry nebo třeba myšlenky,jsou lidé schopni a ochotni dělat úplné nesmysly.Absurdita,brutalita a hloupos fanatické (nejen) inkviziční moci je však v tom filmíku hodně nadčasová a hodí se téměř na každou dobu.Kdo nečetl-o hodně přišel.V.Šmeral byl "pan herec" a tadydlenc byl naprosto skvělý. ()
Nedostudovaný právník František Jindřich Boblig z Edelstadtu rozjíždí svůj kolotoč, na kterém bych rozhodně nechtěl sedět. Pán Bůh zaplať za dnešní "zkaženou" dobu... . Tenhle film je čistokrevná beznaděj a závěrečné písemné konstatování těsně před koncem tu depresivnost jenom podtrhuje. ()
To co církev dokazala napáchat za dobu svého vládnutí, nikdy neodčiní i kdyby se sebevíc snažily.To jakým stylem postupovala inkvizice, jak se zbavovali lidí a brali jejich majetek ve jménu (tady prej boha) je stejné ja za dob 2.světové války to co dělal hitler židům.Film dokonale popisuje ty hrozné činy a utrpení, kterých se dopustily na lidech . ()
Depresivní, kruté a bezvýchodné. Dokonce jsem po zhlédnutí navštívil Velké Losiny, Šumperk a Čertovy kameny a sháněl více materiálu, abych si některé věci ověřil. Nevím, zda-li se chtěl Otakar Vávra lépe zařadit mezi úspěšné filmaře veleúspěšných let šedesátých a nevím, zda-li tímto filmem chtěl upozornit na komunistické procesy poválečné doby. Vzhledem k tomu, co natočil potom, mám spíš pocit, že chtěl po sobě zanechat něco nezapomenutelného. Hodnotím pouze film jako celek. Celkem věrně vykresluje skutečné procesy, které u nás proběhly v době, kdy už moc inkvizice v Evropě slábla. Turci se dostali k Vídni a světská moc se třásla... Příběh sám není příliš složitý a z banálního udání příliš horlivého kněze / E. Cupák / se stane nepředvídaná apokalypsa, která pohltí měšťany Šumperka . Vynikající herecké výkony počínaje Elo Romančíkem - v roli osvíceného děkana, přes mysticky obludného Vladimíra Šmerala v roli Bobliga z Edelstadtu, Josef Kemr jako inkvizitorův přisluhovač stejně přesvědčivě hnusný, Soňa Valentová v roli nebohé děkanovy služky - to jsou, včetně skvělé kamery a vedlejších rolí neméně dobrých ,velké klady tohoto opusu. Film mně připoměl, čeho je schopná církev ve jménu Boha - je stejně odporná jako politické strany, které ve jménu čehosi otravují lidi. Na konci filmu ještě člověka dorazí, když se dozví, jak se boží spravedlnost s nějvětším vrahem vypořádala... Vladimír Šmeral se díky této roli stal největším padouchem českých luhů a hájů... ()
Naše (česká i československá) barvitá minulost se ti vynořuje v tak husté konzistenci, že to člověka až dusí. Vladimír Šmíral zahrál Bobliga takový způsobem, že se vedle něj ztratí i Charvát (Somora) v podání Marka Perepeczka. A o několikrát zde v komentářích zmiňovaném úsvitu radostného socialismu se dá citovat je Pavel Kříž: "A nedají si říct a nedají. " ()
Dosť preceňovaný film, ktorý mohol byť o dosť tvrdší, dusnejší a hnusnejší, ako je. Taký Spaľovač mrtvol vo mne zanechal omnoho, omnoho hlbšie pocity a po ňom mi bolo rozhodne menej do smiechu. A je mi jedno kedy to bolo točené, za akého režímu a na koho objednávku, hlavne preto, že som ateista. ()
Viděno teprve nedávno, ale musím říct,že mě tento film dostal aniž bych to čekal. Je to veledílo,které nemá dle mého názoru v čechách obdoby a opravdu musím říct se v okamžiku vyšvihl na přední místa mé topky českých filmů. PS: i když to nikdy nedělám teď musím reagovat na komentář The makera: myslím si, že tento názor je ůplně mimo a tento film si rozhodně nezaslouží označení odpad. ()
Reklama