Réžia:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Karel Höger, Florence Marly, František Smolík, Nataša Tanská, Miroslav Homola, Jaroslav Průcha, Jiří Plachý st., Eduard Linkers, Bedřich Vrbský (viac)Obsahy(1)
Čapkova předloha se v těsně poválečném kontextu dočkala zřetelné aktualizace: mimořádně ničivá třaskavina v rukou válečných štváčů, které zajímají jen zisk, se může snadno stát osudnou rozbuškou, ohrožující celý svět. Režisér Otakar Vávra soustředí pozornost na horečnaté představy vyčerpaného a navíc zraněného protagonisty inženýra Prokopa, jenž se ze všech sil snažil zabránit zneužití svého vynálezu. I když po vypravěčské stránce (snově stylizované sekvence, které přibližují hrdinovo narušené vnímání, prozrazují inspiraci ponurým francouzským poetismem) film přece jen zestárnul, jeho výpověď si dodnes uchovává svou naléhavost.
Román Karla Čapka Krakatit zfilmoval Otakar Vávra již záhy po druhé světové válce a pojal jej jako horečnatě expresivní varování před jadernou zkázou. V roce 1980 se k tomuto dílu vrátil znovu, tentokrát však zdůraznil násilnou aktualizaci výchozího textu ve smyslu zákeřných imperialistických piklů. Hlavní hrdina vědec Prokop se ocitá ve smrtelném ohrožení, když chce zabránit zneužití svého epochálního vynálezu třaskaviny Krakatit dvěmi skupinami lidí, kteří s její pomocí chtějí ovládnout svět. (oficiálny text distribútora)
(viac)Diskusia
Ta remaster verze z 2017 je zaroven ta prodlouzena?
Vysoká škola herectví. Famózní Hoger.
Ta alternativní minutáž se vzala kde?
Tedy nevím, jak to bylo myšleno, ale mě ten konec připadal hodně znepokojivý... Další pokus vymyslet něco, co by svítilo a hřálo, to zavání další zbraní hromadného ničení - atomovkou. Vždyť většina vynálezů byla motivována dobrými úmysly, a ty se pak zvrtly. Vaštšinou je ten vozka interpretován jako hodný pán, ale mě příde jako další pokušitel inženýra Prokopa.
Musím souhlasit s golfistovým hodnocením. I tento film je důkazem kvality tehdejší československé (v podstatě stále ještě české) kinematografie a současně skvělým převedením avantgardního Čapkova díla do špičkové filmové řeči své doby.. O to více vynikne Vávrův nezdar při remaku Temné slunce natáčeného údajně mj. v Jaslovských Bohunicích. Tento film je svědectvím toho, kam mohla spět naše kinematografie nebýt únorového puče a ideologické reglementace a dalších neblahých prvků padesátých let.
Absolutní klasika. Dokonale zpracovaný Čapkův román.