Cena za nežnosť

,,JÁ SE PROSTĚ UŽ NECHCI PRÁT.“ … ,,- CO TÍM CHCEŠ ŘÍCT? KDY SE PEREME? … ,,KDY SE PEREME? TY MĚ PŘEKVAPUJEŠ. VŽDYCKY NÁS VIDÍM, JAK SE PEREME, PROTOŽE SE MNOU NIKDY NEJSEŠ SPOKOJENÁ.…“ /// Svým způsobem vobyčejnej příběh. I ty postavy jsou takový normální, vobyčejný a přesto – díky dialogům zajímavý. Vztah matky s dcerou a věci kolem chlapů… spíš bych řekl, že to bude pro holky. Ale vono mě to baví. Pak zjišťuju, že ¾ filmu je vlastně ,,jen“ taková dlouhá seznamka. Proto, abych jim byl blíž a blíž. Abych poznal, že jsou schopní citů, ale taky, abych je dokázal prožít s nima. Což na 30let starej film není špatný! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej román, kterej napsal v roce 1975 Larry McMurtry, jsem nečetl. 2.) Sleduju jen kousky, u kterejch můžu uronit kroupu. 3.) Thx za titule ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (24.11.2013)

Od začátku roztahané, těžkotonážní, vážné... V kolonce žánru bych slovo 'komedie' vyškrtnul. Jack Nicholson válí. To je ale asi tak všechno. 5 Oscarů? Nechápu! Asi slabý ročník. Nejhorší je asi scénář - neoriginální a všední příběh jedné rodiny. Ocenění naprosto nezasloužené. Film je negativní, zbytečně protahovaný, nezajímavý, většinou mě nudil a zklamal. Hodnocení na imdb.com je rozhodně blíže pravdě než tady, na csfd.cz (že by stádní hodnocení?) Musím také přiznat, že jsem film viděl ne ve zrovna povedeném dabingu. Ale i přes něj - tenhle film se mi nelíbil a už ho nikdy nechci vidět. (03.08.2010)

Výborný film. Už jen ten scénář je brilantní k tomu připočtěte velice dobrou režii a HLAVNĚ skvělé herecké výkony nevím koho bych měl víc vyzdvihnout jelikož všichni přítomní to zahráli prostě bravurně, ale nejlepší byla asi Debra Winger. No prostě skvělá podívaná s naprosto zaslouženou Oscarovou sklizní. (18.12.2005)

Tak tohle byl opravdu zvláštní film. Chvílemi jsem měl pocit, že bych se měl nudit (ale nenudil), chvílemi jsem měl pocit, že bych měl všechny postavy nesnášet (ale dopadlo to přesně opačně), a měl jsem taky pocit, že bych si měl postěžovat na příliš rozmáchlou stopáž, ale vzhledem k tomu jakým časovým obdobím mě tvůrci provedli, musím naopak ocenit, že měla celá záležitost vcelku umírněnou zhruba dvouhodinovou délku. Vzhledem k tomu, kudy se příběh v závěru ubíral, jsem očekával prvoplánovou hru na city podkreslenou tklivými melodiemi, ale pak mi došlo, že tehdy tvůrci ještě něco uměli, takže postavy i ve chvílích nejtěžších nedeklamovaly jen tisíckrát omleté prázdné fráze, protože je scénárista nadále zásoboval smysluplnými replikami. Shirley MacLane byla zase jednou skvělá, Jack Nicholson lavíroval mezi slizkostí a démoničností (a na jeho ultrakrátký župánek hned tak nezapomenu) a veškeré herecké výkony tady rozhodně tvořily základ pro mou čtvrtou pěticípou. S příběhem jsem měl jeden větší problém; hlavně v první třetině snímku se mi zdál být poněkud chaotický a neučesaný, ale později se to nějak utřáslo. / "Před pár lety jste mě pozval na oběd. A zajímalo mě, jestli to pozvání pořád platí." / "Mám rád světla rozsvícené." "Tak jdi domů a rozsviť si tam!" / Poučení: Tím nejhorším, co jsem zatím v životě zažil byly projevy soucitu. Ať už pravého nebo falešného. (03.04.2023)

Člověk v ryzím stavu vztahů. Radosti, smutky, bolesti, mozaika nejlidštějších emocí. Rozpoznatelné, nezapomenuty. City, které se vznáší kolem, které se nerozprchly. Užívej, co to jde. Užívej dne, carpe diem než....po tváři skane několik slz, tříštících se v kapky, které vysuší... naberou směr úsměvy, nové štěstí, až čas vše vyléčí. (04.06.2017)