Tieňohra

Na konci filmu som sa zmohol na dve slová (nemusím písať ktoré to boli). Naozaj, Stínohra ma v priebehu filmu dostala veľakrát a to aj napriek tomu, že hudba (hudba ktorá by mala dotláčať na emócie) tu bola taká, ako by sa nič nedialo, akoby všetko bolo v pohodičke, jedným slovom flegmatická. To je jediná moja výtka k inak výbornému filmu, výborne obsadenému a výborne zahranému. Skvelý Javorský, výborný bol aj Ondrík a jeho mlátenie hlavou o stôl, ale aj všetky (všetky) ďalšie postavy. Niektoré dobré filmy ostávajú podcenené, tento má montálne 59%, čo zase nie je až tak kritické, ale aj tak, mali by ste si všetci prečítať komentár od marhoul, lebo ona to tu vysvetlila úplne (ale úúúplne) presne. 80% (21.06.2023)

Tak tohle byla docela divnohra. A co ty zasratý odporný pískavý zvuky? To bylo o uši... Ale zase je tu jedna věc ku prospěchu. Tam bylo tolik uměle natahovaných scén a záběrů, že se rychloposuvem dala stopáž téhle divnosti i o docela dost zkrátit a divák (tedy v tomto případě já) tím nikterak moc neutrpěl. (16.05.2023)

Áááá, podívej se na Pražáka! Napadlo mi ako prvé pri transformácii Ondríka z čistého slovenčinára na odrazu česky hovoriaceho záchranára, lebo inak by mu v stovežatej predsa nerozumeli! Každopádne artikuláciu Ondrík zlepšil, asi bol u rovnakého logopéda ako Andrej Danko, no a jeho geniálny civilný prejav ostal našťastie zachovaný, takže herecky je stále jednou z najlepších možností, čo náš kraj ponúka. Pochmúrny začiatok dáva šancu na dobrý film, no od určitého bodu film akoby začal stagnovať a zdal sa až preukrutne dlhý, no nápaditý záver mi zdvihol náladu, lebo toto bolo fakt premyslené. (22.11.2023)

Režisér Peter Bebjak natočil znepokojivý psychologický thriller, který jsem si opravdu maximálně užila, a to i díky chytrému scénáři Venduly Bradáčové a skvělým hereckým výkonům téměř všech zúčastněných. Podobný typ žánru v našich končinách nemá tradici, proto si myslím, že si tvůrci určitě zaslouží obdiv a respekt za to, že sebrali odvahu se do něčeho takového vůbec pustit. (80%) (04.09.2023)

Tak Dim Mak, nebo Heimlich? Takhle to dopadá, když se nedržíte klingonských mouder.. Bezútěšné prostředí rámující cestu za zadostiučiněním. Za jistých okolností může být cílem i cesta, ale nejdříve je potřeba definovat, co je tady vlastně tím zadostiučiněním. Když použijeme ty vysmívané ringové paralely, obsah je tvrdě zatlačen do provazů fyzickou formou a byť se snaží vymanit z tlaku úhybnými manévry, má do gongu co dělat, aby to s pískáním v uších ustál. Mně se ale ta vášeň obou bijců zamlouvala.. Pořád nevím, jestli Milanu Ondríkovi to emoční vypětí v trpitelských rolích baštím, a nebo ne.. (09.05.2023)