Temné slunce

Taková sranda se hned tak nevidí. Po celkem vážné první části se film dostává do fáze (nechtěné?) komedie až parodie. Brzobohatý se přidává k hipíkům, únos letadla partou bláznů (kteří snad náhodou získají Krakatit), akční scény na úrovni studentského filmu. Celkem jsme tomu věřil a doufal jsem, Vávra je přece pojem ale tohle je prostě hovadina, i když si odmyslím ten politickej podtext. (02.10.2011)

Pravděpodobně nejhorší film Otakara Vávry. Troufnul bych si tento film srovnat s filmem Batman a Robin. Je to totiž úplně stejný tvůrčí výbuch. Těžko hledat v tomto filmu nějaké klady. Pokud bych měl alespoň nějaké jmenovat, pak to bude jistě jistě Magda Vašáryová a Hrušínský. Brzobohatý hrál co měl, ale jeho postava zde už není tak dobře napsaná jako v původním filmu. Zbytek herců je děs a hrůza. Šmeral byl naprosto katastrofální a pan Radimecký ještě pravděpodobně žil postavou Chamberleina, protože používal při svém úplně zbytečném skeči stejnou gestikulaci. Režie je průměrná. Sem tam Vávra něco vykrádá (pendreky), ale co mi vážně vadí je ten tmavý namodralý osmdesátkový podtón. Já fakt nemám rád dramata 80. let pro svoji levnost, která pak vyústila v temné období pánů Soukupa a Olmera. Ale to ještě nemluvím o tom nejhorším a tím je scénář. Sorry, ale takovouhle snůšku sraček, logických nesmyslů a prázdného tlachání už jsem dlouho neviděl. Celý nápad přesunout film ze snu do reality je opravvdu nejhorší nápad v historii knižních zpracování. Ze začátku máme mocit, že Prokop je asi něčim sjetej, jak furt mluví ty samí nesmysly, jenže v původním filmu horečně blouznil, ale tady se má jednat o realitu!!! Je vidět, že ani scénáristé si s tímto přenesením nevěděli rady. Nejlepší ukázka této bezmocnosti je propuštění za Tomešem, kdy padouši řeknou, že si ho najdou všude, přičemž za ním pošlou 1 vrtulník a po jeho explozi už žádné další pronásledování nenastane. Dalším zvěrstvem je ta scéna demonstrace. Opravdu děs. To přece nikdo nemohl myslet vážně. Posledním hřebíkem do rakve je už dnešní Troškova tendence, čili obsadit do filmu zpěváky/celebrity - odpadlíky. Totální vrchol filmu nasadil konec, kdy vidíme snad to nejtrapnější vyjádření změny charakteru na plátně. A když už si začínáte říkat, že to může začít být děsivé, najednou se ozve nějakej zpěvák a začne zpívat nějakou strašnou píčovinu. Opravdu po této scéně jsem už fakt málem zdechnul. Je to asi jako kdyby na konci filmu Smrt krásných srnců začali hrát Rammsteini. (21.06.2010)

Tragédie. Vsadím se, že film měl štědrý rozpočet, ale v konečném důsledku vypadá jako italské béčko, nevím proč, ale připomnělo mi to italské zombie horory z 80. let točené na Filipínách.To, že film se vleče a je trapnej, je tak z části i vina samotné předlohy - i v Čapkově lehce trapné knížce vědec Prokop na začátku blábolí nebo se pořád válí s nějakou lehčí ženou, zvláštní ovšem je, že ve své prastaré černobílé verzi to Vávra zmáknul líp než po letech za spoustu prachů s přízní politruků za zády. Přišlo mi, že v tom ani nechtělo hrát moc českých herců, tentokrát angažmá neunikl chudák Radek Brzobohatý, tady spíš Radek Bezmocný. Trochu zahřeje Luděk Munzar tradičně jako bezcharakterák - jenže je na plátně příliš málo, aby to nějak rozjel a tradičně herecky přesný Rudolf Hrušínský jako asi-americký generál se slabostí pro předběžnou kalkulaci obětí útoků. Pokud tihle dva nejsou na plátně, tak už vás nepotěší nic a speciálně musím zdůraznit, že Magda Vašáryová je v tomhle filmu příšerná herečka. Tohle je prostě tragédie, vůbec nedoporučuju to vidět ani z recese. (21.11.2009)

Minimálne polovica stopáže ponúka solídne spracovanie predlohy a konzistentný zážitok. Bohužiaľ sa Vávrovi začne od istého momentu film rozpadať pod rukami (od hippies) a začne sa roliť do viacerých koncov, až má človek dojem, že to celé trvá 4 hodiny a nikdy to koniec mať nebude. Keby sa Vávra držal jedného nastoleného smeru, Temné slunce by malo hutnejšiu atmosféru a väčší spád. Veľa sa toho dokázalo pokaziť aj dialógmi, viď dvaja milenci si stále vykajú atp. Každopádne nejde v mojich očiach o žiadnu katastrofu, ale skôr o tunajší pokus o solídny veľkofilm, ktorý ostal na pol ceste za úspechom. (03.09.2018)

To si Purš jednou vzpomněl, že by bylo pěkné natočit film o neutronové bombě "která ničí život a zanechává majetek". I oslovil mistra Vávru, ať z toho udělá velké plátno a ten nad prestižní zakázkou dumal tak dlouho, až ho jednoho dne napadla "úžasná" myšlenka, že se téma dá vlastně namontovat na zápletku Krakatitu. Sice elegantně vybruslil z problému, jak uchopit za vlasy přitažené téma, ale dokonale se zapletl do aktualizace již existující předlohy. Vedle sebe tak stojí starosvětské a naivní scénky zavánějící někdy nejlacinější červenou knihovnou a do toho unášejí letadlo po zuby ozbrojení teroristé, Prokopa pronásleduje střílející vrtulník, květinové děti propagují vedle míru i otevřený sex... Vávra natočil neuvěřitelný mišmaš, jehož scény nemají žádnou spojitost (ani velmi zploštěná postava ing. Prokopa je nedokáže udržet pohromadě) a jsou natočeny dokonale umrtveným, téměř televizním stylem, takže i ty nejakčnější scény připomínají spíše pomalou chůzi a uspávají. Jediné, co se jakžtakž povedlo je docela sugestivní pohled na svět po výbuchu neutronové bomby, kdy vše i bez života funguje nerušeně dál, jako by lidé už pro rozběhnutý systém ani nebyly potřeba... Ale to je jen chabých pár minut, zbytek je dokonale statickým výplodem, u něhož režisérovy zmínky o důkladném odborném výzkumu před samotným natáčením snad ani nejde brát vážně. (08.05.2013)