Matrix Revolutions

Podobně jako po novém shlédnutí druhého dílu musím zde opět významně korigovat své hodnocení. Je tak zvláštní že věci které mi vadily tehdy při mé první dávné projekci naprosto vymizely. Trošku mě to až zaráží. Matrix Revolutions moc nohu z plynu nesundal. Dále přikládá pod kotlem dechberoucím útokem Sentinelů nebo závěrečným soubojem Nea se Smithem. Kolem těchto událostí nepozoruji žádné obří dávky vaty a režisérům se daří držet neustále mou pozornost. PS: Přestože jsem měl kdysi názory typu že Matrix je jen jeden a prvním dílem to mělo celé skončit. Dnes jsem rád že se tak nestalo, protože bychom byli ochuzeni o dost povedené pokračování, které je sice o dost jiné než původní film, ale kvalitativně o moc nezaostává. PS: Scénu, při které hrdinně zahyne velitel Mifune jsem si pro její obrovské emocionální vypětí dal ještě několikrát. Ukázková gradace!  95% (07.09.2006)

Ježíši Kriste, oni z tebe udělali Nea... a to zdaleka není jediné překvapení, kterého se dočkáte. V nabídce jídelního lístku tohoto pochybného podniku se nachází prchající rodinka nadivoko, pseudofilosoficko-náboženské plky bez náplně, válečná agitka lehce osmahnutá, jedna z hlavních postav prošpikovaná a závěrečná idylka přírodní. Vskutku revoluční způsob, jak udělat z diváka naprostého blbce. (21.07.2007)

K vyjádření nějaké hluboké myšlenky (boj dobra a zla, smysl života etc.) používalo lidstvo po celá staletí rozličných vyjadřovacích prostředků. To, co předkládají bří Wachowští v MATRIX REVOLUTIONS, osobně beru jako vyjádření hlubokých myšlenek za pomocí symbolů a kódů 21. století. Prostě: postmoderní doba užívá k vysvětlení své vlastní kódy. Náměty jako otázka uznání práv dalším bytostem, téma lásky, smíru, rovnováhy/hledání rovnováhy/nerovnováhy, smyslu života, boje dobra a zla etc. zůstávají po celé generace neměnné; mění se pouze "kulisy", "kostýmy" a onen vyjadřovací kód. Bří Wachowští stáli před nelehkým úkolem, a to celý "matrixovský fenomén" (celou tu plejádu námětů, myšlenek a úvah) vhodným způsobem spojit dohromady a uzavřít. Spojit tak, aby z toho nevzešel nějaký "nepovedený slepenec", ale mozaika, v níž každý kousek má svůj smysl a své místo. V tomto ohledu se MATRIX REVOLUTIONS vyvedl na výbornou! Matrix od nynějška tvoří uzavřený a pevný celek, který je ve svém žánru jedinečným a revolučním počinem. Nepopírám, že film obsahuje i některá slabá místa. Obsahuje, ale pochopte mě: moje mamka je skvělá kuchařka, dělá skvělé koláče. Někdy se jí však stane, že se kraj nějakého toho koláče trochu a lehce připálí, ale pořád je to pro mě skvělá kuchařka a já ty její koláče miluji. Podobně i bří Wachowští "upekli" znamenitý koláč, který sice nemusí každému chutnat či má pár těch "připálených okrajů", ale jejich "koláč" patří k mým oblíbeným a vždy se do něj rád zakousnu, a to bez obav, že se tímto "koláčem" jednou přejím. Shrnuto a podtrženo: Je to silné, je to hluboké... je to výborné ukončení "matrixovského fenoménu". Poznámka: Bří Wachowští se i tentokrát (a snad možná více než v dílech předchozích) nechávají - vedle řady jiných vlivů (comicsová kultura etc.) - inspirovat židovsko-křesťanskou symbolikou. Celý závěr filmu se nese přímo v tomto duchu. A nedá mi to nenapsat ještě toto: "deštivou" scénu ve finále MATRIX REVOLUTIONS považuji za jedno z přelomových, zásadních a především našich (tj.postmoderních) vyjádření odvěkého a neustálého boje dobra a zla. (05.11.2003)

Matrix Revolutions se nedá nazvat jinak než epické finále. Matrix je trilogie speciálně pro lidi, který chtějí filmy, co jim mají co povedať. Což já nejsem...Matrix vůbec nechápu a nesnažim se porozumět jeho složitému příběhu, to je na mě moc. Hodnotím tedy všechno okolo (výkony, triky). Ty jsou na špičkové úrovni. Poslední část je jedna velká válka a řeže se to tam pořádně, kdybych na to tenkrát šel do kina, určitě bych si to užil...hudba k tomu je parádní. PS : Trinity mi nikdy nesedla, není to můj typ...90% (12.01.2013)

"Everything that has a beginning has an end". Po naprosto famózním Reloaded přichází Revolutions, který již nelze chápat jako samostatný film, neboť bez úvodu plynule navazuje. V Revolutions je ubráno na mnohavrstevnosti výměnou za spění k jasnému a logickému konci. Více prostoru v normálním světě a méně mystických hrátek v Matrixu, vyložené karty na stůl a prapodivná dohoda se stroji - to jsou možné zápory, které ubírají na diváckém přesvědčení a atraktivitě. Jsou však (dle slov Nea) nevyhnutelné a neméně fascinující (mimochodem když mluvím o fascinaci, závěrečný souboj v dešti je čistý orgasmus), záráží akorát o stupínek horší dialogy, do kterých se místy vkrádá patos, ale i přes to všechno, pro člověka chápajícího trilogii nemůže být Revolutions zklamáním. 9/10 (31.01.2008)