Matrix

"Můžu ti jen ukázat dveře, projít jimi už musíš sám." Matrix je pro mne nejlepším sci-fi všech dob. Slyšel jsem o jeho pokračováních, bohužel jsem je i viděl, ale přesto doufám, že jsou jen výplodem mé mysli, protože jakékoli narušení tohoto dokonalého světa jsem nucen považovat za penězochtivé a nezodpovědné. Matrix v mé mysli zůstává jen jeden a jsem-li vyzván, tak se kdykoli s velkou chutí usadím do křesla, spolknu pilulku správné barvy a svědomitě se rozložím na sloupce jedniček a nul. (22.07.2011)

Nejen jednoznačně nejoriginálnější film 90. let, ale i jeden z nejlepších filmů celé historie kinematografie. Matrix je dokonalý film, který zažil zcela oprávněně obří popularitu. Stejně jako v případě třeba Temného rytíře se nejedná o hype, ale skutečnou kvalitu. Matrix je revoluční. Nejde mu nic vytknout. Perfektní režie, perfektní scénář, skvělé herecké výkony, dokonale použitá hudba... A navíc, Matrix nestárne:) (08.11.2004)

Každý z mých známých, kdo tenhle film viděl přede mnou, málem učůrkával nadšením. Pak jsem jej viděl já a - nic. Tedy, ne že by snad vůbec nic ve mně tenhle vizuální poklad nezanechal, to bych lhal. Ale prostě to není zase taková superbomba, jak všichni prorokovali. Ale jak už jsem předeslal, po vizuální stránce je to dokonalost sama. K pěti hvězdičkám chybí jen malinký krůček. (17.09.2002)

„Nepoviem vám, ako to skončí. Poviem vám, ako to začne.“ Monumentálne sci-fi, ktoré si napriek čudným pokračovaniam (pardon, príbehom, vedúcim k zakončeniu kompaktnej trilógie) plným právom zaslúži označenie KULT. Diváci zo snímky urobili komerčný trhák, Akadémia jej dala štyroch („technických“) Oscarov, ľudia sa začali obliekať do čiernych kožených plášťov a skákať doma v obývačke po stenách a iní režiséri vykradli tajomných bratov Wachowskích (ktorí pre zmenu kompletne vykradli Johna Woo a BLADEA/1998) v každom druhom akčnom filme, takže odrazu sa žiadny každý durhý akčný film nezaobišiel bez spomalenej guľky ( „bullet time“). Bombastická audiovizuálna stránka, vynikajúce herecké obsadenie (Reeves, Fishburne, Pantoliano, Weaving, Fosterová) a jedinečne originálne nápady lepia dohromady rozhodne jeden z najlepších sci-fi veľkofilmov nielen 90. rokov dvadsiateho storočia (a to si o "zvyšku trilógie" myslím svoje). Kino Považan NMnV 1999 (24.12.2004)

Rád bych si mírně zapolemizoval s názorem, ře Matrix je myšlenkově naprosto originální, a to i přesto, že ho považuji za zdařilý film. Myšlenku nepoznatelnosti reálného světa najdeme už před více než 2000 lety u Platóna v jeho podobenství o jeskyni. Dávno před vynálezem elektronického počítače ve snech autorů nereálné iluzorní světy zprostředkovávala magie a sny a ani zde hrdinové nevěděli, co je skutečné a co ne. S nástupem cyberpunku, který přímo propojoval mozek s počítači, byl už jen krůček k simulovaným realitám. Sám si vzpomínám na jednu starší povídku (bohužel už ne na název a autora), ve které je umělá realita prostředím pro dožití důchodců. Těla jim již dosloužila, ale oni žijí své životy v příjemném prostředí neskutečného světa. A oni o tom nevědí. Závěrečnou pointu prozrazovat nebudu. Rovněž Cronenbergův film Existenz ze stejného roku jako Matrix se zabývá virtuální realitou. V Existenz se jedná o počítačovou hru. V Existenz je IMHO myšlenka falešných realit rozvedena lépe, je zde více cítit uvědomění si principielní nerozpoznatelnosti falešné a skutečné reality než v Matrixu. Zatímco v Existenz je svět hry, metahry, metametahry, MetaMatrix neexistuje. Vzhledem k tomu, kam Matrix směřuje, je to pochopitelné, ale z tohoto hlediska je IMHO Existenz myšlenkově o krůček dál. Nicméně je třeba uznat, že v Matrixu je lépe ukázána možnost, že svět, ve kterém žijeme, není zcela skutečný. Z hlediska logiky důvodu samotné existence falešné reality si IMHO stojí lépe Existenz i výše zmíněná povídka. Virtuální domov důchodců či virtuální hra (ta zvláště) mi připadají veskrze reálné, zatímco zotročení lidí, aby se stali baterkami je z hlediska našeho světa poněkud energeticky nevýhodné. Jediná námitka by mohla být, že ve světě stojů platí jiná fyzika. Důvod je však nasnadě, v domově důchodců těžko stvoříte kulervoucí akci, ve hře zase neohromíte diváka tím, že jde o osud celého lidstva. I přes zmíněné nedostatky nepovažuji Existenz za lepší Matrixu. Důvodem je zábavnější akce, přitažlivější vizuální stránka, prostě forma. Holt mě víc osloví chladná nekompromisní Matrixovská drsňáckost než Cronenbergovy slizce čvachtavé fantazie. Zdrojem nápadů byl Matrixu i japonský anime film Ghost in the Shell. Jedno však Matrixu upřít nemohu, je to první film, který dokázal danou myšlenku předložit tak obrovskému množství lidí. (22.08.2007)