Matrix

Asi nejpromakanější díl z celý série a proto taky nejlepší, sice ve druhým dílu je mnohem víc akce, ta se tady projeví až po delěí době a je dávkována po troškách, ale zato závěrečnej masakr nemá obdoby, neuvěřeitelně promakaná akce, do který jsou narvaný ty nejlepší triky a spusta zpomalovacích prvků a cool záběrů, takhle nějak bych si představoval zakončení celé série, to se bohužel nestane a kvalita má u dalších dvou dílů sestupnou tendenci. Největší rozdíl mezi vsemi díly je v ději, ten je jednoznačně nejlepší v Matrixu, dál už to je jen taková nastavovaná kaše, která slouží akorát jako záminka pro akční prvky, to mi sice vůbec nevadí, jenže Matrix pověsil laťku tak vysoko, že jen dobrá akce nestačí. Co se týče herců, tak Keanu Reeves se timhle filmem stal nesmrtelným a i kdyby už točil jen samý kraviny, tak stejně zůstane slavnej napořád, postava Nea je už skorok jako nějaká legenda a zastiňuje všechny ostatní včetně Trinity či Morphea, možná ještě agent Smith se mu dokáže vyrovnat, Hugo Weaving bude asi s touto postavou spojován stejně často jako Reeves s Neen, ale přes všechnu tuhle chválu mi stejně nepřipadá, že by film měl být mezi 40 nej (29.04.2006)

Vcelku originální nápad promyšleně rozepsaný v inteligentní scénář, ale především převratné vizuální zpracování. Trikaři se překonali a vytvořili pastvu pro oči. Bullet Time byl již mockrát napodoben, ale tady to začalo. Film navíc redefinoval pojem "vypadat cool". Scéna, která následuje po tom, co Neo neodloží všechny kovové předměty, patří navěky k vrcholům akčního žánru. (17.08.2003)

Zhruba asi 90% filmů je škvár. Zbylých 10% lze vzestupně rozdělit na filmy nadprůměrné, oscarové, kultovní a generační. Pointa je, že filmy nadprůměrné a oscarové se dají naplánovat, dají se zajistit chytrým scénářem, protlačit produkčně, uchystat podle osvědčených postupů. Ale neexistuje návod na film kultovní a generační, tyto filmy vznikají spontánně a zcela bez ohlášení, a proto sídlí na absolutním kinematografickém vršku. Otřepaná fanouškovská fráze „I love that movie.“ v jejich případě přechází do mnohem horlivějšího „I live that movie!“ Podobně jako Utrpení mladého Werthera jsou s to zachvátit svět do všech detailů, změnit šatník mladých následovníků, ba i spustit vlnu sebevražd. Patří mezi ně i Matrix, generační film všech hackerů, počítačových hráčů, cyberpunkerů, neuromantiků a postmodernistů narozených na konci 20. století. Jakkoliv jsem osoba relativně mladá (1984), jsem přesvědčen o tom, že během mého života nebude natočen lepší snímek, než je Matrix. Dodnes si pamatuji jeho jitřící sílu - byl jsem tehdy patnáctiletý výrostek, věcný a prozaický, racionálně zaměřený, žádný snílek a romantik. A najednou - jakýsi vnitřní zmatek, mlátilo to se mnou doslova od zdi ke zdi. (23.03.2007)

Rád bych si mírně zapolemizoval s názorem, ře Matrix je myšlenkově naprosto originální, a to i přesto, že ho považuji za zdařilý film. Myšlenku nepoznatelnosti reálného světa najdeme už před více než 2000 lety u Platóna v jeho podobenství o jeskyni. Dávno před vynálezem elektronického počítače ve snech autorů nereálné iluzorní světy zprostředkovávala magie a sny a ani zde hrdinové nevěděli, co je skutečné a co ne. S nástupem cyberpunku, který přímo propojoval mozek s počítači, byl už jen krůček k simulovaným realitám. Sám si vzpomínám na jednu starší povídku (bohužel už ne na název a autora), ve které je umělá realita prostředím pro dožití důchodců. Těla jim již dosloužila, ale oni žijí své životy v příjemném prostředí neskutečného světa. A oni o tom nevědí. Závěrečnou pointu prozrazovat nebudu. Rovněž Cronenbergův film Existenz ze stejného roku jako Matrix se zabývá virtuální realitou. V Existenz se jedná o počítačovou hru. V Existenz je IMHO myšlenka falešných realit rozvedena lépe, je zde více cítit uvědomění si principielní nerozpoznatelnosti falešné a skutečné reality než v Matrixu. Zatímco v Existenz je svět hry, metahry, metametahry, MetaMatrix neexistuje. Vzhledem k tomu, kam Matrix směřuje, je to pochopitelné, ale z tohoto hlediska je IMHO Existenz myšlenkově o krůček dál. Nicméně je třeba uznat, že v Matrixu je lépe ukázána možnost, že svět, ve kterém žijeme, není zcela skutečný. Z hlediska logiky důvodu samotné existence falešné reality si IMHO stojí lépe Existenz i výše zmíněná povídka. Virtuální domov důchodců či virtuální hra (ta zvláště) mi připadají veskrze reálné, zatímco zotročení lidí, aby se stali baterkami je z hlediska našeho světa poněkud energeticky nevýhodné. Jediná námitka by mohla být, že ve světě stojů platí jiná fyzika. Důvod je však nasnadě, v domově důchodců těžko stvoříte kulervoucí akci, ve hře zase neohromíte diváka tím, že jde o osud celého lidstva. I přes zmíněné nedostatky nepovažuji Existenz za lepší Matrixu. Důvodem je zábavnější akce, přitažlivější vizuální stránka, prostě forma. Holt mě víc osloví chladná nekompromisní Matrixovská drsňáckost než Cronenbergovy slizce čvachtavé fantazie. Zdrojem nápadů byl Matrixu i japonský anime film Ghost in the Shell. Jedno však Matrixu upřít nemohu, je to první film, který dokázal danou myšlenku předložit tak obrovskému množství lidí. (22.08.2007)