Rozprávka o putovaní

Pohádka o putování nikdy nepatřila ke stálicím vysílání českých televizních stanic, dokonce ani v 80. letech, kdy mohli tvůrci programu ocenit pohádku jako výsledek československo - sovětské spolupráce. Svým temným pojetím navazuje na práce Hanse Christiana Andersena a připomíná, že pohádky kdysi hrály úlohu, kterou dnes má žánr fantasy - byly to dobrodružné a mravoučné příběhy určené často dospělému publiku. Nejen u nás, ale ani za hranicemi nebývá zvykem ukazovat v pohádkách utrpení a umírání - notabene jednoho z hlavních hrdinů. Scény morové epidemie vyvolávají u dospělého tíseň a dítě je může vnímat jako nefalšovaný horor. Snahu režiséra Mitty o filozofický přesah taky každý neocení. Na jednu stranu je nutné uznat, že snímek vyčnívá svou originalitou a vymezuje se vůči přesládlému disneyovskému světu, na druhou stranu ho těžce sráží přehnaná ruská lyričnost a emoční výlevy hlavní hrdinky, které působí rušivě. Film je zároveň podivně nedotažený: z chlapce se během putování stane dospělý muž, zatímco jeho sestra prochází příběhem, aniž by ji zub času jakkoli poznamenal... Celkový dojem: 55 %. (15.01.2014)

Děsivý a krutý, ale také dojemný a krásný pohádkový příběh, který vystupuje z hloubky mých dětských vzpomínek stejně, jako zlato ze země v této úžasné koprodukci. Další vzácný objev něčeho pěkného, co bylo dlouho téměř na hraně zapomnění. Už první chvilky, kdy oklamaní hladoví sirotci čekají s otevřenými ústy na koláček, jsou předzvěstí smutného, ale výjimečného filmu. (02.06.2014)

,,Hleďte, k jakému závěru jsem dospěl. Všechny naše státy jsou jen složkami jediného živého organismu a proto musí žít v míru." Nepovažuji se za milovníka filmových pohádek. Když nad tím uvažuji proč, může za to zčásti také nevalná kvalita většiny domácí produkce tohoto žánru posledních let, přičemž věčné reprízování několika osvědčených titulů každé vánoce tomu zřejmě jenom napomáhá. O to jsem více překvapen nad objevem v podobě téměř zapomenutého koprodukčního skvostu. Od začátku na mne dýchla velmi originální atmosféra dotvářena hudbou, prostředí a kostýmy byly krásně nastylizované, vyprávění mělo v sobě spoustu vtipu i myšlenek. se nebála vykreslit zlo jako opravdové zlo plné temna a hrůzy, zajít popři tom až do hororových prvků, funkčně střídat legraci s napětím či momentální vítěztství hlavních postav s dalšími číhajícími nástrahy. Strastiplné putování statečně objevného Orlanda a krásné Marty na drsné cestě za hledaným bratrem i jistým poznáním nemám problém považovat za jeden z nezapomenutelných počinů ve svém žánru. Scéna ze soudu, kdy Orlando předsavuje svůj velký plášť a s ním i svojí představu o člověku jako organismu plného míru a klidu má v sobě tolik obrovskou hloubku. A určitě jí má celá tato pohádka, byť mi v některých místech svým pojetím připadala mírně přepjatá. 80% (15.08.2020)

Rozhodně zajímavý počin s několika působivými momenty, pohádkovým vizuálem a pěkně vylíčeným otcovským vztahem mezi filozofem a opuštěnou dívenkou. Film má příznačný název, skutečně se celý věnuje putování a jeho nástrahám, hlavní úlohu při tom hraje ruská verze Garyho Oldmana. Po cestě dojde mimo jiné na bilancování o smyslu života, práce, či kritiku církve. Vychází z toho trochu všehochuť, jakoby režisér nevěděl jakým směrem se pořádně ubírat. Každopádně podobenství je tu požehnaně (např. čarodějnice jako morová nákaza či nihilistická požitkářská vesnice) a dialogy a monology jsou výborně napsané - "Je zbytečné zlobit se na zlé lidi. Víš proč je Bůh poslal na svět? Abychom se na ně dívali a snažili se být zcela jiní." Závěr jsem moc nepochopil. Jak věděl o těch vynálezech? Uniklo mi snad něco? Fantastický český dabing. (31.12.2017)

Velmi ponurá, depresivní, přesto ale krásná dojemná pohádka. Zejména scéna s morovou ženou a Orlandova smrt zanechá u většiny diváků nesmazatelný dojem. Ovšem i další dějové linie, jako zazdění ve věži a následný útěk na plachtách je velmi emotivní. Nemluvě o předposlední scéně, kdy Marta úpí v žaláři, vzpomíná na Orlanda a vyčítá Majovi jeho zkažený charakter. A když Maj v závěru kreslí křídla, o nichž se mu nějakou zvláštní telepatií zdálo, jednomu by se málem chtělo brečet. Pouze dějová linie s drakem mě nijak zvlášť neoslovila, nějak mi do filmu nepasuje. Zřejmě proto, že v tomto takřka hororovém dramatu působila až moc pohádkově, i když co se triků týče musela dát tvůrcům největší práci. Po delším uvážení zvyšuji ze 4 * na 5 a přidávám mezi oblíbené filmy. 90% (16.08.2012)