Star Wars: Akolytka

Nebudu lhát, čekal jsem od první hrané podívané z období Vrcholné republiky něco jiného, ale nakonec nejsem zklamaný. Jsem rád, že tvůrci zkusili jít specifickou cestou, ukazují Jedie v odlišném světle, ne pouze jako adorované hrdiny. Jistě, příběhově je tu několik uklouznutí, ale také nemálo pozitiv. Jelikož nejsem ten typ, který by řešil etnikum nebo sexuální orientaci herců, musím říct, že obsazení vůbec není špatné, navíc, akční složka je jedna z nejlepších, pokud jde o SW universum a atmosféra (hlavně v páté epizodě) je působivá. Tím pádem mě potěšilo to, že review-bombing nevyšel a seriál je jedním z nejsledovanějších projektů Hvězdných válek vůbec. (17.07.2024)

Jak se povedl další přírůstek do seriálového vesmíru Star Wars? Jako první musím zmínit, že to rozhodně není tak špatné, jak se může na první pohled zdát. Nebo jak se někteří pokouší, aby to působilo.(?) Navíc celý příběh měl a stále má neskutečný potenciál. Skvělé prostředí a fajn postavy. Tak proč je kolem Akolytky takové haló? Když jsem si vždycky pustila nový díl, byla jsem s ním s jako samostatnou jednotkou spokojená. A řekla bych, že právě to vysílání (kromě prvních dvou dílů) jeden díl za týden pomohlo seriálu tak trochu schovat věci, které úplně nesedí. Na druhou stranu s námi mohl seriál být měsíc a tím pádem vznikla na internetu opravdu hnusná bublina plná divných a hlasitých lidí. Až jsem si skoro říkala, ať už je Akolytka za námi a lidi si můžou najít zase něco nového, co budou nenávidět do morku kostí (druhé Prsteny moci už se blíží, mrk, mrk.), a už ten seriál nechají na pokoji. Protože až tak špatný to rozhodně není. A jaký to tedy je? Asi je nejvhodnější slovo: úplně nevyužitý potenciál. Protože mě se to vlastně líbilo celou dobu. Jenom když jsem dokoukala poslední díl a dala si všechno zpětně dohromady za sebou, tak mi tam prostě něco chybělo. Samozřejmě by se dalo mluvit ještě o jednom velkém problému. A ne, tím nemyslím ty dvě flashbackové epizody. Ty se mi líbily obě. Jak ta první, která ukáže základ. Tak ta druhá, která ten základ následně obalí. Bavil mě způsob, jak se skládají nové věci do těch už ukázaných. Ano, byla to dobře odvedená práce, na kterou se příjemně dívá, doplní informace a nabídne i několik momentů, které díky tomu mají sílu překvapit. Jinou otázkou je, zda je nutné takhle si hrát, když má seriál jenom osm dílů. Přesto mi nepřišlo, že by se tady nestihli věci dostatečně probrat. Tady spíš drhnou postavy. Prostě tady není čas na to někoho si oblíbit. Já nemám problém oblíbit si klidně i totálního magora, když k tomu dostanu prostor. Jenže tady je to tak napůl. Když už se scénář rozhodne být trochu dramatický, uhne někam vedle. Jako kdyby panovala obava, aby to nebylo moc. Jenže tím pádem se všechny snahy tak nějak rozutečou do všech stran. A to je velká škoda. Jako kdyby všichni věděli, co chtějí ukázat, ale trochu se v tom ztratili, takže to občas nezvládli dotáhnout, a přenést do finální podoby. Protože základ příběhu byl opravdu víc než slibný. Ale i přestože se něco evidentně ztratilo mezi myšlenkou a výsledkem, který jsme dostali na obrazovkách, tak výsledkem je i tak hodně milý a fajn seriál, který mi opravdu ničím nevadí. Ano, nebude to klenot seriálové historie, ale rozhodně to není seriál kvůli jehož opakovanému shlédnutí by mě museli přivázat na židli. A určitě bych ty dva díly nepřeskočila. Pokud mi to moji tyrani dovolili. Moc ráda bych viděla pokračování (v jakékoliv podobě nebo s některýma postavama třeba i jinde), protože tihle beru jenom začátek něčeho většího, co ten potenciál prostě má. Příjemných 8,5/10 :) (17.07.2024)

jestli je třeba na Acolyte něco ocenit, pak je to snaha tvůrců přijít s něčím ne úplně okoukaným a nabídnout divákovi krom demytizace Jediů i nahlédnutí do zákulisí v němž tahají za nitky Sithové a nikoho to moc netankuje. Nápady tedy tvůrcům v čele s Lesley Hedland nechybí. Horší je to nicméně s jejich převodem na obrazovku a tam to místy dost drhne. Nejen že Acolyte nevypadá že by stála tolik kolik se říká že stála, ale občas solidně nedává smysl a do středu všeho dění navíc postaví nezajímavé postavy Oshy/Mae. Chápu (asi) že tvůrcům tahle "dvojka" s podobou Amandly Stenberg zajímavá přišla, ale bohužel není a jde to na vrub scénáristů a režisérů, kteří s nimi nakládají dost ledabyle. Osobně jsem navíc ani nepochopil proč bych měl Sola vnímat jako zápornou postavy, ale třeba mi to někdy někdo bude schopen vysvětlit. Faktem každopádně je, že Acolyte má do případné další série/sérií jistý a ne úplně malý potenciál a nám divákům nezbývá než doufat že s ním tentokrát bude naloženo méně amatérsky...60% (18.07.2024)

Určitě doporučuju binge watch. Díky tomu se člověk relativně bezbolestně dostane přes tu část seriálu, kdy před kamerou pobíhají zmatení prkenní herci a deklamují nesmyslné repliky, zatímco nejspíš ani netuší, co se má dít na zeleném plátně kolem nich, k té části, kdy tím začnou prosvítat kousky zajímavého příběhu a lore, které jsme zatím na obrazovce neviděli. Škoda vyplýtvání čtvrtiny stopáže na to, aby nám hned dvakrát zopakovali tu naprosto nejmíň zábavnou a zajímavou část příběhu. Druhá sezona by se naštěstí dle příslibů z posledního dílu mohla naopak více soustředit na tu nejzajímavější. (18.08.2024)

Yes. Přesně tímhle směrem by se mělo Star Wars univerzum ubírat. Acolyte totiž diváky zcela poprvé [myšleno v čistě audiovizuálním filmovo-seriálovém formátu] seznamuje s konceptem High Republic, expanduje svůj fikční svět, a mapuje jak vrcholnou éru řádu Jediů, tak vzestup Sithů napříč nejtemnějšími kouty galaxie – to vše na pozadí ideologického konfliktu mezi oběma stranami. Je mi fakt u řitě, že hlavní postavu hraje fakin nebinární černoška, a jestli to nějakou snowflake konzervu sere, tak ať do tý řitě jde a ať už se prosím pěkně nevrací, jelikož tenhle fakt celkovej zážitek nikterak nekazí. Kdo si dá jednoduše dvě a dvě dohromady, ten si Acolyte užije na maximum; ten kdo však hledá chyby v každý příběhový/scenáristický nuanci a jednotlivý kokotině nedávající smysl [pár jich tu je, ale ne tolik, aby příběh jako celek nefungoval] a zkrátka nesleduje Acolyte s čistou hlavou – protože tenhle seriál svoje karty nerozdá hned, ale strategicky, pomalu a postupně – tomu moc pozitivní muziky nezbude.... Acolyte totiž skrze dvě perspektivy sleduje osudy Force-sensitive dvojčat a skrze skoro až detektivní zápletku poutavě zkoumá ambivalenci mezi světlou a temnou stranou síly, nebo chcete-li mezi dobrem a zlem, jejich jednotlivými formami, a zpochybňuje arbitr světlé strany síly, což je prosím pěkně téma, které v tomhle fikčním univerzu je jak šafránu. Nemluvě o production values jako takových a technicky a formálně precizním řemeslu celkově. Tenhle seroš se mi chtě nechtě trefil do vkusu jako máloco ze Star Wars univerza [mrk mrk Mando] a je mi fakt jedno, že z toho všichni hysterčí jak malý ufňukaný děcka. Jo, není to dokonalý, seriál svůj potenciál nevyužívá naplno, ale zcela upřímně, moderní Star Wars univerzum příběhy tohohle stylu prostě potřebuje jak sůl.... už teď se nemůžu dočkat, jak tvůrci naloží s toliko zbožňovanou The Old Republic a jedině doufám, že se dočkáme druhé řady.... VERDIKT: 8/10 (17.07.2024)