Spolok mŕtvych básnikov

"Nechci, až budu umírat, zjistit, že jsem vlastně nežil." Můj obdiv mají všichni pedagogové, kteří statečně rozervali nepřetrhnutelné řetězy osnov a neváhali přizpůsobit styl výuky tomu, aby ji studentstvo nepovažovalo za promarněný čas. Profesor Keating takový je, takže bych měl být spokojen, ale tady jde o vnímání světa formou básní, s čímž mám problém. Já totiž, při možnosti výběru mezi fyzickou dřinou a četbou poezie, nikdy nesáhnu po knize. Fyzické vyčerpání je pro mne zkrátka smysluplnější než nafintěná nuda a té jsem si při sledování tohoto snímku užil docela dost. (29.08.2011)

Chvilkami nudny, ale aj zaujimavy pribeh studentov a hlavne sympatickeho ucitela Johna Keatinga v podani Robina Williamsa, ktory vyvrcholi az v zavere filmu. Zaver bol dost emotivny a z toho vyplyvalo hlavne to, ze pokial dieta tuzi v zivote nieco robit, tak ho v tom rodicia maju podporovat a nie naopak hadzat polena pod nohy. Film bol nominovany na Oscara za najlepsi film roka, avsak zvitazila drama od rezisera Bruce Beresforda SOFER SLECNY DAISY (1989). Aj reziser Peter Weir bol nominovany za najlepsieho rezisera, avsak Oscara si prevzal Oliver Stone za vojnovu dramu NARODENY 4. JULA / 4. CERVENCE (1989) a taktiez aj Robin Williams mal nominaciu za najlepsieho herca v hlavnej ulohe, avsak Oscara ziskal Daniel Day-Lewis za dramu MOJA LAVA NOHA (1989). Spolok mrtvych basnikov mal stastie na Oscara len v jednej kategorii a to za najlepsi scenar. Reziser Peter Weir natocil napriklad tieto filmy: GALLIPOLI (1981), ROK NEBEZPECNEHO ZIVOTA (1982), SVEDEK (1985), ZELENA KARTA (1990), BEZE STRACHU (1993), TRUMAN SHOW (1998), MASTER & COMMANDER: ODVRACENA STRANA SVETA (2003) alebo UTEK ZE SIBIRE (2010). _________ Robin Williams - (John Keating) +++ Robert Sean Leonard - (Neil Perry) +++ Kurtwood Smith - (Pán Perry) +++ Ethan Hawke - (Todd Anderson) +++ Josh Charles - (Knox Overstreet) +++ Gale Hansen - (Charlie Dalton) +++ Dylan Kussman - (Richard Cameron) +++ Allelon Ruggiero - (Steven Meeks) +++ James Waterston - (Gerard Pitts) +++ Produkcia: Steven Haft, Tony Thomas +++ (28.03.2013)

Vůbec nechápu, čim si tenhle film zasloužil tak vysoký hodnocení. To mam věřit tomu, že pro 17-letý kluky "carpe diem" znamená, že po nocích si s kamarádama recitujou básničky? Mam pocit, že autor scénáře se asi musel praštit do hlavy. Když poprvé utekli v noci ze školy, tak jsem myslel, že ty kecy o poezii jsou jenom taková záminka a oni si opravdu půjdou někam užívat. Ale oni fakt šli do jeskyně a četli si tam básničky. To jsem teda vážně nečekal. Spíš bych to nazval společnost totálních zoufalců. Námět by byl dobrej možná tak pro nějakou parodii typu Bulšit, ale tohle se opravdu nedá brát vážně. Abych vysvětlil, proč dávám aspoň ty 2 hvězdičky, tak jedna je to za posledních cca 30 minut, kdy se konečně něco děje a druhá za Robina Williamse, kterej svou roli (i když taky trochu debilní) zahrál opravdu dobře. (30.12.2009)

Už před zhlédnutím mě zaujalo téma, samotný film pak ještě víc. Stejně jako žáci jsem se nedočkavě těšil na každou další hodinu s novým učitelem a jeho výuka mě moc bavila. Užíval jsem si též tu atmosféru objevování neznámého a zároveň několik magických momentek. Líbila se mi režisérova práce s divákovými emocemi a musím také ocenit casting. Hlavně Robin Williams byl ve své roli skvělý, ale ani představitelé studentů nijak nezaostávali, nejvíc z nich mě zaujal Robert Sean Leonard. Kupříkladu z jeho pohledu chvíli před…mě hodně mrazilo a v ten moment jsem cítil maximální naladění se na postavu. Jistě, našlo by se pár slabších scén či detailů, mám na mysli zejména pasáž „zjištění stavu“ (s nehodícím se zpomalováním) a také klišoidně zvolený typ zrádce, ale nešlo o nic, co by mě vyloženě naštvalo/zklamalo. A naopak samotnou kapitolou by mohl být excelentní konec. Ano, můžete ho mít za naivní, ale…dobrovolně se přiznávám, že mě osobně dokonale dojal a považuju ho za parádní tečku. Celkově to vidím na slabších 5*. (13.07.2016)

Napoprvé, kdysi na prahu dospělosti, mě tenhle film naprosto uchvátil... Ovšem zopakování po pár letech mě přesvědčilo, že plný počet hvězdiček by z mé strany bylo přeceňování. Najednou mi to nepřišlo až tak hluboké, spíše patetické, a chvílemi jsem se nudila. Jsem zvědavá, co řeknu napotřetí :-). Zatím slušných 80%. EDIT 2019: Napotřetí jsem nedokoukala, míra a intenzita patosu pro mě byla ekvivalentem prostředníku vraženého hluboko do krku. (29.01.2009)