Zelená karta

Peter Weir je znám především jako tvůrce napínavých a mysterózních filmů. Mám s ním skvělou zkušenost s Truman Show. Zde mi ale překvapivě posloužil jako tvůrce vhodného filmu na Valentýnskou projekci (:D), když zabrousil do oddychové romantické komedie, která je navíc známá a dobře hodnocená. A musím říct, že výsledek byl celkem příjemný, byť jsem se zpočátku skoro zapomněl, že chci sledovat romanťárnu a začal se spíše těšit na komediální střet ekoložky a konzervy a na veselé obelsťování úřadů.:D Taky můžu trochu litovat, že nejsem zatížen nostalgíí, ani jsem nebyl účastněn nějakého společného sledování s rodinnou či  abstraktní partnerkou, na které je tohle asi lepší než na sólo projekci. Navíc Andie MacDoweel mi moc nesedla už v (jinak skvělém filmu!) Na hromnice o den více a tady to dopadlo ještě hůr. .Ale například nápad s fotkami se mi líbil moc. Oceňuji i ten otevřený, ne vyloženě happy endový závěr. (14.02.2022)

Film mě neoslovil. Herecké výkony velmi lákavých protagonistů jako je Gérard Depardieu a tehdy ještě neodkvetlá a žhavá kost Andie MacDowell ke mně dostatečně nepronikly. Na vině je jednoznačně režie Petera Weira. Jak já toho chlapa nemusím. S tímto režisérem dlouhé roky bojuji a ptám se pro koho je vlastně příběh francouzského emigranta a newyorské vegetariánky vlastně určen??? Milovník komedií se nezasměje, tedy zasměje se, ale nechci uchichtnutí, ale chci ohlušující smích a ptám se je tam scéna, kdy se budu válet smíchy po zemi se slzami v očích?! Není! Ten film se šine jak housenka a zábavný je asi jako Vladimír Hron. Ale ano, dialogy mají jistý půvab, ovšem jako celek je to nuda převeliká. A mezi Depardieu a MacDowell není pořádná chemie. Mně tahle dvojice k sobě nepasovala. Panovala mezi nimi určitá disfunkčnost. a nevím čím to přesně bylo způsobeno. Něco jako kdyby jste k Megan Fox obsadili Jirku Krytináře. Je mně líto, ale já ji v jejich hezkém a líbezném vztahu neobjevil nic. Ovšem zjistil jsem, jak perfektní je to film pro zhmotnění abstraktního pojmu jménem nuda. Každá scéna chtěla být až moc realisticky romantická, což je prvek a záměr neotřelý, ale Depardieu zkrátka není ten typ, sice to ustál, ale není to typ pro takový zamilovaný film. Podle mě je herecky jinde. Andie MacDowell sem zapadá o mnoho lépe, ale mám pocit, že film by sama neutáhla. A Peter Weir? To je nejnudnější režisér, kterého znám. Opravdu jsem "wejral", jak dlouho mu trvá instruovat scénu, která by se klidně dala zkrátit o polovinu a nic zásadního by se nestalo. Nedaří se mu ani v nejmenším zahustit děj a i když se dá hovořit, že příběh má svůj originální rukopis, tak přes značné množství roztahaných scén, jsem ho nedokázal naplno ocenit. Film mně mnohdy připadal o mnoho delší než ve skutečnosti je. Mnoho diváků se však nechá zlákat na značku Weir-Depardieu-MacDowell a pokud mají rádi dialogové komedie v nichž to má údajně mezi hlavní dvojicí jiskřit, tak pak objevili romantickou komedii u které se budou dobře bavit. Bohužel, já takové divácké štěstí neměl. Pro mě utrpení. Po filmu jsem byl opravdu hodně zelený a to i bez karty. Asi vzteky, jak to je přechválené. Mé hodnocení: 20% (02.07.2014)

Tož tenhle film už jsem viděla aspoň dvacetkrát. Můžu ho prostě kdykoliv, kdekoliv, s kýmkoliv, a nikdy se mi nemůže omrzet. :-) A navíc - vůbec mi nevadí, když mě s ním náhodou někdo přistihne "in flagranti", dokonce se při tom ani nezamykám. :-D Scéna s večerem u Adlerových je jedinečná, hlavně to, jak se George jakási dáma u večeře ptá, zda není příbuzný s Gabrielem Faurém, no ale především Georgovo klavírní preludování. Holt každý nemívá tak často Faurého v domě. :-) (30.03.2009)

No i když možná ne zase tak neočekávaně dobré, protože se stačí podívat na názory pode mnou a máte docela jasno. Tohle není typická americká a romantická komedie, protože ty jsou z 90 % docela trapné a pitomé. Tohle je naopak fajn příjemný film, na který se vám kouká tak nějak s lehkostí a příjemně. Děj je náhodou docela zajímavý a ústřední dvojice sympatická. Konec taky nebyl úplně typický. Jen z části. Co mi ale vadilo bylo, že na začátku se objevila hudba ze Vzpomínek na Afriku. Tuhle hudbu miluju a v tu dobu mi to připadalo trochu jako "vykrádání" jiného filmu. Ale celkově to byl fajn film, takže odpouštím. (18.06.2013)

S ní se to má takřka stejně, jako se zatočinou karet. Nespěchá, než se uloží pod společný parapet, kde se původně nalézal pouze sám pasiáns. Teď je, i s citem, držena v obou rukách. Už nemusí cídit, pilovat divadýlko snídaní v trávě, zařizovat Amorovo stavení. Mást myrtou matriku, okolí, neboť obrátila list, skutečnost srdeční, krát karátově. (16.07.2024)