Truman Show

10 / 10 Jednoducho geniálny film a ojedinelá kombinácia perfektného scenára, brilantnej réžie a excelentných hereckých výkonov, čo je, ako sami iste uznáte, pomerne nevídaný jav. Carey dokazuje, že má na viac ako na nejakého panáka v radovej komédií (aj keď aj to treba vedieť), a Ed Haris ešte nepatrí do starého železa. Režisér Peter Weirer sa aj s jeho trinástimi nomináciami udelenými takmer na všetkých filmových súťažiach po celom svete stáva ďalším nedoceňovaným tvorcom a nám nezostáva nič iné, len mu držať do budúcna palce. A nesmiem zabudnúť na scenáristu Andrewa Niccola, autor zaujímavej Gattacy, divošiny S1m0ne alebo Spielbergovho Terminálu. Tak, o tvorcoch toho už vieme pomerne dosť, vráťme sa k ich 'výtvoru' - je viac ako príjemné pozerať sa na film, ktorý je výsledkom čírej tvorivej geniality a chuti dosahovať nové méty, a Truman Show je práve tento prípad. Môžete ho brať ako brilantnú satiru na súčasný stav spoločnosti, ako inovatívnu a inteligentnú komédiu/drámu, alebo jednoducho ako film, ktorý dokáže pobaviť, výber je len a len na vás, podstatné je, že ani jedna jeho 'odroda' nenudí a riziko sklamania je minimálne. Rozpisovať sa prečo je tomu tak by bolo zbytočné, celý film je jedna veľká mozaika okúzľujúcich momentov, pričom každý z nich navezuje na ten druhý, a jediná šanca ako skutočne pochopiť všetky tie pochvalné hodnotenia okolo je Truman Show vidieť na vlastné oči. A v prípade, že by sme sa už nestretli, dobrý deň, dobrý večer a dobrú noc! (21.02.2005)

Vzoprenie sa konvenciám diktovaným štátom, zákonom idúcim po ruke korporácii a manipulatívnej obchodno-reklamnej praxi médií predstavovanej osobou riaditeľa televíznej stanice. On je zákon, štát aj obchod, on určuje réžiou tv programu celý život človeka od narodenia. Truman, ktorý pochybuje ,už raz počul o skutočnej povahe sveta v ktorom žije, len nemá dostatok relevantných informácií. Veľmi zaujímavá myšlienka s filozofickým presahom je čiastočne zabitá koncom, idealizujúcim ľudstvo do nepravdepodobne humanistických polôh. Širšia poznámka na okraj: Základný námet (v demokracii máte šancu na alternatívu väčšinovo servírovanej pravdy ale nemáte veľké možnosti na zdôvodnenie slov prečo práve alternatíva?) vystihol už Noam Chomsky v jednom zo svojich dokumentov: pustia vás do televízie, vy na médiami podávanú pravdu poviete úplne opačný názor, ktorý sa sám osebe zdá byť výplodom chorého mozgu, na jeho vysvetlenie však máte len dve tri vety (minúty) a automaticky vás majú za čudáckeho radikála, pretože protinázor vášho tvorí nielen celý obsah spravodajstva vysielaného po zvyšok roka ale aj väčšinu najsledovanejšej zábavy. To čo urobil Truman za risk ale vždy stojí. Za risk skúsiť urobiť čokoľvek v zhode s vlastnou vôľou, a prostým sedliackym rozumom pri nepodľahnutí mediálnym rebríčkom, všeobecne uznávanou mienkou, objektívnou kritikou, poklesnutým vkusom akýchkoľvek moderátorov, písaným zákonom a reklamným usmernením, teda čokoľvek v zrejmom protipohybe s hlavným prúdom. Z jeho unifikovanej výslednice a najmä z konkrétnych každodenných prejavov ide totiž niekedy taká sila až to mrazí. (14.02.2005)

Je málo filmů, ze kterých si dokáži něco vzít. Ještě méně je ale snímků, po jejichž skončení se mi v hlavě usadí tak velký brouk, že na něj musím myslet ještě hoodně dlouho. Truman Show se to spolu s Matrixem povedlo, a jejich scénáristům a režisérům tak patří velký dík. Jak se příběh vyvíjel a odvaha hlavního hrdiny postupně eskalovala až k tomu nejheroičtějšímu činu, který vedl ke zdrcujícímu zjištění, jež bylo jen potvrzením nahlodané mysli postavy Carreyho, po celou dobu mi v mozku výřily nejrůznější myšlenky. Od klasické "Co když je to tak i s námi, ve větším měřítku?", až po složité filozofické zamyšlení "...takto se ale přeci chovají i lidé, kteří nic nepředstírají... Jak je to možné - proč?" Watch and think. (21.04.2009)

Až ke mně někdo dorazí s úsměvem a neznámo kam začne ukazovat uprostřed léta norkový kožich s tím, že v něm už nikomu nebude zima, tak začnu být obezřetnější. A stejně tak, když se na mě začnou na ulici otáčet a culit neznámý lidé. Ale zatím jsem v klidu a tuhle všechnu slávu přenechám báječnému Trumanovi. (29.05.2012)

"Ten člověk je prostě génius!" chtělo se mi ihned po náběhu závěrečných titulků vykřiknout, ale bylo již po desáté hodině. Musel jsem se tedy smířit pouze s uznalým smeknutím imaginární fedory - ale i tak to stálo za to. Ano, ne nadarmo je Peter Weir jedním z nejstarších členů mého režisérské Olympu. Truman Show (třebaže za Weirovu režijní osmitisícovku stále považuji Master and Commander) je snímek mistrovský jak ve své formě (přeci jen ho snímalo 5000 pečlivě ukrytých kamer!:)), tak v obsahu. Speciálně pak v tom, jak jsou obě tyto roviny složeny do harmonického celku, celku, kterému jako smířlivý Bůh dominuje excelující Jim Carrey. Je to film na jedné straně neuvěřitelně zábavný (product placement vede) a nahuštěný křiklavými emocemi, ale na druhé nečekaně mrazivý, závažný a ozdobený nadčasovým poselstvím. A mimo jiné mi pomohl objasnit i to, jak se v mojí skříni vyskytla ta banda kostlivců z jisté nejmenované komerční televize. Osobně bych to tipl na nízkou sledovanost, ale kdo všechno se díval už se stejně nedozvím, takže to taktně promlčíme. P.S. Tu kameru v záchodové míse už nehledejte. :) // Poznámka na okraj: TS je tak trochu i duchovním otcem Manhuntu (to je pro změnu hra). Ten měl ovšem ještě trochu, řekněme, vyhrocenější rozuzlení. (11.04.2009)