Svedok

Čekal jsem od toho klasického Harrisona a dostal jsem mnohem víc. Nesmírně působivá věc, kde pro mě nebyla hlavní krimi linka, ale poselství o stavu dnešního světa (tedy světa v roce 1985, ale to je fuk, v té popsané podstatě je dnešní). Svět amišů versus civilizace, harmonie versus družgle, drama o nekompatibilnosti obou, o volbě rozumu versus volbě srdce. 5* (02.05.2006)

No nevim, já prostě nevim, jak tohle dílo hodnotit. Taková nesoudnost a odvaha natočit jednu z největších slátanin, jakou jsem kdy viděla je snad za pět hvězd, s tim výsledkem to už je ovšem horší. Fakt netušim, co chtěl režiésr točit dřív, jestli dokument o Amiších, romantickou nefungující telenovelu, nebo kriminálku. Pro mě z toho vzešla kravina bez jediného momentu vhodného k zapamatování a opravdu nemám pochopení pro zdejší vysoké hodnocení, tohle je film, který si onu červenou, relativně kvalitní barvu hodně moc nezaslouží. Tohle se prostě mimořádně nepovedlo. Kravina. (01.08.2011)

Vše začne jako typická detektivka, (svědek vraždy, korupce na nejvyšších místech, jediný správný polda, který může svědka ochránit) ale to by to nesměl být Weir. Režisér se více než na kriminální zápletku zaměřuje na život sekty amenitů, kteří odmítají městský život a jakoukoliv moderní technologii, ve které musí chtě nechtě vydržet neúplatný detektiv, aby mohl ochránit malého svědka vraždy. Zajímavý, ale bohužel hodně pomalý snímek, což na druhou stranu můžeme od Weira očekávat a třeba u "Master and Commander", mi to vyhovovalo. (01.07.2013)

Jednoduše skvělý film, jeden z těch, které jsem viděl kdysi coby capart a na jejichž úžasnou atmosféru nezapomenu. Excelentní Ford, skvělá režie, hudba, jemný humor, napětí....Není to nejlepší Weir, ale velice dobrý určitě ano. "Madam, jestli toho nenecháte, tak přísahám, že vám strhnu podprsenku a uškrtím vás na ní!"__"Slyšeli jste, co mi ten amenita řekl??" (03.01.2008)

Kdo by to do toho Weira řekl. "Svědek" je naprosto dokonala směsice žánrů a prvků - kriminální zápletka se zde zcela organicky proplétá s romancí a psychologickým dramatem, plus klasické "nastavení zrcadla". Prostředí vísky Amišů tomu navíc dodává punc nevšednosti a zvláštního vyklidnění. Krásná, čistá práce, kterou kazí pouze (zato často) úděsné, syntezátorové plochy Maurice Jarre'a. (10.05.2011)