Furiosa: Mad Max sága

Poctivý adrenalínový akčný film je asi prívlastok, ktorý mi k Furiose sedí najviac. Kvalitatívne je zhruba na úrovni Fury Road, s čím zrejme mnohí nebudú súhlasiť. Avšak čo sa týka hlavnej postavy, Furiosa je predsa len zaujímavejšia ako Max, ktorý ani zďaleka nedostal taký podrobný background story. O prvej polovici som mal pochybnosti, po jednej dlhšej a dokonalej akčnej scéne sa však všetko naplno rozbehlo a spätne tak nemám problém ani s dlhšou expozíciou. Miller je v náramnej forme a snáď by mohol ešte jeden diel stihnúť, nech z toho máme peknú novodobú trilógiu. Nechýbalo veľa a mohol byť plný počet. Ono už ale v tomto ohraničenom prostredí príliš originálnu zápletku po štyroch častiach nevymyslíte. (22.05.2024)

Slabší tři, podle mne úplně zbytečný prequel, který ke Zběsilé cestě, jíž si cením vysoko, nepřidává nic zásadního, jen těží z vlny zájmu a ždímá ji, využívá k tomu jak přepálených vizuálů a audiálů, tak přepálených emocí. *** (Ve Zde, s kluky a R.) *~ (06.08.2024)

// Výjimečný film. Furiosa sice nikdy nemohla trefit tu mimořádnou laťku nastavenou Zběsilou cestou, takový film se přihodí jednou za několik desítek let, něco mi ale říká, že se o to schválně Miller proto ani nesnažil a raději ten prequel pojal úplně jinak. Natočil vrstevnatý, kontextově bohatý, krásně vystupňovaný revenge opus, kde je sice míň, ale pořád nádherně prehledné a do posledního detailu promyšlené akce s obřími kulisami i skvělým designem a taky kamerou, která si tak strašně skvěle hraje s vyplňováním prostoru, zoomy a detaily na tváře herců, že z toho člověk konstantně sbírá bradu ze země. Nejvíc jsem ale stejně oceňoval to rozvádění mytologie a jak krásně Miller pracuje s trojúhelníkem postav Furiosa - Dementus - Immortan Joe. Jasně, za Zběsilou cestou už to zůstane navždy maličko ve stínu, je ale otázka, jestli právem. První Matrix se taky stal legendou, já ale vždycky budu mít o kus radši tu dvojku. 9,5/10 (22.05.2024)

Je to jiné, ale ne špatné. Redefinice toho, jak by měl vypadat našlapaný akčňák 21. století se nekoná, Furiosa se Zběsilé cestě z hlediska adrenalinové živočišnosti a chaotičnosti rovnat nemůže. Nabízí však smysluplný a poutavý charakterový oblouk titulní postavy, jež je nepřekvapivě mnohem aktivnější figurou než Max v předchozím snímku. Osudový souboj okaté Anyy Taylor-Joy (na kterou si ale musíte dobrou třičtvrtě hodinu počkat) s tradičně trochu směšným a mytologizovaným padouchem Chrise Hemswortha má náboj, přesto je snad ještě zajímavější sledovat sociopatické šachy, které spolu hrají vyšinutí muži v čele tří městských osad. Novinka zábavně rozšiřuje svět, z něhož Zběsilá cesta ukázala jen drobounkou výseč, a zase jednou připomíná, že od uspořádání dystopické společnosti opravdu nelze čekat nic pěkného. Kamera, střih ani hudba nedrtí smysly tak intenzivně jako Zběsilá cesta, což leckoho jistě rozhodí, jako komplexní film o motivovaných postavách ve specifickém prostředí však snímek funguje vlastně lépe než předchozí Millerův hit. Není to tedy zcela bez výtek či zdvižených obočí, Furiosa ale za vidění na velkém plátně rozhodně stojí. (24.05.2024)

Dechberoucí festival perverzních nápadů Jirky Milera. Je prostě démon, anebo v předraqovém věku jede na nitru! Další pokračování jeho postapoporna s postiženými z australského automotoklubu je skvělou ukázkou toho, že i dnes, v dobách odporných digitálních mrdníků, může být film technicky dokonale moderní, a přitom stylem dokonale staroškolský. Už dlouho jsem neviděl něco tak nádherně natočeného, s krystalicky čistým obrazem, famózní kamerou, fantastickými exteriéry, mrazivou hudbou a třemi prdelemi úchylně perfektní až nádherně zvrácené analogové akce s minimem omalovánek. Jirka dokonce dokázal i další neuvěřitelnou věc, a sice, že filmu skoro neuškodil ani prkenný pozér Homothor, kterého Pan režisér dokonce donutil i párkrát nakrabatit čelo. Anebo to možná bude spíš tím, že toho Dementa, boha hromü, ve skutečnosti hrál skvělý velkobritský herec Mark Gatiss. Vcelku zajímavou markantou posledních dvou dílů se jeví to, že ústřední postava je tam de fuckto úplně k hovnu. Tudíž tak jako v předchozí Fůře na cestě zcela zbytečný Tomáš Tvrdýy jen tak celou hrací dobu nepodstatně čuměl jako tvrdé „y“, i tento díl by se klidně obešel bez obskurně odporné Aničky Krejčí – Radostné, která tu s očima na spáncích jen tak bezradně čumí každým po jiné mouše a sem tam prostě vystřelí jazyk a nějakou slupne, zatímco všichni ostatní mutanti, postapo potrati, animální hovada a jiné obludy parádně rozjebávají obskurní vehikly a vzájemně se brutálně koxují. No, rozhodně by jeden musel být řádně ozářený, aby uvěřil, že z takové zrůdičky by někdy mohl vyrůst seksy Theronovic Karlík! Ovšem to z mé strany není vůbec žádná výtka, byl jsem tou vizuálně dokonalou hn - hnn – hnnnnnn banalitou naprosto oblažen a uchvácen, až jsem měl po skončení chuť narazit volant i na vytuněnou dvouventilovou sekačku Stiga a s nějakým rozeným invalidou či retardem brutálně rozjezdit bankr na nejbližším golfovém potratišti. (28.05.2024)