Réžia:
Tod BrowningKamera:
Karl FreundHrajú:
Bela Lugosi, Helen Chandler, David Manners, Dwight Frye, Edward Van Sloan, Herbert Bunston, Carla Laemmle, Tod Browning, Anita Harder, Cornelia Thaw (viac)Obsahy(1)
Legendární příběh Brama Stokera byl pro filmové plátno zpracován bezpočtukrát, ale žádný snímek se nesetkal s tak velkým ohlasem jako ten první z roku 1931. Na nejtemnějším místě Karpatských hor se tyčí hrad hraběte Draculy a děsí vesničany v přilehlém okolí Transylvánie. Bela Lugosi proslul jako ten nejlepší představitel Draculy všech dob. Spolu se specialistou na horory, režisérem Todem Browningem, výstižně zachytili plíživou atmosféru příběhu, při kterém vám stydne krev v žilách. Dracula zůstává jedním z největších drahokamů v pokladnici světové kinematografie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (228)
Rozhodně nejde o první horror Universalu, ale právě Dracula odstartoval zlaté monster období tohoto studia. Nikterak objevně ani záživně. To se dá tvrdit až o jeho mladších bratříčcích z rodu Frankensteinů, vlkodlaků či Neviditelných mužů. Na druhou stranu je pravda, že jsem viděl pouze Browningovu verzi, která, ač je filmem mluveným, tak se ještě výrazně utápí ve formálních postupech němé éry kinematografie. To ta paralelně natáčená španělská verze by mi zřejmě sedla více. Zatím se naše cesty, bohužel, nepotkaly. Ale ono to přijde. Americká verze: 3/5, Španělská verze: ?/5 ()
Legendární zpracování Stokerova příběhu představuje divákům poprvé pozdější pilíř hororvých filmů společnosti Universal Belu Lugosiho v roli démonického hraběte Drákuly. A je to právě Lugosi díky kterému stojí za to vidět tento jinak celkem průměrný Browningův film znovu a znovu. Děj je oproti předloze dosti pozměněn (odpovídá divadelní hře, ve které hrál Lugosi Dráculu o několik let dříve) a okleštěn a film je zbytečně krátký. Tím vzniká plno nelogičností a nerozvinutých zápletek (například nemrtvá Lucy sající krev malých dětí, která se tam jen tak mihne, aniž by se s ní cokoliv stalo atd.). Z herců kromě již zmíněného Lugosiho zaujme ještě Dwight Frye, kterému role šíleného Renfielda požírajícího mouchy sedla více než dokonale („Yes Master!!“) a Edward van Sloan, jehož Van Helsing je také dosti sympatický. Oproti tomu hlavní klaďas David Manners coby Johnatan Harker působí tragicky (v Mumii o rok později už je o hodně sympatičtější) a krásná Helen Chandlerová v roli Míny je zase místama nudná, unylá a celkově nevýrazná. Pokud byste od upírského filmu čekali zakrvavené špičáky, malé dírky na krku od kousnutí anebo dřevěný kůl trčící z Drákulova srdce při jeho zabití, nedočkáte se. Ono to tam jaksi všechno samozřejmě je, ale jaksi to kamera ani jednou nezabere. No ale všechna tato negativa, která jsem právě vyjmenoval musí být zapomenuta, neboť je tu mistr Bela Lugosi, se svým pláštěm, ve kterém byl i později pohřben (na žádost své bývalé ženy a syna, nikoliv svou vlastní, jak se mylně traduje), svýma uhrančivýma očima, a kultovníma hláškama („I never drink … wine.“ „For the one who has not lived even a single life-time, you’re a wise man, Van Helsing.“ atd.). Dalším velmi silným atributem je Bélova angličtina s velmi zvláštním přízvukem a intonací. Díky ní i obyčejná věta „I am Dracula“ zní tajemně. Bez představitele titulní role by to byl jen jeden z mnoha černobílých hororů, které jsem viděl a který už asi pravděpodobně neuvidím, ale mistr Lugosi z tohoto dílka činí neobvyklou podívanou a velmi silný filmový zážitek. Poslední věc, kterou bych vyzdvihl je ticho. Až na scénu v opeře zde neuslyšíte žádný hudební doprovod a tento neobvyklý soundtrack nádherně doplňuje temnou, ponurou atmosféru Drákuly. Kdyby odpadly alespoň některé z negativ, o kterých jsem mluvil výše, nerozpakoval bych se a dal filmu pět hvězdiček, takhle zatím zůstanu u čtyř. ()
Tenhle "horor" je tak špatný, že zcela po zásluze upoutal pozornost Edwarda D. Wooda, který posléze Draculu Lugosiho obsadil do svých spektáklů. Triková složka je jednoduše otřesná (pouťoví netopýři na provázku patří ještě k tomu lepšímu, nad čím musí divák něvěřícně krouti hlavou), herecké výkony prachbídné (přehrávání, toporné dialogy, Lugosi působí na place jako jednooký mezi slepými) a jediná atmosféra, kterou tento snímek dokáže precizně budovat, je atmosféra nudy. ()
Bela bol príšerný herec, ktorý mal ale to šťastie byť v správnom filmovom období na správnom mieste a s tým správnym prízvukom. :) Bohužial ma jeho Dracula len nechcene pobavil ale vôbec nevystrašil. Z obdobia ked sa natočilo tolko výborných hororov ma vyzdvihovanie práve tejto nudy dosť prekvapuje. ()
Uf, takže další klasika, která mě nechává naprosto chladným. Snad proto, že nadevše uznávám románovou předlohu a miluju Murnauova Nosferatu (což je podle mě nejlepší horror, který kdy byl natočen). Tohle je prostě jen útržkovitý, zkratkovitý a notně volně převyprávěný výcuc ze Stokerova příběhu. Jen jako několik poznámek k příběhu. Lugosi je až k smíchu a přehnaně teatrální (působivý je jen v záběrech, kdy se nedívá do kamery). Takovou degradaci, zparodování a karikaturu kultovní postavy by člověk pohledal... Jo, pár světlých a působivých okamžiků to má, např. Draculovy upírky jsou parádní, škoda jen, že dostaly tak málo prostoru. Otevírání rakví je taky fajn. Snad Stokerova vdova litovala, že se soudila s Murnauem (byť jen o autorská práva). Miluju černobílé filmy, mám rád černobílé horrory, ale tohle... Tohle mi vážně nesedlo a dost mě to zklamalo. 1.5* 101 hororů, které musíte vidět, než umřete 77/101. ()
Galéria (77)
Zaujímavosti (65)
- Oficiální cenzoři v Singapuru, Malajsii a Kanadě (Britská Kolumbie) si vyžádali rozsáhlé škrty – byl odstraněn rozhovor o krysí krvi, pavoucích, mouchách, dětský pláč nad hřbitovem, čtený článek o týrání dítěte a v neposlední řadě byly vyřazeny upírky na Draculově hradě. V USA se cenzurní zásahy (za stát Massachusetts) omezily na vystřižení dvou scén, a to záběr na část kostry v rakvi a druhý na brouka vylézajícího z miniaturní rakve, aby film mohl být promítán v neděli. (Zetwenka)
- 30. septembra 1997 vydala americká pošta päť poštových známok oslavujúc slávne filmy príšer. Bela Lugosi ako Dracula, Lon Chaney ako Fantóm opery (1925), Lon Chaney Jr. ako Vlkodlak (1941) a Boris Karloff na dvoch známkach ako Múmia (1932) a Frankenstein (1931). (Raccoon.city)
Reklama