Réžia:
Tod BrowningKamera:
Karl FreundHrajú:
Bela Lugosi, Helen Chandler, David Manners, Dwight Frye, Edward Van Sloan, Herbert Bunston, Carla Laemmle, Tod Browning, Anita Harder, Cornelia Thaw (viac)Obsahy(1)
Legendární příběh Brama Stokera byl pro filmové plátno zpracován bezpočtukrát, ale žádný snímek se nesetkal s tak velkým ohlasem jako ten první z roku 1931. Na nejtemnějším místě Karpatských hor se tyčí hrad hraběte Draculy a děsí vesničany v přilehlém okolí Transylvánie. Bela Lugosi proslul jako ten nejlepší představitel Draculy všech dob. Spolu se specialistou na horory, režisérem Todem Browningem, výstižně zachytili plíživou atmosféru příběhu, při kterém vám stydne krev v žilách. Dracula zůstává jedním z největších drahokamů v pokladnici světové kinematografie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (228)
Já ten příběh o Drákulovi prostě nikdy moc nebaštil. Jednak mi sám o sobě nikdy nepředložil tolik hororových a děsivých momentů, kolik bych od takové látky očekával, a hlavně upíři jako filmová monstra jsou už zkrátka pasé. Jediné, co posouvá tento originál na pozici hororové klasiky, je démonický Bela Lugosi, který si transylvánského hraběte střihl s obrovskou chutí a dodal mu bezrozměrné charisma, kterému nemohl konkurovat ani úlisný Gary Oldman. Jinak technické zpracování ještě dost pokulhává, atmosféra funguje jen místy (jen když je v hledáčku kamery Lugosi) a odfláklé finále si Browning určitě za rámeček nedal. Film ale za ztrátu času zcela jistě stojí-už kvůli Lugosimu a jeho úvodnímu "I am.... Dracula", které si herec tak labužnicky vychutnal, jak se to vidí jen málokdy. 70% ()
Uf, takže další klasika, která mě nechává naprosto chladným. Snad proto, že nadevše uznávám románovou předlohu a miluju Murnauova Nosferatu (což je podle mě nejlepší horror, který kdy byl natočen). Tohle je prostě jen útržkovitý, zkratkovitý a notně volně převyprávěný výcuc ze Stokerova příběhu. Jen jako několik poznámek k příběhu. Lugosi je až k smíchu a přehnaně teatrální (působivý je jen v záběrech, kdy se nedívá do kamery). Takovou degradaci, zparodování a karikaturu kultovní postavy by člověk pohledal... Jo, pár světlých a působivých okamžiků to má, např. Draculovy upírky jsou parádní, škoda jen, že dostaly tak málo prostoru. Otevírání rakví je taky fajn. Snad Stokerova vdova litovala, že se soudila s Murnauem (byť jen o autorská práva). Miluju černobílé filmy, mám rád černobílé horrory, ale tohle... Tohle mi vážně nesedlo a dost mě to zklamalo. 1.5* 101 hororů, které musíte vidět, než umřete 77/101. ()
Já na ty draculoviny nikdy moc nebyl. Většina filmů o Draculovi mě vždy alespoň částečně nudila a usínal jsem u nich. Tahle verze z roku 1931 mě nudila zatím nejvíc. Tím nechci říct, že se jedná o špatný film. To určitě ne, Bela Lugosi hraje opravdu velmi dobře a přesvědčivě (proto se mu také tahle role stala životní). Také prostředí a atmosféra jsou správné. No je to zřejmě jen otázka vkusu, Dracula nikdy nebude můj šálek kávy. ()
Úcta k charismatickému Lugosimu a vyšilujícímu Fryeovi velí nejít pod 4 hvězdy, ale vzhledem k celkové odhrkanosti, výrazným ztrátám tempa (prakticky vždy, kdy není Dracula na scéně) a přímo zoufalému finiši (tohle má jako být vyřízení vrchního ozubence?) není zbytí. Je třeba klesnout o kus níž a jít si pustit dokonalou Coppolovu verzi. Uznávám historický status, ale dnešnímu publiku řekne utahaný Dracula máloco. ()
Škoda, že nedostaly více prostoru Draculovy konkubíny, scény s nimi se blížily naprosté dokonalosti. Té pak dosáhl díky démonickému Belovi Lugosimu sám Dracula a ani nemusel povytahovat špičáky. První a formálně vynikající filmové zpracování Stokerova slavného románu kazí jen poněkud větší porce naivity, co do zpracování obsahu. Jinými slovy chyběl mi potřebný tah na branku zúročený v rámci možností hrůzyplným finále, zde to byla jen překvapivě odfláknutá hrůza a za ni hvězdu dolů. ()
Galéria (77)
Zaujímavosti (65)
- David Maners a Helen Chandlerová spolu natočili ještě další tři filmy. (liquido26)
- Producent Carl Laemmle plánoval zfilmovat Draculu hned po přesunutí studia Universal Pictures do Kalifornie v roce 1914, došlo k tomu ale až o 17 let později. (Oktavianus)
- V jednom záběru se objeví vačice a v jiném zase pásovci. Obě zvířata žijí pouze v Americe a nemohou se tak vyskytovat v Transylvánii a Anglii, kde se děj filmu odehrává. (Mimesis)
Reklama