Réžia:
Tod BrowningKamera:
Karl FreundHrajú:
Bela Lugosi, Helen Chandler, David Manners, Dwight Frye, Edward Van Sloan, Herbert Bunston, Carla Laemmle, Tod Browning, Anita Harder, Cornelia Thaw (viac)Obsahy(1)
Legendární příběh Brama Stokera byl pro filmové plátno zpracován bezpočtukrát, ale žádný snímek se nesetkal s tak velkým ohlasem jako ten první z roku 1931. Na nejtemnějším místě Karpatských hor se tyčí hrad hraběte Draculy a děsí vesničany v přilehlém okolí Transylvánie. Bela Lugosi proslul jako ten nejlepší představitel Draculy všech dob. Spolu se specialistou na horory, režisérem Todem Browningem, výstižně zachytili plíživou atmosféru příběhu, při kterém vám stydne krev v žilách. Dracula zůstává jedním z největších drahokamů v pokladnici světové kinematografie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (228)
Možno je chyba v tom, že som pred Draculom videl už zopár Stockerových adaptácií, takže som príbeh poznal, možno v tom, že som od Browninga po Freaks očakával podobne šokantný horor, ale určite je problém v Lugosim, pretože jeho sympatický výraz tváre vo mne nedokázal evokovať ani zďaleka takú hrôzu, ako Max Schreck, alebo nalíčený Gary Oldman. Postavy rozprávajú pomaly, výrazne a značne pateticky, takže je film výborným študijným materiálom pre mierne pokročilých angličtinárov. Pre mňa bol študijným materiálom v rámci filmového vzdelania. Ničím viac sa stať nedokázal. Občas som mal pri niektorých patetických scénach pocit, že sa z rohu vyrútia bratia Marxovci na bicykloch a začnú si z toho všetkého robiť poriadnu srandu. ()
Docela zklamání. Dobrý příběh sráží scénáristická stránka s nerozvinutýma postavama, často nevhodně prostříhanýma sekvencema a absence hudební stránky na pomoc k průměrné režii Toda Browninga pro lepší vybudovanou atmosféru v žádném případě nepřichází. Co se týče herectví, oslní akorát Bela Lugosi. I tak se ale jedná o lepší snímek než některé ty dnešní výtvory. Nejlepším upírským filmem nadále zůstává Upír Nosferatu pod režijní taktovkou Friedricha W. Murnaua, který má o dost hustší a hororovější atmosféru s hodně originálním konceptem světla a stínu, na kterém je založený a tím pádem jste do děje přímo vhozeni. To je opravdu hodně kvalitní film, který už nikdy nebude překonán. Nebo snová esence Vampyr - Der Traum des Allan Grey Carla Theodora Dreyera. Dracula Toda Browninga je jen takový odlesk těchto drahokamů. [5,5/10] (Universal) (Čb. /// Produkce: Carl Laemmle Jr. /// Scénář: Garrett Fort podle divadelních her Johna L. Balderstona a Hamiltona Deanea a románu Brama Stokera /// Kamera: Karl Freund /// Nepůvodní hudba: F. Schubert, R. Wagner, P. I. Čajkovskij) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Dracula ve své nejklasičtější podobě. Je pravdou, že dnes už vyděsí asi málokoho, ale právě on je pilířem nejen dalším snímkům s krvesajícím hrabětem, ale celkově horroru vůbec. Ve své době, kdy do filmu vstoupil zvuk, ke všemu platil za trhák a studio Universal zachránil před krachem. Už úvodní titulky mě ohromily díky použité Čajkovskiho hudbě z Labutího jezera. Krása. Výprava a herecké obsazení naprosto skvělé, Bela Lugosi je vážně démon a se svým slavným pohledem se tu zcela jistě vyřádil. Trochu mě udivilo, že tu chybí veškeré atributy, tolik zásadní pro všechny další upíří filmy. Žádné Draculovy tesáky, ani přímé záběry na prokousávání dívčích krčků, všechno je tu pouze v náznacích. Mým nejoblíbenějším Draculou tak proto zůstává ten od Hammeru z roku 1958. ()
Browningovo zpracování je pro mě velkým zklamáním. Při té vší chvále jsem očekával něco propracovanějšího. O jakékoliv temné či hororové atmosféře se nedá ani mluvit. Už po prvních dvaceti minutách jsem měl spíše chuť se smát. A hrůza mě jímala pouze z toho, jak někdo mohl zprznit takto zajímavé dílo. Herecké výkony trapné (a obzvlášť ten stále vychvalovaný Bela Lugosi...vždyť se do té role vůbec nehodí...a jeho vystupování je spíše k smíchu, než aby někoho postrašilo...zlatý Max Schreck), vizuální stránka nebyla o moc lepší. ()
Společnost Universal vydala v nedávné době celou kolekci klasických černobílých hororů ze 30. - 50. let. Prvním v řadě, bráno chronologicky, je Dracula. Ze strany Universalu šlo v tehdejší době o poněkud riskantní experiment, ale vzhledem k tomu, že posléze vznikla další a další pokračování, a následně i mnohé následující filmy s jinými monstry, vyplatilo se. Režie Draculy se ujal Tod Browning, do té doby režisér spíše romantických příběhů, v hlavní roli upířího hraběte se rázem proslavil maďarský přistěhovalec Bela Lugosi. Bram Stoker by možná v tomto filmu svého Draculu nepoznal – místo v Transylvánii se ocitáme v Maďarsku, postavy mají poněkud pozměněné role i osudy, ale to nic nemění na tom, že vznikla na svou dobu úctyhodná adaptace, plná temných příšeří, rozlehlých prostor plných pavučin a tajuplných schodišť, ale i zajímavého příběhu, kdy se Dracula přestěhuje do anglického opatství a začne se zajímat o zdejší možné oběti. Obraz – samozřejmě ve formátu 1,33:1 (4:3) – prošel digitálním vyčištěním, i když vzhledem ke stáří se zde najdou chybky. O mnoho lépe si pochutnají uši na zvuku sice v Dolby Digital 2.0, ale rovněž vyčištěném. Tento původní zvuk neobsahuje hudbu, jen dialogy a ruchy. A tak jsme hned u prvního z bonusů, a to hudební stopy (doplněné samozřejmě o ony původní ruchy a dialogy), kterou složil fenomenální minimalista Philip Glass a jeho hudba skutečně naprosto souzní s duchem filmu, a navíc zní v Dolby Digital 5.1! K filmu si můžete pustit komentář filmového historika Davida J. Skala, který nám prozradí mnohé zajímavosti o natáčení i hercích, o kulisách či kameře. Stejně tak následný více jak půlhodinový dokument představí různé zajímavosti z natáčení filmu, o hercích, o filmových i divadelních předchůdcích a následovnících tohoto filmu, a samozřejmě nemůže chybět povídání a ukázky o dalších „draculovských“ dílech. Jako třešnička na závěr je zde množství plakátů, fotografií a také trailer. ()
Galéria (77)
Zaujímavosti (65)
- Mnoho prvků spojených s Drákulou (a upíry obecně) ve filmu chybí - např. nikdy nevidíme Drákulovy tesáky ani ranky na krku po upířím kousnutí (přestože ve španělské verzi vidět byly). (liquido26)
- Producent Carl Laemmle plánoval zfilmovat Draculu hned po přesunutí studia Universal Pictures do Kalifornie v roce 1914, došlo k tomu ale až o 17 let později. (Oktavianus)
- David Maners a Helen Chandlerová spolu natočili ještě další tři filmy. (liquido26)
Reklama